Článek
Pokud chceme dostat šanci a obdržet pozvánku na pohovoru u vybraného zaměstnavatele, měli bychom vyvinout maximální snahu už při jeho oslovení. Tedy životopisem a motivačním dopisem. Je jasné, že práce ani tak nemusí vyjít, ale pokud to odflákneme, naše životopisy poletí do koše jako první. Pokud kašleme na životopis, bude to stejné i s prací. A tudíž se na pohovor, kde jsme plánovali ukázat své silné stránky, vůbec nedostaneme. Když v něm nezaujmeme svou osobností, tedy projevem a nejen zkušenostmi, máme prostě smůlu. A na podobném principu je to i se seznamovacím inzerátem. Pokud tedy máme opravdu zájem se solidně seznámit, měli bychom k tomu podle toho přistupovat.
Inzerát na seznamce je takový motivační dopis
Inzerát je motivačním vzkazem pro hledaný protějšek. Má jej upoutat natolik, aby měl zájem o další poznávání. Ale ne sladkými řečmi a výmysly, ale maximální upřímností. Jen tak můžeme najít vhodnou osobu k sobě, ať už jsme kdokoliv. Lež má krátké nohy a vždy vás doběhne. Pokud své profily s informacemi podceníme nebo se na to vykašleme, své šance můžeme naprosto zbytečně zmařit. První kontakt je nejdůležitější. A tím prvním není na seznamce osobní kontakt, ale váš inzerát a první vzkaz. Aby se ozvala osoba, která se k vám hodí, je potřeba napsat o sobě podstatné informace, které mají nějakou výpovědní hodnotu. Planá slova a nic neříkající prázdné fráze jsou spíš ukázkou toho, že možná nevíte ani kdo jste, natož koho vlastně hledáte anebo je vám to vlastně jedno a stačí vám fyzická krása nebo naprosto kdokoliv.
Fráze nikoho nezaujmou…
Fráze jsou prázdná slova. Je to známka toho, že nedokážete popsat kdo jste, možná proto, že to sami nevíte. A pokud nevíte, kdo jste, těžko budete vědět, koho vedle sebe potřebujete. Zralý člověk potřebuje zralého partnera. A nejde o věkovou, ale vztahovou zralost.
„Hledám lásku“. Láska se nehledá, ta vznikne anebo také ne. Aby vznikla, musí přijít respekt a porozumění. A aby bylo porozumění, musím vědět, kdo jsem, co je pro mě důležité a co v životě potřebuji – a musím to umět sdělit.
„Nechci být sám“, z toho asi většina žen vyčte jen to, že hledáte společnici, protože nemáte koníčky, potřebujete vyplnit volný čas nebo chvíle, kdy na to máte zrovna náladu. Mezi prací a spánkem třeba. Kdo hledá vážný vztah, jde mu o funkčnost a ne kohokoliv, kdo vedle něj prostě jen bude.
Stejně tak fráze „jsem jaká/jaký jsem“ - to jsme všichni, ale jak má z toho někdo poznat, jaký tedy jste a vyhodnotit, jestli má smysl vůbec reagovat? Důležité je napsat fakta – jaký teda jste – aktivní/pasivní, jaký je váš životní styl – motorkářství, příroda, cestování, turistika, sport, prostě aktivní život anebo ten pasivní, kdy z práce jdete do kina, na pizzu a rádi jezdíte na dovolenou plácnout s sebou na pláž a ležet.
Je fajn nepsat o lásce ke sportu, pokud jednou za rok běžíte s odpadkovým košem k popelnici, protože prší a nechcete zmoknout. Nebo házíte šipky v hospodě po deseti pivech. Nepsat o turistice, pokud jednou za rok proběhnete deset dvacet minut les a v případě, že vám houby nenaskáčou v této době do košíku, vracíte se naštvaní k autu a zase minimálně rok nechcete les ani vidět.
Postoj „když se mají lidi rádi, tak jde všechno“ nemůže fungovat v reálném životě. Aby se totiž lidi měli opravdu rádi, respektovali se i s nedokonalostmi a přesto dokázali vybudovat vztah s pevnými základy, je potřeba, aby si rozuměli jako lidi, jako přátelé a aby se shodli na důležitých věcech. Protože nezměníme nastavení své ani partnerovo (jsme, jací jsme).
Když píšete v profilu „zeptejte se, na co chcete“, je to otravné. Ptát se na každou běžnou věc a tahat z někoho informace jako z chlupaté deky, asi nikoho bavit nebude. Dáváte tím najevo, že se nehodláte namáhat a tudíž k tomu seznamování nepřistupujete moc seriózně a vážně. Když o sobě nic nepíšete, nechcete se o ničem pobavit, není jak vytvořit spontánní a hlavně smysluplnou debatu, která se bude nějak přirozeně rozvíjet. Komunikaci považuji v nejen partnerských vztazích jako naprosto zásadní věc. Pokud jen uvedete, že jste jací jste a jiní už nebudete, tak je to sice moc hezké, ale z toho se nikdo nic nedozví, snad jen to, že jste příliš pohodlní. Protože všichni jsme prostě takoví, jací jsme. A nikdo nás nemůže změnit, kromě nás samotných.
