Článek
Štěpánka Belgická (někdy také uváděná jako Stefanie Bavorská) se narodila 21, května 1864 do rodiny belgických panovníků Leopolda II. a jeho ženy Marie. Štěpánka byla prostřední ze tří sester, její jediný bratr Leopold zemřel ve věku pouhých devíti let když nešťastnou náhodou spadl do rybníka. Smrt staršího bratra poznamenala Štěpánčino dětství stejně jako silný nesoulad mezi rodiči. Matka se o své dcery příliš nestarala a ani otec o ně nejevil větší zájem.
Když bylo Štěpánce sedmnáct let, přišla nabídka sňatku. Po dohodě mezi belgickým a rakousko-uherským dvorem se princezna 10. května 1881 vdala. Jejím manželem se stal korunní princ Rudolf, jediný syn císaře Františka Josefa I. a císařovny Sissi. Novomanželé byli ale velmi nesourodou dvojicí. Štěpánka nebyla příliš krásná ani inteligentní katolička, zatímco Rudolf byl obdivovaný a všestranně vzdělaný intelektuál a téměř ateista.
Zásnubní fotografie Štěpánky a Rudolfa
První dva roky prožili manželé v Praze a zpočátku šel manželský život hladce. V roce 1883 se páru narodila dcera Alžběta. Rudolf, který byl už před svatbou známý svou slabostí pro ženy, nakazil svou manželku kapavkou. Ta se v té době nedala úplně vyléčit a pravděpodobně proto se Štěpánka stala neplodnou. Alžběta, přezdívaná Erzsi, tak byla Štěpánčiným jediným dítětem.
Štěpánka na vídeňský dvůr nikdy příliš nezapadla. Její tchýně, císařovna Sissi, ji považovala za nemotornou a nevzhlednou a celý dvůr s ní souhlasil. Štěpánce zde dokonce přezdívali „chladná blondýna“. Neschopnost porodit Rudolfovi následníka trůnu její pozici ještě zhoršovala. Manželství se postupně rozpadlo a Rudolf už se ani netajil svými milenkami. Trpěl depresemi, které zaháněl alkoholem, lovem a společností jiných žen. V roce 1888 se dokonce snažil dosáhnout rozvodu, tehdejší papež ale jeho žádost zamítl. 30. ledna 1889 bylo nalezeno tělo mrtvého prince Rudolfa společně s tělem jeho tehdejší milenky, baronky Marie Vesterové. Nejpravděpodobnější příčinou smrti byla společná sebevražda. Protože Rudolf neměl žádné legitimní mužské dědice, jeho rodová linie vymřela po meči. Jeho jediná dcera byla dána do opatrovnictví císaři Františku Josefovi I., Štěpánce pak zůstal titul rakouské arcivévodkyně a korunní princezny-vdovy.
Po Rudolfově sebevraždě začala Štěpánka cestovat. Mnoho času trávila se svými sestrami, procestovala Egypt a Palestinu, Maltu, Sicílii a navštívila dokonce i Skandinávii. Během cest objevila své nadání pro jazyky a postupně si doplňovala chybějící vzdělání. Pro vídeňský dvůr se stala v podstatě neviditelnou a neměla žádnou chuť se k němu vracet.
Postupně se ze Štěpánky stala velmi cílevědomá a emancipovaná žena. Odolala dokonce i snaze otce a tchána provdat ji za Františka Ferdinanda d'Este, nového nástupce rakouského trůnu. Ti se totiž snažili zabránit tak Františku Ferdinandovi v uzavření nerovného sňatku s Žofií Chotkovou. To se ale nepodařilo, Štěpánka i František Ferdinand společný sňatek odmítali.
Po jedenácti letech vdovství se Štěpánka rozhodla vzdát se svého titulu a postavení a 22. března 1900 se provdala za uherského hraběte Eleméra Lónyay. Přestože tento sňatek vedl k definitivnímu přerušení vztahů Štěpánky s jejím otcem, nikdy svého rozhodnutí nelitovala. S novým manželem se usadili na novogotickém zámku Rusovce. Štěpánka si velmi oblíbila místní krajinu a založila v okolí zámku mnoho zahrad a sadů. Pořádaly se zde také lovy, na kterých byli častými hosty František Ferdinand d'Este se svou manželkou Žofií Chotkovou.
Štěpánka a Elemér Lónyay
Poklidný manželský život narušila první světová válka. Manželé v části svého zámku zbudovali lazaret, kde Štěpánka pracovala jako ošetřovatelka. V roce 1935 pak Štěpánka vydala své paměti v knize s názvem Měla jsem být císařovnou. To v Rakousku vyvolalo skandál a kniha se zde nesměla prodávat. Následně byla ale vydána mimo Rakousko a přeložena do mnoha jazyků.
Druhá světová válka byla pro stárnoucí pár ještě krutější. Před postupující Rudou armádou se uchýlili do benediktinského kláštera Pannonhalma, kde Štěpánka 23. srpna 1945 ve věku jednaosmdesáti let zemřela. Její manžel ji přežil o necelý rok. Oba jsou pohřbeni v kryptě klášterního kostela.
Podobné články:
Zdroje:
