Článek
Pokud jste zvyklí na český klid, kapra a pohádky, návštěva italské rodiny o Vánocích vás pravděpodobně naprosto pohltí.
Zde je příběh o tom, jak probíhaly italské Vánoce u mého přítele a jeho rodiny.
Příjezd a první dojmy: Světla a betlémy
Když jsme dorazili k rodině mého přítele, hned u dveří mě neuvítal stromeček, ale Presepe – betlém. Italové si na nich zakládají mnohem více než my. V obývacím pokoji stála celá miniaturní vesnice s tekoucí vodou a mechem. Figurka Ježíška v jesličkách ale chyběla. Ta se tam podle tradice dává až přesně o půlnoci na Štědrý den.
24. prosince: La Vigilia (Štědrý večer bez masa)
V Česku držíme půst, abychom viděli zlaté prasátko. V Itálii se sice přes den také moc nejí, ale večerní hostina La Vigilia je velkolepá. Má to však jeden háček: nesmí se jíst maso.
Večeře sedmi ryb
V rodině mého přítele se dodržuje tradice „sedmi chodů“ (podle sedmi svátostí). Na stole se objevily:
- Baccalà: Slaná treska, která je v Itálii vánoční klasikou.
- Spaghetti alle vongole: Těstoviny s mušlemi, plné česneku a petrželky.
- Smažené mořské plody: Calamari a krevety, které voněly po celém domě.
Byl to nezvyk nemít bramborový salát, ale atmosféra byla neuvěřitelná. Celá rodina – od babičky (Nonna) až po vzdálené bratrance – seděla u jednoho stolu, všichni mluvili jeden přes druhého a víno teklo proudem.
Půlnoční mše a narození Ježíška
Kolem jedenácté večer se všichni začali oblékat do nejlepších kabátů. Cesta do místního kostela na půlnoční mši byla kouzelná. Po návratu domů následoval nejdůležitější rituál: nejstarší člen rodiny slavnostně položil figurku malého Ježíška do betléma. Teprve v tu chvíli Vánoce oficiálně začaly.
25. prosince: Il Natale (Hlavní svátek)
Zatímco my v Česku 25. prosince už jen dojídáme zbytky a koukáme na pohádky, pro Italy je to nejdůležitější den. A právě tehdy přichází oběd, který trvá až do večera.
Nekonečné hodování
Oběd začal domácími těstovinami Cappelletti in brodo (malé plněné taštičky v silném vývaru). Poté následovalo pečené maso, několik druhů zeleniny a nakonec sladká tečka.
Panettone vs. Pandoro
Zapomeňte na vánočku. Italské Vánoce patří dvěma gigantům:
- Panettone: Vysoká buchta s rozinkami a kandovaným ovocem (pochází z Milána).
- Pandoro: Hvězdicovitý moučník posypaný moučkovým cukrem, který vypadá jako zasněžená hora (z Verony).
V rodině se strhla vášnivá debata o tom, který z nich je lepší. Já jsem dostala svůj kousek namočený v krému z mascarpone a musím říct, že na vánočku jsem si v tu chvíli ani nevzpomněla.
Tombola a dárky
Dárky se v Itálii rozbalují buď o půlnoci, nebo ráno 25. prosince. Rozbalování je bouřlivé, každý křičí radostí a objímá se. Ale největším zážitkem pro mě byla Tombola.
Je to italská verze binga, kterou hraje po obědě celá rodina. Místo peněz jsme hráli o drobné mince nebo ořechy. Nonna (babička) byla nejrychlejší a u stolu panovala taková soutěživost, že jsem se musela smát. Je to krásný způsob, jak udržet celou rodinu u stolu i poté, co už nikdo nemůže jíst.
Co mě Itálie naučila o Vánocích
Italské Vánoce nejsou o tichu a klidu za zavřenými dveřmi. Jsou o:
- Pospolitosti: Nikdo nesmí zůstat sám.
- Hlasitosti: Diskuze u stolu je stejně důležitá jako jídlo samotné.
- Trpělivosti: Protože u stolu strávíte klidně i šest hodin v kuse.
Byly to Vánoce plné slunce (i když jen toho v srdcích a v dobrém víně), vůně čerstvé kávy a nekonečné italské pohostinnosti.
