Článek
Rusko zahájilo 24. února 2022 invazi na Ukrajinu. Oficiálním důvodem měla být „denacifikace“ Ukrajiny. Ruský prezident Putin ve svých proslovech svým občanům sděloval, že je nutné chránit ruské občany na Ukrajině před nacisty, a proto se rozhodl pro rychlou vojenskou akci. Invaze, která měla trvat jen tři dny se protáhla na několik týdnů. Týdny se změnily na měsíce a dnes je to dva a půl roku, co Ukrajina denně čelí ruským útokům po celé zemi. Vladimír Putin už po pár týdnech přestal mluvit o denacifikaci ukrajinského území a začal zmiňovat historické události, které jsou pro Rusko důležité. Tato, podle Putina, „speciální vojenská operace“ měla sloužit k dosažení územního zisku. Putin se ve svých projevech přirovnává k caru Petru Velikému a zdůrazňuje, že úkolem Ruska je navracet a upevňovat jeho územní vliv.
Co přesně tato fráze o navracení a upevňování územního vlivu znamená, můžeme sledovat na Ukrajině. Rusko anektovalo v roce 2014 ukrajinský Krym a v roce 2022 anektovalo Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské oblasti. Rusko se snaží dobýt další území a usiluje o svržení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Podobnost mezi Minskou a Istanbulskou dohodou
Minské dohody, které byly porušovány ze strany Ruské federace, měly za cíl vytvořit příměří mezi Ukrajinou a Ruskem. Boje, které probíhaly na Donbasu, měly být zastaveny. Ukrajina měla stáhnout těžkou vojenskou techniku, své vojenské jednotky z oblasti a propustit rukojmí. V oblasti se však pohybovali ruští povstalci, kteří stále útočili na ukrajinské vojáky. Navíc Rusko mělo na hranicích velkou část armády a další vojenskou techniku připravenou k útoku. Tato Minská dohoda byla pro Ukrajinu velmi nevýhodná, protože ji oslabovala, zatímco Rusko zesílilo.
Po ruské invazi na Ukrajinu měla proběhnout dohoda o příměří mezi ruskými a ukrajinskými představiteli, která se měla konat v Istanbulu. Ukrajina však tuto dohodu odmítla, jelikož byla pro ni velmi nevýhodná. Rusko tvrdí, že dohodu sabotoval bývalý britský premiér Boris Johnson. Tím prý ukončil údajné úspěšné příměří. Ve skutečnosti žádná dohoda připravená nebyla, jelikož se Rusko s Ukrajinou nedohodli na územních otázkách. Stejně tak se neshodli na vojenské zbrojení povolené po válce.
Americký deník The Wall Street Journal zveřejnil sedmnáctistránkový dokument, jenž obsahuje mírové podmínky. Rusko v něm požadovalo aby se Ukrajina stala „trvale neutrálním státem, který se neúčastní vojenských bloků“. Měla být zakázaná vojenská podpora ze strany Západu, vstup do NATO a omezena vojenská výzbroj i velikost ukrajinských ozbrojených sil. Rusko žádalo aby měla Ukrajina jen 85 000 vojáků, počet tanků měl být jen 342 a počet děl jen 519 kusů. Tyto požadavky by Ukrajinu výrazně oslabily. S ohledem na to, že Rusko porušuje dohody a usiluje o rozšiřování svého územního vlivu, by to mohlo v budoucnu znamenat konec Ukrajiny.
Proto je důležité vojensky a humanitárně podporovat Ukrajinu, aby nedošlo k jejímu zániku. Tak jak to žádá ruský mírový plán.
Zdroje:
