Královské město Polička, mnoho krás a tipů na jednom malém místě

Historie města Polička sahá až do 13. století. V roce 1265 jej založil král Přemysl Otakar II., který celé město nechal obehnat dřevěným provizorním opevněním. Toto opevnění bylo následně ve 14. století nahrazeno kamennou hradbou s 19 věžemi a čtyřmi bránami. Tyto brány se nazývaly Litomyšlská, Limberská, Kamenecká a Starohradská, avšak v 19. století zanikly.

Městské hradby patří k nejlépe dochovaným opevněním v České republice. V době různých bojů, 10 metrů vysoké hradby s předsunutou parkánovou zdí a vodním příkopem, odrazovaly nepřátelé před útoky. Město však bylo v roce 1421 dobyto, zřejmě zradou, vojskem krále Zikmunda. V roce 1468 a 1469 se ubránilo před útokem uherského krále Matyáše Korvína.

Do dnešních dnů si město dochovalo středověké rozvržení ulic a neměnily se ani domovní parcely. Kvůli různým pohromám, kdy v roce 1613 a 1845 došlo k obrovským požárům, nemělo město prostředky na větší přestavby a modernizaci. V 18. století byla postavena kolem hradeb vnější okružní ulice, která však nebyla na jižní straně dokončena, protože v cestě stal rybník. Z finančních důvodu nebylo možné část hradeb zbourat. A díky tomu jsou dnes poličské hradby jedny z nejzachovalejších v Čechách.

V roce 1890 se narodil Bohuslav Martinů ve věžní místnosti kostela svatého Jakuba v Poličce.

Už v dětství měl blízko k hudbě. Proto nebylo překvapením, když se přihlásil na pražskou konzervatoř. V letech 1906-1910 se pokoušel o studium na housle a studium skladby, které však nedokončil. V letech 1920-1923 hrál jako houslista v České filharmonii. Mezitím v roce 1922 a 1923 se stal žákem Josefa Suka na mistrovské škole pražské konzervatoře. Po úspěšném studiu odjel do Paříže, kde dlouhodobě žil. Získal zde ministerské stipendium na studia u skladatele Alberta Roussela.

V roce 1926 se seznámil s Francouzkou Charlotte Quennehenovou (1894–1978), se kterou uzavřel sňatek v roce 1931. O deset let později museli manželé emigrovat do USA, protože byla Francie obsazena německou říši. V roce 1946 vyučoval na Berkshire Music School, kde utrpěl těžký úraz, jehož následky pociťoval až do konce života. Po tragické smrti Jana Masaryka (1948) opustil od myšlenky na návrat do Československa a zůstal v emigraci. Stal se profesorem skladby na Princeton University v New Jersey (1948–1951), vyučoval na Mannes College of Music v New Yorku, převážně v období 1948–1956. V roce 1952 získal americké občanství.

Guggenheimova nadace v roce 1953 udělila Bohuslavu Martinů stipendium, které mu umožňovalo vrátit se a tvořit v Evropě. Tato nadace nabízí stipendia jen těm, kteří jsou výjimečně a kreativně umělecky nadaní. To však odmítl a střídavě žil ve Francii, Itálii nebo ve Švýcarsku.

Na sklonku skladatelova života byl s manželkou pozván svými přáteli Paulem a Majou Sacherovými na jejich Schönenberg poblíž Basileje natrvalo. Zemřel 28. srpna 1959 v nemocnici ve švýcarském Liestalu a byl pohřben na Sacherově pozemku na Schönenbergu. Jeho pozůstatky byly v roce 1979 převezeny do jeho rodné Poličky, kde byl pohřben vedle své ženy, která zemřela o rok dříve.

V Poličce se nachází Centrum Bohuslava Martinů, které je součástí Městského muzea a galerie Polička. Pokud vystoupáte po 192 schodech až do samotné věže kostela, můžete zde nahlédnout do rodné světničky, kde se Bohuslav Martinů narodil. Ale také se vám naskytne krásný výhled na celou Poličku.

