Článek
Hedvika Ulrika Taube byla jedním z devíti dětí v rodině hraběte Edvarda Dirka Taube. Narodila se 31. října 1714. Když byla ještě dítě, její otec rodinu téměř přivedl na mizinu vinou několika špatných obchodních rozhodnutí a hazardu. Hrabě dlužil téměř každému, i přesto si ale rodina dokázala zachovat své postavení i kontakty se švédským královským dvorem.
Roku 1730 přijel švédský král Frederik I. navštívit barona Otto Reinholda, který byl Hedvičiným strýcem. Zde se Hedvika s králem poprvé setkala a okamžitě mu díky své kráse padla do oka. Netrvalo dlouho a král začal Hedvice posílat dary, květiny a exotické ovoce. Nakonec král Frederik nabídl Edvardu Taubemu zaplacení všech jeho dluhů a významné funkce pro něj i jeho syny výměnou za to, že bude souhlasit aby se Hedvika stala jeho milenkou. Šestnáctileté Hedvice se ale taková budoucnost hnusila. Navíc už v té době byla zasnoubená s hrabětem Erikem Sparrem. Nabídku odmítala a v tomto názoru ji dokonce podporovala i její matka. Otec byl však neoblomný. A tak se Hedvika v listopadu 1731 proti své vůli stala dvorní dámou královny Ulriky Eleonory.
Nejprve byla Hedvika pouze utajovanou metresou. V konzervativním Švédsku nebylo zvykem, aby měl král kromě manželky i oficiální milenku, jako tomu bylo například na velmi uvolněném francouzském dvoře. I tak se ale Hedvika dostala do centra pomluv a klepů. Královna Ulrika jim však odmítala věřit. Dvořané věřili, že je mladá dívka pro krále jen chvilkovým rozptýlením. Frederik nikdy nezmiňoval jméno své milenky. Říkal jí Krásná holubička.
Když Hedvika na přelomu let 1733 a 1734 čekala s králem své první dítě, ještě se dařilo držet věc v tajnosti. Porodila dceru která byla okamžitě odvezena k náhradní matce a brzy poté zemřela. Když ale v březnu 1735 Hedvika králi porodila prvního syna, situace se změnila. Frederik slíbil, že chlapec dostane titul a o své milence začal hovořit mnohem uctivěji. Přestal ji nazývat svou holubičkou a mluvil o ní jako o komtese Taube. Byl to skandál nevídaných rozměrů. Hedvika Taube se stala první oficiální milenkou krále ve švédských dějinách.
Když se Hedvika poprvé od porodu objevila u dvora, královna Ulrika odmítla vyjít ze svých komnat. Dokonce i dvořané se Hedvice vyhýbali a tak se Hedvika ocitla ve společenské izolaci. To se změnilo až v době, kdy začaly Hedviku navštěvovat některé ze šlechtičen s prosbami, aby se u krále přimluvila za povýšení jejich mužů. Díky nim se mohla vrátit do společenského života.
Hedvika Taube
Hedvika sama se nikdy do politiky plést nechtěla, ale pod nátlakem to nakonec udělala. Nejprve ji k tomu nutili její příbuzní a když se pak stala oficiálně přiznanou milenkou krále, snažili se vetřít do její přízně i nejrůznější politici. Nakonec se stala obětí politických intrik. Strany, které usilovaly o dominanci ve švédském parlamentu totiž dobře věděly, že cesta do královy přízně vede přes Hedviku. Naopak duchovenstvo, které mělo také silnou pozici, stálo za zbožnou a mezi lidmi oblíbenou královnou Ulrikou. Hedvika tak v napjaté situaci musela i se svými dvěma syny na konci třicátých let osmnáctého století odjet do Svaté říše římské. Král dokonce uvažoval o odjezdu za nimi. To by ale Ulrika mohla považovat za důvod k anulaci jejich manželství a stala by se tak švédskou panovnicí. Byla totiž z královského rodu. Po svatbě s Frederikem se ale rozhodla abdikovat a předat vládu svému manželovi s podmínkou, že se po jeho smrti stane dědičkou trůnu ona.
