Článek
Lidé mají strach z nových věcí a aniž by si nastudovali jejich princip fungování, tak jej hned odmítají a raději věří pochybným informacím, které tvrdí, že je to hrozba k ovládnutí lidstva. Jednou z těchto věcí je plánovaná příprava zavedení digitální měny.
Co je to ta digitální měna? Digitální měna je označení měny, která je elektronicky vytvořená a uložená (na rozdíl od fyzické měny, jako jsou bankovky a mince)
Mnoho lidí nerozlišuje rozdíl mezi digitální měnou a bezhotovostními penězi. Bezhotovostní peníze jsou peníze ve formě záznamů na účtech v bankách. Jsou to peněžní prostředky, které se převádějí z jednoho bankovního účtu na druhý bez fyzické přítomnosti peněz.
Historie platidel
Na začátku, už v době pravěku existoval směnný obchod, tzv. barterový. Ten spočíval v tom že člověk, který si vypěstoval větší množství plodin a nestačil je zužitkovat, tak je vyměnil za jiné plodiny. Tak docházelo k obchodování mezi lidmi. Součástí směnného obchodu byly komoditní peníze, jako například mušle, lastury, plátna, dobytek nebo i drahé kovy. Právě drahé kovy se staly oblíbeným platidlem a postupem času se razily do tvaru mincí, které měly vždy stejnou velikost, hmotnost i ryzost. Tím vznikl základ dnešní podoby peněz.
V polovině 10. století se na území Velké Moravy k platbě používaly drobné plátěné síťované šátečky – plátna, která neměla žádnou užitkovou hodnotu. Ty byly využívány především k drobnějším obchodům. Hodnotnější věci se kupovaly za hřivny, kterými se označovaly kovové a bronzové předměty.
První opravdové mince, označované jako Denáry byly raženy na území římského státu od roku 211 př. n. l. Stejný název dostaly i české mince, které nechal razit Boleslav I., koncem 10. století. Ražba těchto mincí trvala až do roku 1300. V tomto roce proběhla mincovní reforma Václava II. Ten následně nechal tisknout v mincovně v Kutné Hoře pražský groš.
Pražský groš
V době husitských válek byla ražba zcela přerušena. Opět obnovena byla během měnové reformy Jiřího z Poděbrad. Ražbu pražského groše zcela ukončil až Ferdinand I. v roce 1547, kdy jej vystřídal stříbrný tolar. První českou zlatou mincí byl florén, který nechal razit od 3. ledna 1325 český král Jan Lucemburský. Po první mincovní reformě v roce 1353 na florén navázala ražba českého dukátu.
V roce 1559 se začala razit další stříbrná mince zvaná grešle. Později Marie Terezie zavedla měděnou grešli s malými rozměry a nízkou hmotností. Tato grešle neměla však moc velkou hodnotu a v roce 1768 byla ražba ukončena.
V letech 1754 až 1892 na území habsburské monarchie se používaly mince zvané zlaté, předchůdce koruny.
V době Rakousko-Uherska vznikla rakousko-uherská koruna, která byla založená na zlatě. Ze zlata byly raženy pouze mince v hodnotě 10, 20 a 100 korun. Každý stát měl pro společnou měnu svůj vlastní oficiální název – v Rakousku Krone, v Uhersku korona. Korunové a haléřové mince si razil každý stát sám. Od roku 1900 se začaly ve Vídni tisknout dvojjazyčné bankovky. Na jedné straně byl německý nápis nominální hodnoty, na druhé maďarský. Každý stát měl pak na bankovce svým jazykem napsanou hodnotu bankovky.
Po zániku Rakousko-uherské říše a vzniku Československa se začala vydávat československá měna. Už v roce 1919 první vznikla 100-korunová státovka. Později až 1927 se do oběhu dostala první bankovka v hodnotě 20 korun. V roce 1921 vznikl 20-haléř a 50-haléř.
Po obsazení českých zemí německou armádou se začala používat Protektorátní koruna. Po druhé světové válce a nové měnové reformě se začaly razit haléře v hodnotách 1, 2, 3, 5, 10, 20, 25 a 50 haléřů a další československé koruny v hodnotě 1, 2, 5 a 10 československých korun.
