Článek
Příběh Anarchy Westcott je jednou z nejmrazivějších kapitol v dějinách moderní medicíny. Je to vyprávění o nelidské krutosti, rasových předsudcích, ale také o nepředstavitelné vůli přežít a o těle, které se stalo živým anatomickým atlasem pro ambiciózního chirurga.
Peklo začíná: Porod jako rozsudek
Anarcha byla zotročená mladá žena v Alabamě. V roce 1845, kdy jí bylo kolem 17 let, procházela extrémně těžkým, tři dny trvajícím porodem. V té době neexistovaly císařské řezy v bezpečné podobě, ani moderní porodnické kleště nebyly běžně dostupné pro zotročené ženy.
Následky byly katastrofální. Tlak hlavičky dítěte na tkáně matky způsobil odumření tkáně (nekrózu), čímž vznikla vezikovaginální píštěl – otvor mezi močovým měchýřem a vaginou. Pro ženu v 19. století to znamenalo společenskou i fyzickou smrt. Anarcha neustále mokvala, páchla močí, trpěla chronickými záněty a kůže v jejích intimních partiích byla rozleptaná kyselinou z moči do živého masa. V tomto stavu byla pro své „majitele“ jako pracovní síla bezcenná.
J. Marion Sims: Léčitel, nebo mučitel?
V té době se o případ dozvěděl doktor James Marion Sims. Dnes je v učebnicích oslavován jako „otec moderní gynekologie“, ale jeho cesta k slávě vedla přes provizorní nemocnici na jeho dvorku, kterou si postavil speciálně pro experimenty na zotročených ženách.
Sims uzavřel s majiteli Anarchy a dalších dvou žen (Betsy a Lucy) dohodu: majitelé budou hradit daně a ošacení, Sims zajistí stravu a bude na nich moci „testovat“ své chirurgické postupy. Anarcha se tak stala jeho majetkem pro vědecké účely.
Třicet operací bez anestezie
Šokující rozměr Anarchina utrpení spočívá v počtu zákroků. Sims na ní provedl celkem 30 operací. Všechny proběhly v rozmezí let 1845 až 1849.
Proč bez anestezie? Eter a chloroform se v té době již začínaly v medicíně používat. Sims je však Anarše a ostatním ženám odmítl podat. Opíral se o tehdejší pseudovědeckou teorii, že černoši mají tlustší kůži a méně vyvinutou nervovou soustavu, a tudíž „necítí bolest tak jako bílí lidé“. Skutečnost však byla taková, že Sims chtěl mít pacientky při vědomí, aby mu mohly během operace „asistovat“ držením těla v určité poloze.
Scénář hrůzy: Každá operace vypadala stejně. Anarcha byla přinucena kleknout si na stůl na všechny čtyři, opřená o lokty (tzv. Simsova poloha). Bez jakéhokoli znecitlivění Sims pomocí hrubých nástrojů rozšiřoval její rány a pokoušel se je sešít hedvábnými nebo lněnými nitěmi. Tyto nitě však v těle hnisaly, rány se zanítily a stehy se vždy po pár dnech rozpadly. Anarcha musela po každém neúspěchu čekat týdny, než se rány trochu zahojily, jen aby se celý proces opakoval znovu.
Psychické a fyzické zhroucení
Představte si psychický stav ženy, která ví, že každých pár týdnů ji čeká další řezání do živého masa v nejcitlivější části těla. Anarcha nebyla jediná. Další žena, Lucy, téměř zemřela poté, co Sims nechal v jejím těle po operaci zavedenou trubičku, která způsobila septický šok. Sims tehdy ve svých pamětech chladně poznamenal, že Lucy „strašně trpěla“, ale neprojevil žádnou lítost.
Když byli Simsovi bílí asistenti (jiní lékaři) po čase tak znechuceni neustálým křikem a krví, že odmítli dál pomáhat, Sims donutil Anarchu a ostatní ženy, aby asistovaly jedna druhé. Anarcha tak musela držet svou přítelkyni, zatímco jí lékař způsoboval stejnou bolest, jakou znala ona sama.
Zlomový okamžik: Stříbrný drát
Po čtyřech letech neustálého mučení Sims náhodou přišel na to, že stříbro má antibakteriální vlastnosti a drát ze stříbra nezpůsobuje takové infekce jako nitě. Při 30. operaci Anarchy použil stříbrné stehy. Podařilo se. Otvor se zacelil a Anarcha byla po letech utrpení „vyléčena“.
Tento úspěch udělal ze Simse světovou celebritu. Odjel do New Yorku, založil první ženskou nemocnici na světě a operoval nejbohatší ženy Ameriky i Evropy. Těm samozřejmě anestezii podával, protože „jejich nervová soustava byla jemná“.
Odkaz: Zapomenutá matka medicíny
Anarcha Westcott se po svém vyléčení vrátila na plantáž. O jejím dalším životě se ví jen málo, kromě toho, že pokračovala v práci porodní báby a sestry. Její tělo, které vydrželo třicet řezů bez umrtvení, položilo základy pro celý obor gynekologie. Nástroje, které Sims vyvinul (včetně Simsova zrcadla), byly testovány na ní.
Dlouhá léta stála před budovami lékařských fakult Simsovy sochy. Teprve v posledním desetiletí se pohled na historii změnil. V roce 2018 byla jeho socha v Central Parku v New Yorku odstraněna. Historici a aktivisté poukázali na to, že skutečnými hrdinkami tohoto příběhu nejsou lékaři, ale zotročené ženy.
Dnes se o Anarše, Lucy a Betsy mluví jako o „Matkách moderní gynekologie“. Jejich příběh je mementem šokující bolesti, která nebyla způsobena nemocí, ale lidskou ambicí a nedostatkem empatie převlečeným za vědu. Anarcha přežila něco, co je z dnešního pohledu nepředstavitelné, stala se obětí i nedobrovolnou spasitelkou milionů žen, které přišly po ní.
Pokud hledáte v historii okamžik, kdy se lidská důstojnost střetla s absolutní fyzickou bolestí, Anarcha Westcott je jeho symbolem. Její příběh nás nutí ptát se: Jaká je cena pokroku? A kolik bolesti dokáže jedna žena unést, než se její duch zlomí? V případě Anarchy to bylo 30 pokusů o „opravu“ jejího těla, provedených mužem, který ji nepovažoval za plnohodnotnou lidskou bytost.
Zdroje:
https://www.history.com/news/the-father-of-modern-gynecology-performed-human-experimentation-on-enslaved-women
https://www.theatlantic.com/health/archive/2018/04/j-marion-sims/558248/
https://www.google.com/search?q=https://www.npr.org/sections/thetwo-way/2018/04/17/603163306/new-york-city-removes-statue-of-father-of-modern-gynecology
https://www.google.com/search?q=https://www.usatoday.com/story/news/factcheck/2020/06/19/fact-check-j-marion-sims-used-enslaved-black-women-medical-tests/3209232001/
