Článek
Schizofrenie, depresivní porucha, bipolární porucha, poruchy osobnosti, poruchy úzkostné, obsedantně-kompulzivní porucha, poruchy příjmu potravy, užívání návykových látek. To jsou hlavní duševní nemoci, které se objevují čím dál častěji u dospívajících. Podle průzkumu UNICEF u nás trpí až 11 % dětí duševním onemocněním. Údaje mohou být vyšší, jelikož ne všechny děti přiznají, že mají úzkosti nebo depresi. Může to být z různých důvodů. Ať už je to strach z posměchu, výchovou rodičů, kteří vychovávají tvrdou rukou, nebo nedostatečné psychiatrické péče.
Duševní poruchy se neobjevily ze dne na den. Někteří lidé tvrdí, že za to mohou nedávné proticovidové opatření. Doba, ve které byly zavřené školy, školky a další veřejná místa z důvodu covidové epidemie. Jenže o přibývajících duševních onemocnění se psalo o několik let dříve. Podle Zdravotnického deníku už v roce 2015 rostla spotřeba antidepresiv. A jen v letech 2006 - 2010 se výskyt depresí zdvojnásobil. Světová zdravotnická organizace (WHO) varovala, že v roce 2030 budou afektivní poruchy a deprese nejrozšířenější duševní nemocí na světě.
pexels-photo-3601097
Nárůst duševních poruch v populaci souvisí s velkými socioekonomickými rozdíly, se změnou životního stylu, se sexuálním násilí. Duševní poruchy se začínají objevovat v časném věku okolo 11 let a při včasné diagnóze by měla proběhnout správná léčba. V mnoha případech tomu tak však není.
Vzpomeňme si například na zpěváka Chestera Benningtona. Mnozí by řekli, že měl všechno. Měl milující rodinu, mnoho fanoušků, kteří ho obdivovali, byl bohatý, měl mnoho přátel. Proč by tedy měl spáchat sebevraždu? Chester byl už v dětství sexuálně zneužívaný. Kvůli tomuto traumatickému zážitku zkusil drogy společně s alkoholem, s čímž se u něj rozvinula deprese. I přesto, čím si procházel a s čím se nedokázal vyrovnat, se usmíval a vypadal spokojeně. Byla to však jen maska. Uvnitř sebe sváděl boj, který převáděl do svých písní. Všichni věděli, že trpí depresemi a všichni byli překvapení a zděšeni, když se dozvěděli o zpěvákově sebevraždě.
Linkin Park The Carnivores Tour 2014
Nejlepší cestou k duševní pohodě je naslouchat člověku, který se potřebuje svěřit a promluvit si o tom, co ho trápí. Nikdy ho neodmítejte a vyslechněte ho. Může se stát, že ho už neuvidíte. K duševní pohodě patří i kvalitní spánek, který by měl být pravidelný a nepřerušovaný. Uvádí se, že člověk by měl spát alespoň 8 hodin denně. Lidé, kteří se cítí být osamělí, by si měli pořídit domácího mazlíčka a využít ho k procházce po přírodě, která dodá člověku sílu a energii.
Deprese neznamená, že má člověk špatnou náladu nebo že je z něčeho smutný. Je to dlouhodobý psychický projev u kterého člověk ztrácí zájem o věci kolem sebe, ztrácí radost ze života, ztrácí energii cokoliv dělat a má negativní představy o světě. V tomto případě, pokud nezabírá jiná léčba, je pro ně dostupná psychoterapie za použití léku ketamin, který má i psychedelické účinky. Pro pacienty, kterým nevyhovují jiné způsoby léčby, je v Česku k dispozici také takzvaná ketaminem asistovaná terapie. Kromě depresí je možné ji využívat i na léčbu úzkostných poruch, poruch příjmu potravy nebo posttraumatické stresové poruchy.
A jak mluvit s člověk, který trpí duševním onemocněním?
Hlavně by se mu nemělo říkat, ať se víc snaží, že je lenivý a že na vše kašle. S takovým přístupem se člověk s duševní poruchou ještě víc do sebe uzavře a začne jednat iracionálně.
Důležité je: Naslouchat, porozumět mu, nepoučovat, nezlehčovat situaci a nabídnout pomoc.
Vhodné jsou otázky typu:
„Vidím, že jsi vyčerpaný. Děje se něco? Můžu pro tebe něco udělat? Můžu ti nějak pomoci?“
Zdroje:
