Článek
To, co začalo jako banální slovní přestřelka, se rychle změnilo v klasickou ukázku, jak mohou privilegia odtrhnout politika od reality a jak rétorika „my vs. oni“ vystřelí do vlastní brány.
Plebs, vila a rána do vlastních řad
Klíčový moment aktuální situace je Hřibův výrok v ČT, kdy nabádá Suchánka, aby „sešel mezi nás, plebs, do toho metra“. To je čistokrevný populismus, který má na první poslech získat sympatie u voličů využívajících MHD.
Problém je však v tom, že Hřib objektivně nepatří k „plebsu“, jak se on sám označuje.
- Příjem: Měsíční plat 140 tisíc Kč (a bonusy).
- Majetek: Stavba vily za desítky milionů v Praze.
- Výhody: Auto s řidičem pro služební potřeby.
Pokud člověk disponující takovým bohatstvím a takovými privilegii nazve sám sebe (a své spoluobčany v metru) „plebsem“, nejedná se o nešťastné vyjádření, ale o cynický, až pohrdavý akt. Je to pokus o rétorickou zkratku, která má zapůsobit, ale ve skutečnosti odhaluje:
- Hluboké odtržení od reality: Politik zjevně netuší, co znamená existenční boj nebo pouhé spoření na bydlení pro lidi s průměrnými příjmy. Sám sebe staví do role řadového občana, přestože žije životem VIP..
- Rétorickou aroganci: Jeho primární reakcí na kritiku dopravní situace není řešení problémů, ale osobní útok na kritika ("Můžete si za to sám," "nejezděte sám ve svém bouráku"). Od politika, který má komunikovat řešení problémů hlavního města, je to přístup hodný spíše „banánových republik“.
Doprava jako zrcadlo chování
Hřibova reakce vůči Suchánkovi je obzvláště nešťastná proto, že se jedná o náměstka pro dopravu. Místo věcné debaty o tom, jak se zlepšuje průjezdnost města nebo jak se minimalizují dopady rozkopaných silnic, nabízí politik káravý tón a mentorování o tom, jak by lidé měli žít a jezdit.
Používat argument, že „Ubírá kapacitu pro ty, kteří do metra jít nemohou“, z úst člověka, který má k dispozici služební auto s řidičem, je klasická ukázka pokrytectví.
Za mě je chování politika za hranou slušnosti. Slušnost a etika ve veřejném prostoru vyžadují především autenticitu a pokoru. Když se tyto principy opustí a nahradí je přetvářka, arogance a používání populistických klišé, které jsou v rozporu s vlastním životním stylem, dochází k zničení důvěry.
Zdeněk Hřib dal voličům i kritikům jasný signál, že ačkoli jezdí metrem, mentálně i finančně se pohybuje v úplně jiné sféře. A to je pro politika mnohem horší než jakákoli dopravní kolona.
Anketa
Reakce na článek ze Super.cz
