Článek
Před třemi lety jsem seděl v kavárně s Mariánem. Byl to můj mentor, úspěšný podnikatel, a v mých očích člověk, který nikdy nezaváhal. Já jsem byl tehdy zaměstnanec uvězněný v nekonečném cyklu ambicí a paralýzy. Chtěl jsem založit vlastní firmu, napsat knihu, naučit se malovat. A neudělal jsem nic.
Stále jsem studoval, plánoval, optimalizoval a čekal na tu jedinou, dokonalou chvíli, kdy budou všechny hvězdy na nebi zarovnané, účet v bance bude dostatečně tučný a já budu „připraven.“
Ten den jsem mu popsal svůj nejnovější plán – rozsáhlý, detailní, naprosto bezchybný 48 měsíční startupový projekt. Očekával jsem pochvalu za svou preciznost.
Marián si mě vyslechl, upil ze svého espressa, a pak řekl těch sedm slov, která mi zničila mou komfortní zónu a změnila mi život.
„Pokud je to příliš dlouhé, je to jen fantazie.“
Ta slova se mi vryla do paměti. Znamenalo to, že můj „dokonalý“ 48 měsíční plán byl ve skutečnosti jen velkolepý příběh, kterým jsem si ospravedlňoval, že nemusím začít dnes.
Vysvětlil mi, že drtivá většina lidí se bojí ne selhání, ale neúspěchu v očekávání (selhání vůči obrovskému, fantastickému snu).
Zde je to, co jsem se naučil, a co mi pomohlo transformovat sny na skutečné konání.
Selhání je přirozený produkt konání, ne jeho protiklad
Selhání je špatná věc jen tehdy, pokud je konečným výsledkem nečinnosti. Když začnete jednat, selhání se stává standardním krokem vpřed.
Změňte svou definici „Selhání“
Většina z nás si představuje selhání jako absolutní nulu, kde se vše rozsype. Marián mě naučil, že skutečná rovnice je jiná:
Selhání = Akce / Negativní výsledek + Poučení
Pokud chybí poslední faktor (Poučení), pak to byl neúspěch. Pokud tam je, jsou to data. A data jsou to nejcennější, co při konání můžete získat.
„Můžeš selhat milionkrát, ale pokud to bereš jako data, jsi v procesu učení. Pokud nekonáš, jsi uvězněn v teorii. Tělo nepotřebuje teorii, tělo potřebuje praxi.“
Prokrastinace jako nástroj sebe-sabotáže
Pokud máte před sebou obrovský úkol (například "Založit firmu"), váš mozek jej přirozeně odmítne, protože jej vnímá jako smrtelné nebezpečí. Je to příliš velké, příliš riskantní.
Proto jsem neustále hledal správný kurz, správného partnera, správné logo. Hledal jsem dokonalou omluvu pro to, že to ještě nemohu udělat.
Pravidlo prvního kroku (a nic víc)
Namísto plánování konečného cíle plánujte jen první krok. A ten musí být tak malý, že by bylo absurdní jej neudělat.
- Namísto: Napíšu knihu.
- Zkuste: Otevřu dokument a napíšu 50 slov.
- Namísto: Založím fitness studio.
- Zkuste: Udělám si 15minutový průzkum, kolik stojí pronájem malého prostoru v mém městě.
Kouzlo je v tom, že jakmile uděláte první krok, vaše psychika se změní. Přestanete být těmi, kteří chtějí, a stanete se těmi, kteří konají.
Zapomeňte na vášeň
Největší past, kterou jsem roky hledal, byla „vášeň.“ Myslel jsem si, že musím najít něco, co absolutně miluji, jinak nebudu úspěšný.
Marián mě naučil, že vášeň je vedlejší produkt zvládnutí.
Přestaňte se ptát: „Co miluji?“
Začněte se ptát: „Co je pro mě dostatečně důležité, abych byl ochoten v tom být nějakou dobu špatný?“
Každý je špatný v něčem, co začíná. Vášeň přijde, když se z „špatného“ člověka stanete „schopným.“ Konání vede ke zvládnutí, zvládnutí vede k výsledkům, výsledky vedou k vášni.
Přestaňte hledat dokonalost. Dokonalost je největší nepřítel akce. Je maskou pro strach.
Pamatujte si ta slova: „Pokud je to příliš dlouhé, je to jen fantazie.“
Co je ten jeden, absurdně malý krok, který můžete udělat teď hned? Přestaňte studovat teorii. Jděte, udělejte ten první, nedokonalý krok a přijměte data, která vám dá.
Akce vytváří data. Data vytváří poučení. Poučení vytváří úspěch.
