Článek
Zatímco Ukrajinci jsou stále vnímáni výrazně pozitivněji než jiné migrační skupiny (např. Rusové, Arabové či Syřané, jak ukazují průzkumy STEM), počáteční nadšení a neomezená podpora ustupují realističtějšímu a pragmatičtějšímu pohledu, ve kterém se mísí soucit s obavami o vlastní sociální a ekonomickou situaci. Tento posun přináší i vzestup projevů nevraživosti a předsudečného násilí.
Co je hlavními faktory, které stojí za tímto ochlazením nálad?
1. Únava z války a krizí
Dlouhotrvající válečný konflikt a jeho dopady, které se prolínají s post-covidovou dobou, inflací a vysokými náklady na život, způsobují u české veřejnosti tzv. únavu z krize a únavu ze solidarity.
- Délka konfliktu: Lidé v ČR žijí již několik let v neustálém krizovém režimu (pandemie, energetická krize, inflace, válka) a s postupujícím časem klesá ochota věnovat intenzivní pozornost a pomoc.
- Odmítání další podpory: Průzkumy (např. Ipsos) ukazují, že zatímco velká část Čechů stále vidí viníka války v Rusku, roste skupina těch, kteří se kloní k názoru, že by Česko mělo spíše nepomáhat.
2. Ekonomické a sociální obavy
I přes to, že data prokazují, že ekonomicky aktivní ukrajinští uprchlíci významně přispívají do státního rozpočtu (v některých obdobích dokonce více, než činí náklady na humanitární dávky), přetrvávají u části veřejnosti silné obavy o jejich dopad na českou společnost.
- Pocit nespravedlnosti: Jedním z nejrozšířenějších pocitů je, že vláda udělala pro Ukrajince více než pro vlastní občany (dle STEM 64 % lidí), což vytváří pocit křivdy.
- Obavy o sociální jistoty: Velká část veřejnosti se obávala (a obává) oslabování sociálních jistot a nárůstu nezaměstnanosti, přestože reálné dopady na trhu práce jsou spíše pozitivní (Ukrajinci často obsazují hůře dostupné pozice).
- Vnímání aktivní integrace: Skepticismus vůči pomoci je nižší u těch uprchlíků, kteří aktivně usilují o pracovní a jazykovou integraci. Naopak negativní postoje se objevují tam, kde lidé mají pocit, že se někteří uprchlíci o začlenění nesnaží dostatečně.
3. Bariéry integrace a každodenní soužití
Ačkoliv se ukrajinští uprchlíci ve velké míře zapojili do trhu práce a jejich znalost češtiny roste, přetrvávají zásadní bariéry, které generují napětí v každodenním životě.
- Jazyková bariéra: Nedostatečná znalost češtiny (byť se zlepšuje) ztěžuje komunikaci, brání v hledání kvalifikovanější práce (často pracují pod úrovní své kvalifikace) a v plné integraci do společnosti.
- Bydlení: Přetrvávají problémy s dostupností nájemního bydlení a vysokými náklady, což nutí část uprchlíků zůstávat v ubytovnách.
- Školství a zdravotnictví: Přeplněné kapacity školek a škol a problémy s dostupností zdravotní péče se stávají pro obyvatele i uprchlíky hmatatelným problémem.
4. Vliv dezinformací a politické rétoriky
Nárůst negativních nálad je živen i cílenými dezinformacemi a lživými zprávami, které účelově deformují realitu a udržují ve společnosti napětí a strach. Tyto zprávy se často zaměřují na domnělé výhody, kterých uprchlíci požívají na úkor českých občanů. Negativní nálady jsou také často využívány a eskalovány v rámci politické debaty.
Závěr: Od solidarity k pragmatismu
Postoje české veřejnosti se tedy posouvají od jednorázové, emotivní solidarity k pragmatickému očekávání dlouhodobé a aktivní integrace. Otevřenost české společnosti zůstává poměrně velká vůči těm, kteří se snaží začlenit, ale roste kritika vlády a celkového nastavení podpory.
Pro úspěšné zvládnutí situace do budoucna bude klíčová:
- Dlouhodobá integrační strategie s důrazem na jazykové kurzy, dostupnost bydlení a vzdělávání.
- Otevřená a fakticky podložená komunikace směrem k veřejnosti, která bude efektivně vyvracet dezinformace a zdůrazňovat oboustranný přínos.
- Jasné signály pro uprchlíky, že plné začlenění na trh práce a do české společnosti je očekávané a podporované.