Buďte upřímní k sobě i druhým
Funkční vztah nevytvoříme s něčí vizáží, ale s osobností. Musí být sympatie, ale jde hlavně o souhru v prioritách, cílech, životním stylu.
Pište o sobě to, co vás specifikuje a třeba odlišuje, ať si může druhá strana udělat reálný úsudek. Pokud chcete najít parťáka pro život, tak se bez upřímnosti a férovosti neobejdete. Pokud k sobě někoho natáhnete kvůli lživým informacím, můžete si být jistí, že to stejně skončí.
Protože jen ve své naprosté upřímnosti a přirozenosti k sobě můžete najít člověka, se kterým to může vydržet napořád anebo alespoň na hodně dlouho.
Lžete-li, třeba o tom, že jste o deset let mladší (nechápu, ale děje se to), tak už fakt, že jste lhali, vám velmi snižuje šance na úspěšný vztah. Protože vztah je především o důvěře. Jestli je někdo vášnivý rybář nebo blázen do koní, jsou to důležité informace. Každý zralý člověk by se měl znát, umět definovat své silné i slabé stránky, co ho těší, baví, co nesnáší a jakým způsobem chce žít. Pokud dospělý člověk nedokáže, notabene ve středním věku, napsat o sobě několik informativních vět, které ho definují, je to důvod k zamyšlení se. A vysvětlení toho, proč třeba není zájem o seznámení s vámi.
„Líbíš se mi“ je o fyzické stránce a nějakém vizuálním hodnocení. Ale „mám Tě rád“ je o názorech, chování, povaze a celkovém nastavení. Když nám někdo vadí nebo nám na něm vadí něco zásadního, tak ho prostě nemůžeme mít rádi, natož abychom ho milovali. Pokud se do někoho zamilujeme proto, že nám naservíroval falešnou, vymyšlenou verzi sebe sama, tak to s největší pravděpodobností skončí hned, jakmile se ukáže pravda. Zbytečně tak připravujete o čas sebe i druhé. Navíc se často divíte, že to skončilo. Ale už od prvopočátku to bylo odsouzeno k nezdaru.
Vážný vztah není to, že je vedle nás někdo každý den. Ale že oba máme zájem jít do hloubky v poznávání, komunikaci. A to i v bolavých věcech. Zdravý vztah je o emocionální otevřenosti, je o tom, že oba si sdělují upřímně své myšlenky, pocity, zkušenosti a trápení a ten druhý je nijak nesoudí a nekritizuje, ale plně je přijímá jako informace o tom druhém. Nesuďte život někoho, jehož život jste nežili. Aby člověk plně miloval, musí se plně otevřít. Když to nejde, je třeba se nejdříve zahojit. Za předchozí zkušenosti není zodpovědný ten současný přítel, partner. Pokud nemůžete jít do vztahu naplno, protože se bojíte, nehledejte a neslibujte vážný vztah.
Ve vztahu není nikdy vítěz a poražený. Vyhrají nebo prohrají vždy oba. Výhrou je spokojený, funkční zdravý vztah.
Kompromisy nelze dělat ve věcech, které jsou pro každého z těch dvou důležité. V těch důležitých bodech musí být oba ve shodě, méně důležité věci (to si hodnotí každý sám, co je pro něj priorita a co ne), tam jde už o toleranci to či ono neřešit, protože to důležité je natolik funkční, že to nemůže bránit pevnému svazku.
Někde jsem kdysi narazila na jednoduché shrnutí zásady pro vztah: To, co milujeme, nesmí ten druhý nesnášet. A je to logické. Pokud bude partner hokejista, nemůžu mu předhazovat, že hokej je mizerný sport a měl by se na to vykašlat. Tohle vím na začátku a mám možnost volby. Pokud vím, že toho hokejistu maximálně nepodpořím, tak mu nelezu do života. Stejně tak, pokud partner partnerce třeba vyčítá, že chce zvířata, když mu jasně říkala, že po nich touží, je nefér. Do těch konkrétních míst si dosaďte vaše vlastní ambice a zájmy samozřejmě, jsou to jen příklady. Když vám vadí, co ten druhý říká, dělá nebo preferuje, tak si najděte někoho jiného a nesnažte se balit někoho, koho nejste schopni respektovat se vším všudy a pak s ním manipulovat a měnit jej. Nemůže to dobře dopadnout.
Pokud se i přes nelásku třeba k hokeji dám dohromady s hokejistou/krasobruslařkou, tak toho muže/ženu v tom maximálně podpořím, protože on to miluje. A pokud nám na tom druhém záleží, tak chceme, aby byl šťastný v tom, co on jako štěstí vnímá. Když tedy vím, že „hokejistu/krasobruslařku bych nedal/a“, tak se s nimi nedávám dohromady a najdu si člověka, který ke mně sedí a kterého v jeho snech, plánech a touhách plně podpoříme. To platí oboustranně.
