Článek
Všechno to začalo před měsícem mým článkem s názvem: „Chci auto, prachy a klid. Co umím? Nic. Příběh moderního absolventa.“ Popsala jsem v něm realitu, kterou žijí tisíce z vás, diplom v kapse, ambice u stropu, ale praktické zkušenosti na bodu mrazu. Je to ten pověstný střet generace Z s trhem práce, kde se po vás vyžaduje pět let praxe v technologiích.
Možná si i ty právě teď kladeš otázku: „Jak mám prodat ‚nic‘, když mě personalisté odepíšou hned v prvním kole, protože nesplňuji tabulkové nesmysly a nemám za sebou praxi?
Právě proto ti dnes nabízím tento manuál přežití. Pokud tě systém odmítá, protože neznáš jejich deset let staré postupy, jsi na tom vlastně skvěle. Proč? Protože aspoň nejsi zatížen minulostí. Tady je můj plán, jak status „junior bez praxe“ proměnit v největší konkurenční výhodu současnosti.
1. Fáze: „Předstírej to, dokud to nedokážeš“
Tohle je první pravidlo klubu digitálních dravců. Nikdy se neomlouvej za to, že jsi čerstvě ze školy. Omluva je slabost a trh práce slabost trestá minimální mzdou. Musíš v hlavě totálně přepnout myšlení. Ty nejsi „problém, který je třeba zaučit“. Ty jsi řešení, které firma nutně potřebuje k přežití v digitální době.
Personalisté nehledají jen zkušenosti. Hledají potenciál a jistotu, že jim neuděláš ostudu. Když do životopisu napíšeš: „Absolvent VŠ, hledám příležitost“, v podstatě říkáš: „Nemám co nabídnout, prosím, dejte mi aspoň na nájem.“ Zkus raději korporátní newspeak. Místo věty „Nemám praxi“ řekni:
„Jsem nepopsaný list s maximální schopností adaptace na specifickou firemní kulturu, nezatížený zastaralými metodami minulého desetiletí.“
Proč firmy tajně milují juniory?
Zkušení senioři jsou drazí, mají ego a často trpí syndromem „takhle jsme to dělali vždycky“. Ty jsi levný, dravý a tvůj „operační systém“ je aktuální. Tvou největší zbraní je, že se dokážeš naučit jakýkoliv software za víkend pomocí YouTube a AI, zatímco tvůj seniorní kolega nad tím bude laborovat týden. To je tvá příležitost.
2. Fáze: zapřáhni AI jako svůj stínový tým
V roce 2026 už není otázkou, jestli AI používat, ale jak moc ji dokážeš utajit, abys vypadal jako génius. Pokud chceš přeskočit deset let praxe, musíš mít AI jako svého osobního asistenta, analytika a stratéga.
Promptování jako nová gramotnost
Zapomeň na dotazy typu „Napiš mi e-mail“. To umí každý. Ty musíš být mistr kontextu. Pokud dostaneš úkol analyzovat trh, nahoď data do svého modelu a chtěj:
„Analyzuj tato data optikou McKinsey 7S modelu a navrhni tři nízkonákladové strategie.“ Výsledek, který by seniorovi trval tři dny, ty odevzdáš za hodinu. A ten zbytek času? Ten využiješ k budování své značky nebo k tomu, co nazývám „klid“.
3. Fáze: operace „prachy“ (strategie skokana)
Pojďme si nalít čistého vína. V první práci tě pravděpodobně zkusí „oholit“. Nabídnou ti tabulkový plat a slíbí „skvělý kolektiv a teambuildingy“. Nenech se opít rohlíkem (nebo pizzou zdarma v pátek). Cesta k penězům vede přes pravidlo 18 měsíců.
- Prvních 12 měsíců (fáze houby): Tady se neptáš na peníze, tady nasáváš. Staň se nepostradatelným. Buď tím, kdo vyřeší technické problémy, které ostatní děsí. Tvoje hodnota roste s každým procesem, který zrychlíš pomocí AI.
- Měsíc 13–18 (budování pák): Teď už máš výsledky. Máš data, která ukazují, jak jsi zefektivnil práci oddělení. To je tvoje vyjednávací karta. Jdi za šéfem. Pokud neuvidíš ochotu k růstu (platovému i profesnímu), začni se poohlížet jinde.
- Kariérní skoky: Největší platové skoky (často o 20–40 %) dělají lidé, kteří mění působiště. Pokud zůstaneš v jedné firmě pět let, pravděpodobně budeš brát o třetinu méně než někdo, kdo za tu dobu vystřídal tři firmy a s každou si vyjednal lepší podmínky.
4. Fáze: jak na to „auto“ a finanční svobodu
Auto je symbol. Ale pozor, v rukou nezkušeného absolventa je to past.
Matematika dravce: Pokud si vezmeš leasing na drahé auto z první pořádné výplaty, stáváš se otrokem. Banka tě vlastní. Tvůj šéf tě vlastní, protože ví, že tu splátku musíš poslat. Tvoje svoboda říct „končím, tohle mě nebaví“ zmizí s prvním podpisem úvěrové smlouvy.
Strategie aktiv: Investuj první dva roky do své hlavy a do aktiv. Auto si kup, až když na něj vydělají tvé bonusy nebo tvůj vedlejší projekt (side-hustle). Dravci jezdí v tom, co si mohou dovolit koupit dvakrát v hotovosti. Všechno ostatní je jen pozlátko, které tě drží v kleci.
5. Fáze: mise „klid“
Klid není luxus, klid je nutnost k tomu, abys nevyhořel ve čtyřiadvaceti. V korporátním světě se pracovitost často zaměňuje s ochotou nechat se zneužívat.
Jak si nastavit hranice:
- Digitální hygiena: Pokud odpovíš na e-mail v neděli ve 21:00, právě jsi šéfovi řekl, že tvoje neděle patří jemu. Už nikdy se toho nezbavíš.
- Efektivita vs. přítomnost: Tvoje práce je doručit výsledek, ne odsedět 8 hodin. Pokud díky AI zvládneš práci za 4 hodiny, zbylé 4 hodiny věnuj sebevzdělávání nebo odpočinku. Ale pozor, v kanclu musíš vypadat, že hluboce přemýšlíš nad strategií.
- Nauč se říkat NE: „Rád bych s tím pomohl, ale momentálně prioritizuji projekt X, který má deadline zítra. Mám to odložit a věnovat se tomuto?“ (Tímto elegantně házíš zodpovědnost zpět na šéfa).
Než vypneš tenhle manuál a půjdeš dobýt svět
Tak a je to. Právě jsi dočetl příručku, kterou ti ve škole nedali, protože tvoji profesoři jsou nejspíš stále zaseknutí u kapitoly „Jak správně naformátovat disketu“. Teď už víš, že tvé „nic“ je ve skutečnosti tvůj největší upgrade. Máš čistý disk, procesor, co se nepřehřívá u každé změny, a AI asistenta, který za tebe odmaká tu největší špínu, zatímco ty budeš vypadat, že právě zachraňuješ firemní akcie.
Pamatuj si jednu věc: Svět se nezbláznil, jen se zrychlil. Ti, co tě dneska vyhazují z pohovoru, budou za tři roky tvoji podřízení a budou se tě ptát, jak se vlastně „ten čat-džípí-tý“ zapíná.
Takže hlavu vzhůru, narovnat záda a při dalším pohovoru se na toho personalistu usměj s klidem člověka, co ví, že má v kapse atomovku.
A teď už mazej! Ten bavorák se sám nekoupí a ten svatej klid si musíš nejdřív zasloužit tím, že všem ukážeš, jak se hackuje realita. 😎
