Hlavní obsah

Jezdím do práce MHD, přestože vydělávám přes sto tisíc

Foto: MaTane / Gemini

Na účtu mi pravidelně chodí přes sto tisíc, ale do práce jezdím tramvají a nosím deset let starou bundu. Okolí mě má za skrblíka.

Článek

V naší společnosti panuje nepsané pravidlo: „Jakmile na to máš, musíš to dát najevo.“

Když se člověk vypracuje, dosáhne na seniorskou pozici nebo se mu daří v podnikání a jeho měsíční příjem překročí šestimístnou hranici, okolí automaticky očekává určitý vizuální manifest úspěchu. Máte mít vůz s prémiovým logem na kapotě, hodinky, které stojí jako ojeté auto, oblečení s viditelnou značkou a o víkendech popíjet craftové pivo v trendy bistrech.

Mně je 36 let, pracuji jako softwarový architekt a na účtu mi měsíčně přistane zhruba sto dvacet tisíc korun. A víte, čím jezdím do práce? Ranní linkou metra C a pak tramvají.

Kudy vede cesta k pohrdání okolí

Zpočátku to pro mé okolí bylo nepochopitelné, postupně se to však proměnilo v otevřenou konfrontaci. Když se v práci řešila auta, utrousil kolega poznámku: „Hele, ty už by sis fakt mohl koupit něco pořádného, a ne ten deset let starý hatchbach, co stojí na parkovišti.“

Když jsem na firemní večírek dorazil v obyčejných džínách z běžného řetězce bez jakýchkoliv doplňků, šéf utrousil něco o tom, že bychom měli reprezentovat úroveň firmy.

Nejvíc mě ale pobavila reakce mých sousedů v novostavbě. Když zjistili, že si odmítám pořídit předražený designový nábytek na splátky a místo toho si spokojeně repasuji starý stůl po prarodičích, vysloužil jsem si nálepku „škudlil“. V očích lidí kolem mě jsem divný. Vydělávám peníze, které bych mohl bezhlavě utrácet, ale místo toho žiji, jako bych bral polovinu.

Proč jsem se rozhodl ignorovat statusové symboly

Pravdou je, že jsem si touto fází také prošel. Během prvních let, kdy můj plat poprvé překročil sto tisíc, jsem měl potřebu si něco dokazovat. Koupil jsem si dražší vůz na leasing, utrácel za drahou elektroniku a obklopoval se věcmi, které jsem vlastně nepotřeboval.

Výsledek? Žádný vnitřní klid se nedostavil. Pouze se mi zvedly fixní životní náklady a s nimi i strach z toho, že o ty peníze přijdu. Uvědomil jsem si, že kupuji věci, abych dělal dojem na lidi, které vlastně nemám rád.

To byl přesně ten moment, kdy jsem udělal radikální řez. Pochopil jsem rozdíl mezi ukazováním bohatství a vlastněním skutečného bohatství.

Co mi dává svoboda pod poměry?

Dnes praktikuji to, čemu se říká vědomý život pod vlastními poměry. Peníze, které mi zbývají, neutrácím za statusové symboly, které ztrácejí hodnotu vteřinou, kdy opustí prodejnu. Místo toho dělám něco mnohem cennějšího:

  • Kupuji si svůj čas a klid v duši. Na investičním a spořicím účtu mi narůstá rezerva, která mi dává jistotu, že kdykoliv mě práce přestane bavit, můžu dát ze dne na den výpověď a rok nedělat vůbec nic.
  • Nezávislost na dluzích. Nemám na sobě jedinou splátku, hypotéku ani leasing. Vše, co vlastním, je opravdu moje.
  • Mentální lehkost. Když sedím v ranní tramvaji a sleduji lidi kolem sebe, vím, že většina z nich splácí drahá auta a hypotéky, pod jejichž tíhou v noci nespí. Já vystoupím na zastávce, jdu do práce s čistou hlavou a vím, že mě nikdo nedrží pod krkem.

Bohatství je to, co není vidět

Skutečné bohatství je tiché. Lidé, kteří opravdu mají peníze, si málokdy potřebují cokoliv dokazovat nápisy na oblečení nebo drahými vozy na úvěr.

Pokud mě okolí chce dál považovat za podivínského škudlíka, který jezdí MHD a nosí ošoupanou bundu, klidně jim to rád dopřeji. Až příště uvidíte v metru unaveného chlápka v obyčejném kabátě, jak si čte knihu, možná má na účtu víc peněz než ten, kdo na něj zrovna kouká z okénka svého drahého SUV s výrazem úspěšného manažera. Rozdíl je v tom, kdo z nich je skutečně svobodný.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz