Článek
Šťastné dětství
Perchta se narodila roku 1429 do katolické rodiny váženého českého šlechtice Oldřicha II. z Rožmberka a jeho ženy Kateřiny z Vartenberka. Měla tři sestry a tři bratry, se kterými vyrůstala na rodovém sídle v Českém Krumlově. Byla tedy od dětství zvyklá na určité pohodlí a život v přepychu. Matka dětí zemřela v útlém věku, což sourozence semklo a vřelé vztahy mezi sebou udržovali i v dospělosti. Po smrti matky se o sourozence starala jejich teta, Perchta z Kravař.
Nešťastné manželství
Když bylo Perchtě 20 let, její otec ji kvůli svým značným finančním potížím provdal za Jana V. z Lichtenštejna, který svolil k vyplácení věna ve splátkách. Oldřich měl Janovi vyplatit celkem tisíc kop grošů. Se splátkami se ale velmi často opožďoval, což částečně zapříčinilo Janovo zatvrzení vůči Perchtě. Jejich manželství bylo i na tehdejší poměry mimořádně nešťastné. Jan byl značný hrubián a despota a svou manželku celý život trápil.
Perchta se ihned po svatbě odstěhovala z rodného Krumlova na sídlo svého manžela do Mikulova. Podle některých pramenů zde byla Perchta ubytována v malé hradní síni bez dříví na otop a peřin. Domácnost na Mikulově vedla Janova matka Hedvika z Pottendorfu za pomoci svých dcer Barbory a alžběty. I ty si k týrání Perchty rády přisadily. Ukládaly jí těžké práce a stejně jako Jan jí nedávaly žádné peníze a někdy ji dokonce bily. Perchta nedostávala žádné ošacení a často ani jídlo. I přes tyto strasti z manželství vzešly dvě děti, syn a dcera Alžběta. Obě však zemřely v nedospělém věku a není o nich téměř nic známo. Perchta se po celou dobu manželství cítila velmi osamocená.
Perchta za pomoci písaře často psala dopisy nejprve svému otci a později i svému bratrovi Jindřichovi. V nich si stěžovala, že nemá jídlo, šaty ani peřiny a prosila je o pomoc. V jednom z těchto dopisů dokonce zmiňuje své podezření, že ji chce rodina jejího manžela otrávit. Takových dopisů se z období Perchtina života v Mikulově dochovalo celkem 32. Příbuzní ale nijak pomoci nemohli. Bylo zvykem, že se po svatbě žena stane v podstatě majetkem svého manžela. Jedinou oporou jí tedy byly její komorné, které s ní přišly z Krumlova a se kterými mohla sdílet svůj nelehký osud. Skutečným vysvobozením pro ni byla až Janova smrt v roce 1474. Přežila ho však o pouhé dva roky. Perchta zemřela ve Vídni v roce 1476 ve věku 49 let.
Perchta z Rožmberka
Pověst o Bílé paní
Podle pověsti měl údajně Jan z Lichtenštejna krátce před svou smrtí požádat Perchtu o odpuštění za všechny způsobené strasti. Perchta mu ale odmítla odpustit, a proto ji její manžel proklel. Proto se má Perchta údajně zjevovat v Českém Krumlově, Jindřichově Hradci i dalších jihočeských sídlech rodu Rožmberků.
Identifikaci tohoto přízraku má na svědomí historik Bohuslav Balbín. Ten se snažil rozluštit historky o přízraku ženy v bílých šatech, která se prochází po chodbách jihočeských zámků. Posloužily mu k tomu Perchtiny dopisy, které objevil v rožmberských archivech. Následně dokonce Perchtu chybně identifikoval na několika obrazech, na kterých jsou zachyceny šlechtičny v bílých šatech. Žádný skutečný portrét Perchty z Rožmberka se ale bohužel pravděpodobně nedochoval.
Dodnes se tak od většiny průvodců na zámcích v jižních Čechách dozvíte, že i na jejich zámku lze zahlédnout kromě jiných strašidel i přízrak dámy v bílých šatech. Průvodci také často dávají k lepšímu, že pokud má přízrak při zjevení bílé rukavičky, oznamuje brzké narození potomka nebo jinou radostnou událost. Pokud má ale rukavičky černé, oznamuje naopak smrt.
Jedna z pověstí vypráví o tom, že se Bílá paní zjevila u kolébky posledního rožmberka Petra Voka, aby mu ukázala místo, kde později nalezne zlatý poklad. Podle jiné pověsti Bílá paní malého Petra Voka uspávala, když nezodpovědné chůvy usnuly dříve než on sám. Další pověst také zmiňuje, že se Bílá paní zjevila na hradě Rožmberk ve chvíli, kdy zde němečtí vojáci za okupace vyvěšovali nacistickou vlajku. Vyděsila je údajně tak, že se do hradu už nikdy nevrátili.
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Perchta_z_Ro%C5%BEmberka
https://zoom.iprima.cz/historie/perchta-z-rozmberka-373933
https://www.stoplusjednicka.cz/odsouzena-k-vecnemu-bloudeni-skutecny-pribeh-bile-pani-perchty-z-rozmberka
https://www.novinky.cz/clanek/historie-pro-bilou-pani-rozmberskou-bylo-manzelstvi-peklem-40295754