Československá koruna
Po sametové revoluci v roce 1993 došlo k rozdělení Československa na dva samostatné státy Českou republiku a Slovenskou republiku. Česka republika začala používat českou korunu a Slovensko zase korunu slovenskou, která však byla v roce 2008 zaměněna za euro. Česká republika na své euro stále čeká. Musí však splnit mnoho kritérii aby mohlo dojít ke změně měny.
Digitální měnová revoluce
Za rozvoj digitální měny stál americký počítačový vědec, kryptograf a vynálezce David Chaum. V roce 1982 napsal dizertační práci s názvem „Computer Systems Established, Maintained, and Trusted by Mutually Suspicious Groups“. Tato práce je prvním známým návrhem blockchainového protokolu. Tato disertační práce s kompletním kódem pro implementaci protokolu navrhla všechny prvky blockchainu kromě jednoho, které byly později podrobně popsány ve whitepaperu o bitcoinech.
David Chaum také vyvinul aplikaci eCash pro elektronickou hotovost. V roce 1995 jeho společnost DigiCash vytvořila první digitální měnu s eCash. Tato digitální anonymní měna se stala základem pro budoucí měnu CBDC. Chaumova měna měla umožňovat uživatelům získat digitální peníze od banky, které následné mohli za cokoli utratit aniž by byla jejich digitální stopa dohledatelná. V roce 1998 však jeho společnost DigiCash musela vyhlásit bankrot.
Přesto se eCash stal dostupným prostřednictvím několika evropských a australských bank, které implementovali tuto aplikaci do svých bankovních systémů.
Další digitální měnou založenou na zlatě byla e-gold. Existovala v letech 1996 - 2009 a její používání bylo ukončeno z důvodu zneužití a využívání k trestné činnosti.
Vzestup CBDC
Ačkoliv by se mohlo zdát, že CBDC vznikla teprve nedávno, pravdou je, že existuje už tři desetiletí. V roce 1993 byla vyvinuta finskou bankou čipová karta Avant, která sloužila k offline platbám v telefonní budce, ve veřejné dopravě, kioscích a obchodech. Mohla být také používaná k online obchodování. Karta nebyla však veřejnosti široce přijata a tak byl už v roce 1995 provoz ukončen.
Před pár lety se však znovu otevřel výzkum CBDC z důvodu vzniku nových technologii a poklesem používání hotovosti. Centrální banky po celém světě nyní zkoumají jejich potenciální výhody, včetně toho, jak zlepšují efektivitu a bezpečnost platebních systémů. V červenci 2022 bylo ve fázi výzkumu nebo vývoje téměř 100 světových bank a dvě byly plně spuštěny. eNaira v Nigérii, odhalená v říjnu 2021, a Bahamian Sand Dollar , který vznikl v roce 2020. Obě tyto digitální měny jsou zákonným platidlem, které se používají stejně jako hotovost.
U nás ČNB sleduje problematiku digitálních peněz centrálních bank od roku 2016. V únoru 2021 byla zřízena pracovní skupina k problematice CBDC, v níž jsou zastoupeny všechny relevantní útvary ČNB. Jejím hlavním úkolem je sledovat a analyzovat probíhající vývoj v oblasti CBDC se zaměřením na možné dopady na ČNB a Českou republiku, včetně analýz, zda vůbec a za jakých podmínek by bylo důvodné reálně uvažovat o případné emisi CBDC Českou národní bankou.
S tím jak roste oblíbenost placení a využívání platebních karet a snižuje se používání hotovosti, roste i počet nepravdivých zpráv o digitální měně, která by mohla být alternativní měnou, která by stála po boku hotovosti. Někteří politici, ale i aktivisti, kteří bojují proti digitální měně šíří dezinformace, že nás vláda bude špehovat, omezovat, nebo nám zcela omezí přísun peněz. Tyto nepravdivé zprávy, které straší občany nemají se skutečnosti nic společného, jelikož se použití digitální měny stále zkoumá a není jisté zda se v blízké budoucnosti zavede.
Zdroje:
