Článek
Mariupol byl před válkou významným přístavním městem na jihovýchodě Ukrajiny. V tomto průmyslovém centru sídlila ocelárna Azovstal, jedna z největších v Evropě, která se stala symbolem odporu proti ruské invazi v roce 2022. Během 86denního obléhání bylo podle odhadů OSN zničeno nebo poškozeno až 90 % obytných budov. Z celkového počtu 430 000 obyvatel, kteří zde žili, muselo přibližně 350 000 lidí uprchnout.
Poté, co ruské síly převzaly kontrolu nad městem, začala nová fáze okupace, která zahrnovala systematické vyvlastňování majetku ukrajinských občanů. Ruské úřady označily nemovitosti, jejichž majitelé nebyli přítomni nebo je nezaregistrovali v ruském katastru, za opuštěné. Majitelé nemovitostí, kteří se do 30 dnů osobně nedostavili do Mariupolu a nepředložili doklady o vlastnictví spolu s ruským pasem, tak přišli o svůj majetek. Tyto „opuštěné“ nemovitosti následně přešly do vlastnictví ruské správy.
Tento proces se stal pro mnoho uprchlíků prakticky neproveditelný. Cesta zpět do Mariupolu znamenala překonání nebezpečných oblastí, bezpečnostních kontrol a často i nucené přijetí ruského občanství. Prezident Putin navíc podepsal dekret, který zakazuje občanům „nepřátelských zemí“, včetně Ukrajiny, registrovat nemovitosti na okupovaných územích bez zvláštního povolení – a to až do roku 2028.
Investigativní tým BBC zjistil, že bylo zabaveno nejméně 5 700 domů, z nichž většina patřila lidem, kteří museli z města uprchnout. Tento vyvlastňovací proces je však v rozporu s mezinárodním právem, konkrétně s Ženevskými a Haagskými úmluvami, které zakazují konfiskaci civilního majetku na okupovaných územích.
V Mariupolu dodnes trvá humanitární krize a nadále dochází k porušování mezinárodního práva. Zatímco ruské úřady pokračují ve vyvlastňování majetku a rusifikaci města, tisíce Ukrajinců se nemají kam vrátit a nemají možnost domoci se svých práv.
Mariupol 2025: Ruské firmy zneužívají zoufalství lidí
Válka nekončí, ale stále pokračuje. Na Mariupol už nepadají bomby jako dříve a sirény nehoukají tak často jako na jaře 2022, probíhají tu však jiné útoky – na ekonomickou, právní a lidskou rovinu. Ruské společnosti zde naoko pomáhají s obnovou, ale zároveň těží z chaosu a lidského zoufalství.
Podle nové investigativní zprávy portálu PaperPaper.io najímají petrohradské a další ruské firmy pracovníky pro práci na okupovaných územích Ukrajiny, především v těžce zničeném Mariupolu. V inzerátech firmy slibují platy okolo 80 000 rublů měsíčně (cca 18 000 Kč), ubytování a jistou práci. Realita je však taková, že pracovníci působí v zaminovaných oblastech, nemají bezpečnostní záruky a v některých případech vůbec nedostanou slíbenou výplatu.
Řekli mi, že půjdu opravovat domy. Ale nebylo mi řečeno, že dům může kdykoli zasáhnout granát
Ruští zaměstnavatelé označují rekonstrukci zničených a okupovaných oblastí jako „obnovu bratrských území“. Ve skutečnosti jsou však pracovníci využíváni k podřadné práci. Kvůli vysoké nezaměstnanosti, zadluženosti nebo exekucím jsou lidé v Rusku nuceni přijmout jakoukoli práci. Někteří to vnímají jako vlastenectví, jiní upozorňují na manipulaci a lži ze strany náborářů.
Nejčastěji se hledají lidé na pozice od stavebních dělníků po zaměstnance supermarketů, pojišťoven či veřejných služeb. Firmy však v inzerátech záměrně zamlčují, že se jedná o okupovaná a vojensky nestabilní území. Pracovníci se tak mohou ocitnout v přímém ohrožení života.
Novodobé Potěmkinovy vesnice
Ruští novináři natáčejí videa, ve kterých ukazují nové domy, opravené školy a upravená náměstí, a prezentují je jako úspěšnou obnovu. Tato videa pak přebírají někteří čeští opoziční politici nebo protiukrajinští aktivisté. Tato výstavba je však jen iluze – podobně jako legendární Potěmkinovy vesnice. Je zvláštní, že na prezentovaných záběrech téměř nejsou lidé, zvířata ani běžný život – jen několik hezky opravených domů. Ve skutečnosti se pod tím vším skrývá utrpení, chaos a porušování lidských práv, která jsou zcela ignorována.
French TV channel showed one of schools in occupied Mariupol, where children march under the control of ruZZian military & the ruzZian anthem.
— Claretta Nijhuis (@NijhuisClaretta) May 23, 2025
This is real genocide. This is a crime against humanity.
Damn you, scumbag country.
pic.twitter.com/dOgpTyoskZ
Společně s fyzickou rekonstrukcí probíhá na okupovaných územích i kulturní převýchova. Místní školy jsou nuceny přejít na ruský vzdělávací plán, památníky ukrajinských vojáků mizí, stejně tak jako knihy v ukrajinštině. Rusko šíří narativ, že boje z roku 2022 a masivní ostřelování bylo „osvobozením“ od ukrajinského útlaku.
Závěrem
Mariupol, stejně jako další okupovaná města, se stal symbolem nejen fyzické destrukce, ale i manipulace s realitou. Svět nesmí přehlížet utrpení a chaos, které Rusko přináší do těchto oblastí. Zatímco carevna Kateřina byla kdysi klamána falešnými Potěmkinovými vesnicemi, dnes je veřejnost klamána propagandou o „obnově“ východní Ukrajiny – přitom skutečné rány těchto měst jsou mnohem hlubší než jakákoli opravená fasáda.
Zdroje
