Článek
Akademické prostředí a systém rozdělování vědeckých grantů procházejí v posledních letech zásadní transformací. Jedním z nejdiskutovanějších témat je prosazování genderové vyváženosti. Zatímco zastánci těchto opatření hovoří o spravedlnosti a lepším využití lidského potenciálu, skeptici varují před možným rozmělněním kvality a upřednostňováním ideologie před vědeckým výkonem. Jak se k této problematice staví klíčové dokumenty, jako jsou doporučení Grantové agentury ČR (GA ČR), a jaké jsou skutečné dopady na výběr spoluautorů a úroveň vědeckých projektů?
Bariéry, které nevidíme
Dokument GA ČR „Doporučení pro poskytovatele podpory VaVaI k řešení pracovních podmínek v oblasti výzkumu“ vychází z premisy, že česká věda nedostatečně využívá potenciál kvalifikovaných žen. Problémem není nedostatek talentu, ale strukturální překážky. Mezi ty nejvýraznější patří rigidita grantových pravidel, která často nebere v úvahu rodičovství nebo péči o blízké.
Pokud je vědecká kariéra definována jako nepřetržitý řetězec publikací a zahraničních stáží, pak kdokoli (nejčastěji ženy), kdo z tohoto řetězce na čas vypadne z důvodu mateřství, čelí systémovému znevýhodnění. GA ČR v dokumentu zdůrazňuje, že „rovnost není o protežování slabších, ale o narovnávání startovní čáry“. To zahrnuje například prodlužování věkových limitů pro mladé vědce o dobu strávenou péčí o dítě nebo možnost dočasného přerušení řešení projektu.
Ovlivňuje genderová vyváženost kvalitu týmů?
Častou obavou kritiků je, že tlak na genderovou vyváženost (např. v podobě bonifikace týmů s vyšším zastoupením žen) povede k tomu, že vedoucí projektů budou nuceni přijímat spoluautory na základě pohlaví, nikoli odbornosti. To by teoreticky mohlo mít negativní vliv na samotnou kvalitu výzkumu, pokud by byl špičkový odborník nahrazen méně zkušenou vědkyní jen kvůli „naplnění kvót“.
Dokument GA ČR se však na tuto otázku dívá z opačného úhlu. Argumentuje, že současný systém trpí tzv. implicitním zkreslením (unconscious bias). Výzkumy citované v materiálu ukazují, že muži jsou často hodnoceni jako kompetentnější i při srovnatelném výkonu. Snaha o vyváženost tedy nemá za cíl snížit nároky, ale naopak eliminovat předsudky, které brání těm nejlepším ženám dostat se k prestižním projektům.
V textu se uvádí, že diverzita týmů může vést k lepším vědeckým výsledkům. Různorodé týmy přinášejí širší spektrum pohledů, což je v moderní vědě, která je stále více interdisciplinární, klíčové. Riziko, že dojde k přijetí „méně kvalitních“ spoluautorů, je v přísně selektivním prostředí grantových soutěží minimalizováno tím, že i projekty s vyváženým zastoupením pohlaví musí v první řadě projít tvrdým sítem odborného hodnocení.
Kvalita projektu vs. administrativní tlak
Jedním z bodů doporučení je i zavedení bonifikací pro týmy s vyváženým zastoupením žen a mužů nebo pro projekty, kde je hlavní řešitelkou žena. Zde se dostáváme na tenký led: Může tato bonifikace rozhodnout o vítězi grantu na úkor objektivně lepšího projektu čistě mužského týmu?
GA ČR doporučuje, aby tyto mechanismy byly transparentní a sloužily spíše jako „rozhodčí kritérium“ při shodě v bodovém hodnocení kvality. Tím by mělo být zajištěno, že kvalita výzkumu zůstane prioritou. Zároveň se však klade důraz na to, aby se genderová dimenze stala součástí samotného obsahu výzkumu. To znamená, že vědci by měli reflektovat, zda jejich zjištění platí stejně pro muže i ženy (např. v medicíně nebo sociálních vědách). Tímto způsobem se genderová vyváženost stává nikoli překážkou, ale jedním z kritérií vědecké excelence a preciznosti.
Hledání rovnováhy
Zavedení genderové vyváženosti do akademických kruhů a grantových procesů není bez rizik. Pokud by se stalo pouhou byrokratickou povinností plnit čísla, mohlo by skutečně dojít k deformaci výběru spolupracovníků. Dokument GA ČR však naznačuje, že správná cesta vede přes flexibilitu a odstraňování bariér, nikoli přes slepé diktování složení týmů.
Kvalita projektu by neměla trpět, pokud je systém nastaven tak, aby umožnil zapojení všech talentovaných jedinců bez ohledu na jejich rodinnou situaci. Cílem není přijímat více žen na úkor kvality, ale zajistit, aby kvalita, kterou ženy do vědy přinášejí, nebyla ztracena v důsledku zastaralých pravidel. V konečném důsledku by transparentní a férové prostředí mělo vést k tomu, že si vedoucí projektů budou moci vybírat ty nejlepší spoluautory ze širšího a rozmanitějšího spektra expertů, což konkurenceschopnost českého výzkumu jen posílí.
Zdroj:
https://gacr.cz/wp-content/uploads/2021/02/Doporuceni-pro-poskytovatele-podpory-VaVaI-k-reseni-pracovnich-podminek-v-oblasti-vyzkumu.pdf
