Článek
Martina měří 182 centimetrů. Na střední škole to byla její největší devíza pod basketbalovým košem, ale v osobním životě se z její výšky stala zeď, kterou málokterý kluk dokázal nebo chtěl přelézt. Zatímco ona se zálibně dívala po klucích, kteří atakovali hranici dvou metrů, realita jejích lásek byla úplně jiná.
Příběh Martiny: „Byla jsem pro ně jen parťák“
„Na vejšce jsem byla bláznivě zamilovaná do Marka,“ vzpomíná Martina. „Měřil skoro dva metry, byl to přesně ten typ, vedle kterého jsem si i já připadala křehká. Jenže Marek si nakonec začal s Lucií, která mu sahala sotva po loket. A nebylo to poprvé. Všechny moje vysoké idoly končily s holkami, které měřily metr šedesát.“
Martina popisuje pocit, který zná mnoho vysokých žen: pocit neviditelnosti. Když stála vedle nich, brali ji jako rovnocenného parťáka na pokec, ne jako objekt zájmu. Připadalo jí, že čím byl kluk vyšší, tím menší holku vedle sebe potřeboval. Dnes Martina čelí dalšímu dilematu. Protože ti vysocí jsou často „rozebraní“ drobnými ženami, v jejím okolí zbývají muži, kteří jsou o hlavu menší než ona. Přiznává, že se jí jen těžko buduje přitažlivost k někomu, komu se při chůzi dívá na temeno hlavy.
Proč si vysocí muži vybírají malé ženy?
Tento fenomén není jen Martinou subjektivní dojem, ale téma, které dlouhodobě zkoumá evoluční psychologie a sociologie. Existuje několik klíčových faktorů, které za tímto výběrem stojí.
Jedním z hlavních důvodů je biologický instinkt ochranitele. Evolučně jsou muži naprogramováni k tomu, aby svou partnerku chránili. Drobná žena v muži tento instinkt aktivuje mnohem silněji, protože vedle ní působí robustněji a silněji, což posiluje jeho pocit maskulinity. Pokud je žena téměř stejně vysoká jako muž, může se u něj podvědomě dostavit pocit, že jeho „ochranitelská role“ není tak nezbytná.
Dalším faktorem je sociální stereotyp. Společnost po staletí pěstovala obraz ideálního páru, kde je muž výrazně větší než žena. Tento obraz je nám podsouván v literatuře, filmech i reklamách. Mnoho mužů, i těch velmi vysokých, se paradoxně může cítit nejistě, pokud by jejich partnerka v podpatcích byla vyšší než oni sami. Výběr malé ženy je tak pro ně sázkou na jistotu a potvrzením vlastní dominance.
V neposlední řadě hraje roli i vizuální kontrast. Psychologické studie naznačují, že lidi často přitahují extrémy. Pro velmi vysokého muže je drobná žena fascinujícím protikladem k jeho vlastní fyziognomii. Tento „efekt protikladů“ vytváří dynamiku, která je pro mnohé páry vizuálně i pocitově přitažlivá, ačkoliv pro ženy jako Martina je zdrojem frustrace.
Cesta ven z „výškové pasti“
Pro Martinu je těžké smířit se s tím, že její přirozená krása a výška jsou pro mnohé vysoké muže neviditelné. Psychologové však upozorňují, že problém často tkví v bariérách na obou stranách. Vysoké ženy někdy podvědomě působí nedostupně nebo až příliš sebevědomě, což může muže odrazovat.
Cesta k nalezení partnera pro Martinu možná nevede přes hledání ještě vyššího muže, ale přes bourání vlastních předsudků o tom, že partner musí být nutně „větší kus skály“. Ženskost totiž není definována počtem centimetrů, ale vnitřním vyzařováním, které dokáže ocenit i muž, jemuž Martina uvidí přímo do očí.
Zdroje:
https://www.psychologytoday.com/us/blog/the-attraction-doctor/201209/does-height-matter-in-resale-value-and-dating-success
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC3546926/
https://journals.sagepub.com/doi/10.1177/0265407513490348
https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/24451057/