Jen pár kroků od městského muzea a galerie stojí na Palackého náměstí bohatě zdobený morový sloup. Tento sloup byl postaven v letech 1727-1731 jako dík za ochranu města před morovou epidemii, která prošla kolem roku 1713.

Za návrhem morového sloupu stojí přední český architekt František Maxmilián Kaňka a sochy vytesal Jiří František Pacák z Litomyšle. Půdorys sloupu tvoří stupňovitě se zužující trojúhelník s otupenými rohy. Podstavec obklopuje balustráda, na níž stojí sochy sv. Josefa, sv. Anny a sv. Jáchyma. Ve výklencích spodního dílu podstavce jsou sochy sv. Václava, sv. Víta a sv. Floriána. Na bohatě profilované římse nad nimi stojí sochy sv. Karla Boromejského, sv. Šebestiána a sv. Rocha a ještě výše jsou v kartuších tři mariánské reliéfy. Sloup je zakončen trojbokým štíhlým jehlancem pokrytým obláčky s andílky a sochou Panny Marie s aureolou dvanácti hvězd, stojící na půlměsíci a zeměkouli.

Za zmínku také stojí měšťanský pivovar, ve kterém se vaří pivo od založení města Poličky. Jelikož bylo město Polička královské město, měli měšťané, kteří vlastnili domy uvnitř městských hradeb, právo vařit pivo. Existovalo také právo mílové, které zaručovalo výrobu a prodej piva v okruhu 1 míle kolem města.

Až v roce 1771 byla měšťany zřízena společná varna s příslušenstvím pivovaru v právovarečném domě na současném Palackého náměstí. Kvůli požáru, který vypukl v roce 1845 a zasáhl celé město, včetně pivovaru, byl vybudován v roce 1865 nový pivovar na Dolním předměstí, kde stojí dodnes. Zajímavostí je, že je umístěn v opukové skále a je tedy vhodnější pro ležácké sklepy a spilky, které jsou chlazené díky skále.

Pivo je vyráběno původní technologií podle receptu sládka Františka Bittnera s použitím studniční vody, žateckého poloraného červeňáku a nejkvalitnějšího sladu, s kvašením a zráním studenou cestou ve spilce a ležáckých sklepích, vyhloubených v opukovém masívu. Jejich konstantní vlhkost a teplota zaručují neměnný a individuální charakter tradičního poličského piva.

Pokud byste si chtěli odpočinou a náhodou máte sebou i děti, tak můžete zajít do městského parku, který se nachází na okraji historického města u Synského rybníku. Park byl založen před sto lety a nachází se zde tři památníky a to Bohuslava Martinů, Bedřicha Smetany a Svatopluka Čecha. V parku narazíte až na 104 druhů dřevin, z nichž některé jsou vzácně pěstované druhy, například bělas virginský, jinan dvoulaločný, celoterčník různobarevný, ale i běžné druhy často mohutného vzrůstu. V parku je také dětské hřiště, lavičky a místo na grilování.

Pokud vám při návštěvě Poličky vyjde hezké počasí a měli byste chuť se osvěžit, tak můžete využít koupaliště, které se nachází na okraji města v krásném přírodním prostředí.

Polička se může také pyšnit tím, že jí patří hrad Svojanov, který je vzdálený 15 kilometrů od města. Navštívit by jej měl každý.

Také můžete využít 10 km dlouhou naučnou stezku, na které se dozvíte mnoho zajímavostí o přírodě kolem nás, jak se k ní chovat a jak ji šetrně využívat.

Pokud se nebojíte výšek, můžete využít výcviku bezmotorového létání, létání na motorovém kluzáku a létání na ultralehkém letounu. Výcvik se koná na letišti, které je 2 km severně od Poličky. Pokud však máte strach, můžete sledovat provoz na letišti.

Zdroje:

Historie Poličky

Měšťanský pivovar

Městské muzeum a galerie