Článek
Neonacismus v Rusku: Dlouhodobý problém
Podle Jameston Foundation působí v Rusku až 85 000 aktivních neonacistů, což představuje polovinu celosvětového počtu. Extrémistické skupiny, jako je Ruská národní socialistická strana nebo Slovanský svaz, šíří ideologii xenofobie, antisemitismu a násilí vůči menšinám. Tyto organizace mají na svědomí stovky rasově motivovaných vražd a útoků, přičemž násilí je mnohdy bagatelizováno nebo ignorováno místními úřady.
Slovanský svaz, který se odkazuje na ruské pravoslaví, představuje zvlášť nebezpečný fenomén. Skupina využívá pohanských obřadů a pseudonáboženské rétoriky, čímž láká členy hledající duchovní i ideologické ukotvení. Přestože byla tato organizace oficiálně zakázána, její činnost pokračuje v podzemí.
Propaganda versus realita
Ruský prezident Vladimir Putin dlouhodobě ospravedlňuje své agresivní kroky, například anexi Krymu, údajným bojem proti fašismu. Právě tento narativ používá Moskva k dehumanizaci Ukrajinců a k legitimizaci invaze. Jiří Padevět, spisovatel a odborník na moderní dějiny, však upozorňuje na to, že samotné Rusko je domovem největší neonacistické komunity na světě.
Na Ukrajině jsou i lidé, kteří k Banderovi vzhlíží, ale je jich podstatně méně, než kolik lidí vzhlíží v Rusku například ke Stalinovi, který zabil miliony vlastních občanů
Lavrovovy nedávné výroky o tom, že „největší antisemité jsou Židé“, jen potvrzují, jak nebezpečné a manipulativní jsou rétorické nástroje ruské diplomacie. Historik Jiří Plachý zároveň připomíná, že antisemitismus má v Rusku dlouhou tradici sahající až do 19. století, kdy byly běžné pogromy a represivní zákony proti židovské komunitě.
Role ruské pravoslavné církve
Náboženská dimenze hraje v ruském neonacismu klíčovou roli. Ruská pravoslavná církev nejenže toleruje, ale v některých případech dokonce podporuje ultranacionalistické tendence. Organizace jako Svaté Rusko, které vytvářejí „vlastenecké hlídky“ dohlížející na pořádek, jsou toho důkazem. Církev tak působí jako ideologická zbraň, která posvěcuje agresivní rétoriku režimu i konkrétní činy extremistů.
Historická tabu a dnešní výzvy
Diskuse o neonacismu v Rusku zároveň otevírá otázky o roli Rudé armády a jejího poválečného působení. Ačkoli Rudá armáda osvobodila značnou část Evropy od nacismu, byla také nástrojem totalitního státu. Jiří Padevět a Jiří Plachý zdůrazňují, že je třeba otevřít tato dosud tabuizovaná témata a čelit nejen mýtům, ale i historickým faktům.
Dvojí tvář Ruska
Rusko se prezentuje jako bojovník proti fašismu, zatímco jeho domácí realita je plná extremistických skupin a xenofobní rétoriky. Tento rozpor nejenže podkopává důvěryhodnost ruské zahraniční politiky, ale také odhaluje hluboké problémy uvnitř samotné společnosti.
Účastníci neonacistické organizace „Národně socialistická iniciativa“ na prvomájovém pochodu v Petrohradě, Ligovsky Ave., 2014
Je proto na místě přestat tolerovat pokrytectví a hlasitě poukazovat na paradoxy současného Ruska. Skutečný boj proti fašismu by měl začít doma – a ne být jen zástěrkou pro agresivní imperialistické ambice.
Zdroje:
