Článek
Tato nevyváženost vede k jedné zásadní otázce: Proč je tak málo pozitivních zpráv a proč, když už se objeví, je lidé nečtou?
Odpověď leží hluboko v naší evoluci a v logice mediálního trhu.
Anketa
Důvod č. 1: Evoluční „Negativity Bias“ (negativní zkreslení)
Většina expertů se shoduje, že náš mozek je geneticky „nastaven“ na to, aby prioritně zpracovával a pamatoval si negativní zprávy. Tomuto jevu se říká negativní zkreslení (negativity bias).
- Přežití na prvním místě: Pro naše prapředky byla schopnost rychle reagovat na hrozby (špatné zprávy) – tygr, nepřátelský kmen, jedovatá rostlina – klíčová pro přežití. Negativní informace signalizovaly nebezpečí, kterému bylo nutné se vyhnout.
- Intenzivnější zpracování: Náš mozek zpracovává zlé zvěsti rychleji a intenzivněji než ty dobré. Špatné události se rychleji ukládají do paměti a zůstávají v ní déle.
- „Krev přitahuje“: Bulvární tisk se odjakživa řídí mantrou, že drama a konflikt přitahují pozornost. Článek o dopravní nehodě nebo korupci vyvolává silnější emoční reakci (strach, vztek, úzkost) než článek o poklidném objevu nové léčebné metody. A silné emoce = vyšší prokliky a prodeje.
„Mozek je nastaven tak, aby nás chránil, tedy věnoval větší pozornost hrozbám než příležitostem. Negativní zkreslení znamená, že negativní informace mají na naši mysl silnější dopad než pozitivní.“
Důvod č. 2: Byznys model médií
Média jsou v prvé řadě podniky, které potřebují generovat příjmy, a to primárně získáváním a udržováním pozornosti čtenářů a diváků.
- Sledovanost je mantra: Novináři vědí, že negativní, šokující nebo kontroverzní titulky jsou „klikatelnější“. Zatímco pozitivní příběhy často sklouznou do pozadí, ty, které slibují drama nebo konflikt, zaručeně upoutají. Negativita se zkrátka lépe prodává.
- Reakce na trh: Pokud lidé neustále klikají a hádají se pod články o kriminalitě a korupci, média to interpretují jako jasnou poptávku a svůj obsah jí přizpůsobují. Vytváří se tak začarovaný kruh: poptávka po negativitě vede k vyšší nabídce, což posiluje přesvědčení lidí, že je svět nebezpečný.
- Konfirmační zkreslení: Lidé často podvědomě vyhledávají zprávy, které potvrzují jejich stávající pohled na svět (např. že „svět je čím dál horší“). Negativní zprávy tento postoj posilují a vedou k dalšímu vyhledávání podobného obsahu.
Důvod č. 3: Proč se pozitivní zprávy nečtou (nebo nesdílí)
Když už se nějaká dobrá zpráva objeví, její osud bývá často smutný:
- Chybí urgentnost: Pozitivní zprávy (např. o postupném zlepšování kvality ovzduší nebo o pokroku ve výzkumu) obvykle postrádají pocit okamžité hrozby, a proto je mozek nepovažuje za nezbytné je okamžitě číst.
- Riziko na sociálních sítích: Zatímco v osobním rozhovoru mívají lidé tendenci sdílet spíše pozitivní sdělení (nechtějí rozesmutnit své blízké), na sociálních sítích je situace složitější. Pozitivní zprávy mohou v jiných vyvolat negativní emoce (závist, méněcennost), zatímco hádka pod kritickým článkem je pro některé ventilem k „upouštění páry“.
- Boj o pozornost: V záplavě alarmujících titulků se klidný a konstruktivní obsah snadno ztratí. Pozitivní zpráva prostě nedokáže konkurovat zprávě o katastrofě v rychlosti upoutání pozornosti.
Jak se vyhnout "Informační úzkosti"?
Uvědomění si, že média z principu poskytují zkreslený obraz reality (zaměřený na to, co se pokazilo), je prvním krokem k duševní pohodě. Svět není tak růžový jako v dětských letech, ale ani tak zkažený, jak se zdá z titulků.
- Omezte konzumaci zpráv: Čtvrtina online uživatelů v ČR se zpravodajství aktivně vyhýbá – a jako jeden z hlavních důvodů uvádí, že je „příliš negativní nebo depresivní“. Jděte na zprávy s chladnou hlavou.
- Hledejte konstruktivní žurnalistiku: Vyhledávejte média, která se zaměřují nejen na problémy, ale i na řešení a pozitivní trendy.
- Zaměřte se na osobní okolí: Dovolte si vidět malé radosti a pozitivní příběhy ve svém vlastním životě a okolí – ty tvoří skutečnou většinu naší reality, nikoliv dramatické výjimky v celosvětovém měřítku.
Zdroje:
- Cacioppo, J. T., & Berntson, G. G.: Autoři, kteří se věnovali studiu mozkové asymetrie při zpracování pozitivních a negativních stimulů.
- Baumeister, R. F. (a kol.): Rozsáhlé práce, které shrnují důkazy o tom, že „špatné je silnější než dobré“ napříč psychologickými doménami.
- Soroka, S., Fournier, P., & Stockemer, D. (2019): Výzkumy, které potvrzují, že spotřebitelé zpráv mají celosvětově vyšší poptávku po negativních zprávách.