Čas je jedna z nejcennějších komodit v našich životech. Věnujte proto čas sobě i seznamovacímu inzerátu, odpovědi na něj. Investujte čas nutný k seznamování, chovejte se s respektem, pokud chcete sami být respektováni, buďte upřímní a plně otevření i vizuálně. Anonymita a skrývání k serióznosti nepatří. Ženy nechtějí sraby. Ale ne v tom smyslu, že jedete kilo přes město, ale v té schopnosti stát k situacím čelem.
Když uvedete, že „napsat se dá cokoliv a lepší je setkání v reálu“, opět to zní jen jako výmluva. Stejně tak, jako „nemám čas si psát“, tím ukazujete jen vlastní lenost a pohodlnost a to, že nepřistupujete k seznamování seriózně. I při osobním setkání se dá říct cokoliv a nic z toho nemusí být pravda. Jestli Vám jde jen o to, abyste omrkli případný protějšek naživo, tak nejlepší způsob je vyrazit do terénu a seznamovat se v reálu. Když žena dostane desítky či stovky vzkazů, určitě se nebude s každým scházet, aby se dozvěděla základní věci, které jí můžete sdělit v několika větách. Kdo ví, co chce, se chce setkat jen s člověkem, s kým má dostatek společného a vidí v setkání nějakou perspektivu. A právě proto je tak důležitý váš seznamovací profil, inzerát, váš způsob komunikace.
V každé životní etapě pro nás může být ten vhodný partner někdo jiný, protože se stále vyvíjíme a můžeme měnit postoje, životní styl. Někdy až časem přijdeme na to, co nás činí opravdu šťastnými. I ve funkčních vztazích se stane, že si lidé po letech už nemají navzájem co dát a solidně to ukončí. Slušný rozchod na rovinu není zrada a je potřeba jej brát jako součást našich životů. Ne jako konec, ale jako začátek nové etapy. Největší šance jsou o kompatibilitě dvou lidí. Nevhodné vztahy nás vybíjí jako baterky.
Spousta mužů bere dle mého názoru seznamování jako soutěž. Bez ohledu na to, že se k nim někdo vůbec nehodí a měli by to vidět sami už na základě základních informací, je tam u mnoha lvelký problém to akceptovat. Jsem přesvědčená, že je to tím, že lidi mají potřebu se hodnotit podle zájmu druhých osob, protože jim chybí dostatečná sebedůvěra, sebejistota a sebevědomí.
Když vás někdo nechce, tak nebuďte uražení, jako kdyby vás někdo shazoval a urážel. V případě vašich hrubostí a vulgárností druhé osobě máte odpověď jasnou. Kdo by o to stál. Snažit se seznámit stylem „ahojky“ nebo „jak se máš?“, je pro ženy spíš ukázka toho, že jste příliš pohodlní se namáhat a uvést důležité informace, pro které bude mít druhá osoba třeba důvod se vám ozvat. Když mu ho nedáte, nedivte se. Uveďte, proč dotyčné/mu píšete. Faktem je, že i s krásným, zajímavým a viditelně inteligentním protějškem se nemusíme chtít setkat. Protože se k sobě něčím nehodíme – věkem, názorově, životním stylem, koníčky, místem žití, potřebě dětí nebo bezdětnosti anebo tím, že hledáme jiný druh vztahu. A tak je to v pořádku. Je dobře, když se nedáme dohromady s někým, s kým chceme oba něco jiného, máme odlišné vnímání důležitých věcí. Předejdeme tak nefunkčnímu vztahu, zbytečnému trápení a rozchodu.
Špatný vztah nám přináší stres a frustrace, bere nám energii. Vhodný kvalitní partner a tím pádem i vztah nás obohacuje, nabíjí, posouvá a podporuje. Dát si při seznamování práci se vyplatí, jinak můžete přijít o někoho, s kým by vám opravdu mohlo být dobře.
Pochopte a akceptujte to, když ženy neodepíší. Chrání se tím a také šetří čas tam, kde ví, že by z toho nic nebylo. Nepište na každý nový profil, ukazujete tím, že jste zoufalí a hledáte kohokoliv. Muže zoufalce ženy nehledají. A zdravě nastavený chlap nemá problém s odmítnutím.
Něco z výše napsaného se vztahuje více či méně na všechny, ale mnoho z toho hlavně na muže. Ne proto, že bych se do vás, pánové, chtěla navážet. Já jako žena nemám zkušenost se seznamováním se ženami, takže toto je spíše obecné shrnutí úspěšných seznámení a zpětná vazba ženy se zkušenostmi na seznamkách a může vám to třeba přinést nějaké odpovědi. Třeba i vám to bude díky nějakým informacím dávat smysl, pokud se potýkáte s nezdarem.
Přeji vám všem hodně štěstí v seznamování, ale hlavně ve vytvořených zdravých vztazích.
