Článek
Ještě donedávna byl spánek vnímán především jako pasivní stav, nutná pauza mezi bdělými aktivitami. Moderní výzkum však ukazuje, že jde o jeden z nejaktivnějších a nejdůležitějších procesů pro fungování lidského mozku – a především pro duševní zdraví. Nové studie potvrzují, že nedostatek nebo narušená kvalita spánku nejen zhoršují psychickou pohodu, ale mohou přímo přispívat ke vzniku depresí, úzkostných poruch či dokonce psychóz.
Vědci z několika evropských a amerických univerzit v posledních letech prokázali, že spánek není pouhým „vypnutím mozku“. Naopak – během spánku dochází k intenzivní regulaci emocí, třídění vzpomínek a obnově nervových spojů. Právě tyto procesy jsou klíčové pro schopnost zvládat stres, reagovat přiměřeně na zátěž a udržet stabilní náladu.
Spánek je ta nejúčinnější věc, kterou můžeme každý den udělat pro obnovení zdraví našeho mozku a těla – dosud nejlepší pokus Matky Přírody v boji proti smrti.
Jedním z nejzásadnějších zjištění je souvislost mezi poruchami spánku a depresí. Dlouhodobé studie ukazují, že lidé s chronickou nespavostí mají výrazně vyšší riziko rozvoje depresivních poruch než ti, kteří spí pravidelně a dostatečně dlouho. Zajímavé přitom je, že vztah funguje obousměrně – deprese zhoršuje spánek, ale špatný spánek může depresi také vyvolat. Spánek se tak stává nejen symptomem, ale i samostatným rizikovým faktorem.
Podobně silná vazba byla potvrzena i u úzkostných poruch. Nedostatek spánku zvyšuje aktivitu amygdaly, části mozku odpovědné za zpracování strachu a hrozeb. Výsledkem je přehnaná reakce na běžné podněty, zvýšená podrážděnost a pocit neustálého napětí. Mozek unavený nedostatkem spánku zkrátka hůře rozlišuje mezi skutečným nebezpečím a běžnou životní situací.
Zvláštní pozornost vědci věnují REM fázi spánku, tedy období, kdy se objevují sny. Právě v této fázi dochází k „emočnímu přepisu“ zážitků – mozek zpracovává stresující události tak, aby je bylo možné si pamatovat bez silného emočního náboje. Pokud je REM spánek narušen, emoce zůstávají syrové a snadno se znovu aktivují. To je jeden z důvodů, proč lidé s posttraumatickou stresovou poruchou často trpí nočními můrami a dlouhodobými poruchami spánku.
Vychováváme spánkově deprivovanou generaci… Spánek prostě odráží náš život.
Výzkum se stále více zaměřuje také na mladé lidi a dospívající. Studie ukazují, že chronický spánkový deficit v období vývoje mozku může mít dlouhodobé následky – zhoršenou schopnost regulace emocí, vyšší impulzivitu a zvýšené riziko vzniku psychických onemocnění v dospělosti. K tomu přispívá nejen stres, ale i večerní používání mobilních telefonů a sociálních sítí, které narušují přirozený biorytmus.
Zajímavým posunem v oblasti psychiatrie je fakt, že spánek se začíná využívat i jako terapeutický nástroj. Kognitivně-behaviorální terapie nespavosti se v některých případech ukazuje jako stejně účinná – nebo dokonce účinnější – než farmakologická léčba deprese. Lékaři tak stále častěji zdůrazňují, že léčba psychických potíží by měla začínat právě u spánkového režimu.
Terapie spánku
Věda dnes jasně říká: kvalitní spánek není luxus ani ztráta času. Je to základní biologická potřeba, bez níž se lidská psychika postupně rozpadá. V době, kdy je spánek často obětován výkonu, práci či nekonečnému scrollování obrazovek, se ukazuje, že nejúčinnější prevencí duševních onemocnění může být něco zdánlivě jednoduchého – pravidelný, dostatečný a klidný spánek.
Zdroje
