Článek
Teambuilding v horách byl skvělý nápad. Přes den túra, týmové hry a večer odměna – bar s otevřeným účtem na firmu. A právě tohle benevolentní heslo „vše platí firma“ se pro nás stalo osudným.
Naše zábrany padly s každým dalším panákem. Smích se měnil v hlučné výkřiky, rozvážné rozhovory v hloupé hecování. Korunu všemu nasadil nápad s koupelí v jezeře. Většina kolegů se smála z bezpečí břehu. Voda byla ledová, ale horká krev z alkoholu nás poháněla. Do chladné vody se se mnou odhodlala jen jedna osoba: Jana, asistentka šéfa.
Ticho, které bolelo
Zatímco my jsme se ponořili do noci, zbytek kolegů zůstal na břehu s nekonečnými vtipy. Ale jakmile jsme odplavali za dosvit luceren, atmosféra se změnila. Alkohol smíchal adrenalin a kuráž v nebezpečný koktejl. V tu chvíli se zdálo, že jsme jen my dva, daleko od pravidel, daleko od závazků, a to nás strhlo.
Návrat na břeh byl chaotický a mokrý, provázený hromovým smíchem zbytku týmu. Brzy ráno následoval tichý návrat domů. V autě, které jsme sdíleli, nepadlo ani slovo.
Kocovina duše
Pravá kocovina však udeřila až v pondělí ráno. Klimatizovaná kancelář se proměnila v jeviště, kde hrál hlavní roli trapas.
Střetávali jsme se na chodbě, u kávovaru, a vždy nastalo to samé, husté, nepříjemné ticho. Nezáleželo na tom, co se přesně stalo, ale na tom, že jsme společně překročili čáru. Oči říkaly vše, co rty nedokázaly vyslovit: „Víme. Víš. Vím.“ Oba jsme věděli, že jsme jednali pod vlivem, ale důsledky našeho chování zatížily pracovní vztah nevyřčenou vinou. Navíc, oba jsme měli doma partnery. O to těžší bylo unést to trapné ticho v práci, které bylo mnohem hlasitější než jakýkoliv křik na břehu jezera.
Ponaučení za vysokou cenu
Od té doby jsem na firemních akcích obezřetný. Už žádné „all you can drink“ hecování.
- Jeden drink na kuráž.
- Dva drinky na uvolnění.
- A pak už jen minerálka.
Tato zkušenost mi jasně ukázala, že alkohol není jen o tom, že se druhý den špatně vstává. Je to tlumivá látka, která vypíná naši sebekontrolu a náš morální kompas. Cena za chvilkové osvobození od řetězů je příliš vysoká – je to cena za poklidné spaní, za důvěru a za normální pracovní vztahy.
A tak už raději zůstávám u minerálky. Sice je to méně zábavné, ale to klidné ticho ráno po večírku je mnohem příjemnější než to, které panovalo v naší kanceláři po teambuildingu.
