Článek
Když si představíme říši, obvykle si vybavíme velkolepé stavby, bohaté paláce a pevné hranice. Ale existovala i jiná forma říše, která byla založena na pohybu, kočování a adaptaci. Taková byla říše Xiongnu, první nomádská říše na světě, která se rozkládala v oblasti za hranicemi dnešního Mongolska kolem roku 200 př. n. l.
Xiongnuové byli zruční lukostřelci a dobyvatelé na koních, kteří žili v harmonii s přírodou a jejími cykly. Jejich jméno, které jim dali Číňané Han, znamenalo „statečný otrok“. Tímto názvem chtěli Číňané zdůraznit barbarskou podřadnost lidí, kterých se ve skutečnosti báli. Xiongnuové byli vynikající válečníci a představovali hrozbu pro čínskou civilizaci. Válečníci Xiongnu byli extrémně zruční s lukem a šípy při jízdě na koni a Číňané Han se jim v bitvě nevyrovnali. Překážkou pro kočovné jezdce nebyla ani Velká čínská zeď, kterou Číňané postavili, aby se bránili proti nájezdům Xiongnu.
Xiongnuové byli složeni z různých kmenů, které se spojily pod vedením Modu Chany, který se stal prvním velkým chánem neboli vládcem Xiongnu. Modu Chany zavedl centralizovanou vládu, která byla založena na vojenské hierarchii a loajalitě. Xiongnuové si vytvořili komplexní systém aliancí a diplomacie s okolními národy, včetně Číny, se kterou uzavřeli mírovou smlouvu, která jim zaručovala tribut a princezny jako nevěsty.
Důležitou roli v nomádské říši sehrály ženy, které ji pomáhaly držet pohromadě a byly vynikající s lukem a šípy. Bohužel Xiongnu nikdy nevytvořil svůj vlastní historický odkaz, takže skrovné informace pocházejí většinou od jejich nepřátel nebo jejich ostatků. Archeologové, kteří vykopali jejich pohřebiště, tvrdili, že ostatky v některých z nejbohatších hrobů byly ženského pohlaví, a moderní technologie jejich tvrzení potvrdila.
„Genetický výzkum dokazuje, že elitní princezny hrály důležitou politickou a ekonomickou roli ve společnosti Xiongnu,“ řekl pro BBC Jamsranjav Bayarsaikhan, vedoucí výzkumného centra v Národním muzeu Mongolska v Ulánbátaru a koordinátor projektu v Institutu Maxe Plancka pro geoantropologii v Německu.
Kromě samotného obsahu je nevšední i vzhled hrobek – jsou stavěny jako obrácené pyramidy s pravoúhlými základnami nad zemí a vedou až 20 metrů do země. V hrobech byly nalezeny drahé předměty, jako jsou vzácné předměty, římské sklo a egyptské šperky, o kterých se předpokládá, že dorazily do putujícího království z Hedvábné stezky.
„Říše lze považovat za stacionární entity, které staví města, paláce a dvory, aby si udržely svou moc, ale některá nomádská království byla neuvěřitelně mocná. Asi tisíc let před slavnou Čingischánskou říší obsadili Xiongnuové území dnešního Mongolska. Se svými severními hranicemi sahaly až k jezeru Bajkal v dnešním Rusku,“ píše BBC.
Zdroj: Čerpáno ze serveru BBC.