edvika sama se nikdy do politiky plést nechtěla, ale pod nátlakem to nakonec udělala. Nejprve ji k tomu nutili její příbuzní a když se pak stala oficiálně přiznanou milenkou krále, snažili se vetřít do její přízně i nejrůznější politici. Nakonec se stala obětí politických intrik. Strany, které usilovaly o dominanci ve švédském parlamentu totiž dobře věděly, že cesta do královy přízně vede přes Hedviku. Naopak duchovenstvo, které mělo také silnou pozici, stálo za zbožnou a mezi lidmi oblíbenou královnou Ulrikou. Hedvika tak v napjaté situaci musela i se svými dvěma syny na konci třicátých let osmnáctého století odjet do Svaté říše římské. Král dokonce uvažoval o odjezdu za nimi. To by ale Ulrika mohla považovat za důvod k anulaci jejich manželství a stala by se tak švédskou panovnicí. Byla totiž z královského rodu. Po svatbě s Frederikem se ale rozhodla abdikovat a předat vládu svému manželovi s podmínkou, že se po jeho smrti stane dědičkou trůnu ona.edvika sama se nikdy do politiky plést nechtěla, ale pod nátlakem to nakonec udělala. Nejprve ji k tomu nutili její příbuzní a když se pak stala oficiálně přiznanou milenkou krále, snažili se vetřít do její přízně i nejrůznější politici. Nakonec se stala obětí politických intrik. Strany, které usilovaly o dominanci ve švédském parlamentu totiž dobře věděly, že cesta do královy přízně vede přes Hedviku. Naopak duchovenstvo, které mělo také silnou pozici, stálo za zbožnou a mezi lidmi oblíbenou královnou Ulrikou. Hedvika tak v napjaté situaci musela i se svými dvěma syny na konci třicátých let osmnáctého století odjet do Svaté říše římské. Král dokonce uvažoval o odjezdu za nimi. To by ale Ulrika mohla považovat za důvod k anulaci jejich manželství a stala by se tak švédskou panovnicí. Byla totiž z královského rodu. Po svatbě s Frederikem se ale rozhodla abdikovat a předat vládu svému manželovi s podmínkou, že se po jeho smrti stane dědičkou trůnu ona.
Milenecký vztah Frederika a Hedviky se obnovil v roce 1740, kdy část parlamentu požadovala po králi souhlas s vyhlášením války Rusku. Výměnou za to slíbili podpořit Hedvičin návrat. To ale Ulrika považovala za zradu a proto švédské duchovenstvo sepsalo oficiální protest proti Hedvice a králi. Tyto listiny důrazně připomínaly, za jakých okolností se Frederik stal králem. Když delegace s těmito listinami vtrhla do Hedvičiny ložnice, důrazně jí doporučili opustit město.
Hedvika tedy vztah s králem obnovila až o několik měsíců později, když v roce 1741 zemřela královna Ulrika. Hedvika doufala, že si ji ovdovělý král vezme a z jejich synů se tak stanou následníci trůnu. S Ulrikou totiž král žádné děti neměl. Synové ale nakonec dostali tituly švédských hrabat. Jako dědice trůnu je nikdo nechtěl. Když se pak rozhořely boje o následnictví, Hedvika i s dětmi na čas uprchla ze Stockholmu.
V roce 1743 bylo o následníkovi trůnu definitivně rozhodnuto. Novým korunním princem se stal Adolf I. Fridrich. Toho Hedvika tajně navštívila a prosila o ochranu pro sebe i své děti. Hedvika prince okouzlila a tak jí ochranu přislíbil. Po setkání s ní údajně pochopil královu posedlost touto ženou.
Hedvika i nadále žila ve své nedobrovolné roli královy milenky. Když znovu otěhotněla, údajně často proklínala svého otce za to, jaký život jí připravil. Dokonce měla prohlásit, že pokud skončí v pekle, bude to Frederikova vina a on tam skončí také. Těhotenství se neobešlo bez komplikací. Hedvika zemřela 11. února 1744 při porodu dcery. Bylo jí teprve 29 let. Král Frederik ji přežil o sedm let. Zemřel 25. března 1751 ve věku 75 let.
Zdroje:
https://www.denik.cz/historie/milenka-krale-hedvig-taube-svedske-dejiny.html
https://www.factinate.com/people/facts-hedvig-taube
https://en.wikipedia.org/wiki/Hedvig_Taube
