Článek
Podle nejnovější čtvrtletní zprávy o migraci za I. čtvrtletí roku 2025, kterou zveřejnilo Ministerstvo vnitra, žije v Česku více než 1,07 milionu cizinců. Z toho více než 566 tisíc jsou občané Ukrajiny, což představuje 52,7 % všech cizinců v zemi. To z Ukrajinců činí nejen nejpočetnější zahraniční menšinu, ale i skupinu s největším podílem na populaci vůbec – aktuálně připadají na každého desátého obyvatele.
Od pracovní síly k válečným uprchlíkům
Ukrajinská menšina má v Česku dlouhou historii. První vlny přicházely v 90. letech za prací, často do manuálních profesí. Situace se však radikálně změnila po vypuknutí války na Ukrajině v roce 2022. V reakci na ruskou invazi poskytla Česká republika desetitisícům uprchlíků dočasnou ochranu. K 6. dubnu 2025 bylo v zemi registrováno přes 366 tisíc osob s tímto statusem.
Tito uprchlíci nyní tvoří přes třetinu všech ukrajinských občanů v Česku. Přestože se původně jednalo o krátkodobé řešení, realita ukazuje, že se mnozí z těchto lidí snaží v Česku zakotvit dlouhodobě. Vláda proto nedávno schválila možnost přechodu z dočasné ochrany na zvláštní dlouhodobý pobyt pro ty, kteří jsou dobře integrováni a ekonomicky soběstační.
Méně cizinců, více práce
Podle analýzy SvětHospodářství.cz, vycházející z dat ČSÚ, se počet cizinců v Česku snížil na 1 065 740 osob ke konci roku 2023, což je meziročně pokles o více než 50 000. Přesto jejich ekonomická aktivita neroste – právě naopak.
V roce 2023 bylo na českém trhu práce aktivních 942 238 cizinců, tedy o téměř 19 % z celkové zaměstnanosti. Počet zaměstnanců-cizinců vzrostl o 3,9 % (na 823 945 osob), podnikatelů dokonce o 6 % (na 118 383).
Nejpočetnější skupinu tvoří občané Ukrajiny, jejichž počet se sice meziročně snížil o 61 835, ale stále tvoří přibližně 547 000 osob, tedy zhruba polovinu všech cizinců. Za nimi následují Slováci (~119 000), Vietnamci (~68 000).
Zatímco podíl cizinců na celkové populaci lehce klesl z 10,3 % na 9,8 %, jejich zastoupení na trhu práce výrazně stouplo. V některých regionech, především ve stavebnictví či službách, tvoří až téměř pětinu pracovní síly.
Na tuto dynamiku reagovala i veřejnost – průzkum STEM ukázal, že polovina Čechů má smíšené pocity ohledně zaměstnávání cizinců: bezmála 50 % vnímá jejich přítomnost jako ohrožení, ale zároveň 54 % uznává, že jsou nezbytní kvůli nedostatku pracovní síly
Kdo jsou noví sousedé?
Z pohledu věkové a genderové struktury převažují mezi držiteli dočasné ochrany ženy (59,3 %) a děti (24,2 %). Tento profil odpovídá humanitární povaze příchodů – muži v produktivním věku často zůstali bránit vlast.
Podle údajů Ministerstva vnitra žijí Ukrajinci nejčastěji v Praze (přes 96 tisíc), ve Středočeském kraji (51 tisíc) a Jihomoravském kraji (37 tisíc). V některých regionech tvoří Ukrajinci až 3,36 % celé populace, což z nich činí významnou demografickou i ekonomickou sílu.
Integrace: výzvy i příležitosti
Adaptace Ukrajinců do české společnosti probíhá skrze Centra na podporu integrace cizinců, která poskytují právní a sociální poradenství, jazykové kurzy či adaptačně-integrační kurzy. V prvním čtvrtletí roku 2025 tato centra obsloužila více než 23 tisíc klientů a uspořádala 103 kurzů.
Ministerstvo vnitra navíc podporuje integraci i legislativně – například možností přechodu na pětiletý pobytový režim bez povinných adaptačních kurzů pro soběstačné cizince. Tato změna má ulevit jak státní správě, tak samotným migrantům.
Návraty do vlasti a budoucnost
Ukrajinská vláda nedávno představila projekt tzv. unity hubů – zahraničních center, která mají informovat ukrajinské uprchlíky o možnostech návratu a přispět tak k poválečné obnově země. V České republice takové centrum vznikne během tohoto července.
Vítáme a podporujeme úsilí ukrajinské vlády motivovat své občany k návratu. Proto také podnikáme společné kroky k tomu, aby byl návrat snadnější. Bez navrátilců by bylo obtížné dosáhnout poválečné obnovy země. Společné prohlášení je prvním krokem k tomu, aby Unity Hub začal fungova
Ukrajinci jako součást české společnosti
Ukrajinská menšina v Česku už dávno není jen pracovní silou. Stala se integrální součástí společnosti, s vlastním kulturním a vzdělávacím zázemím. Vznikla řada ukrajinských školních programů, organizací i médií. Přesto je budoucnost této komunity nejistá – bude záležet na vývoji války i politické vůli, jak dlouhodobě přistupovat k integraci cizinců.
Zdroje
