Hlavní obsah
Rodina a děti

Vánoční turné po nočnících: Proč si někteří rodiče pletou obývák s přebalovacím pultem?

Foto: Gemini

Vánoční návštěvy u přátel s dětmi se změnily v nechutný zážitek. Místo pohody nás čekal nočník v obýváku a přebalování u kávy. Kam se vytratil takt a kde začíná rodičovská slepota?

Článek

Svátky mají být časem klidu, setkávání a dobrého jídla. Pro nás s přítelem se ale letošní návštěvy u přátel proměnily v nechtěnou exkurzi do trávicího traktu jejich potomků. Pokud si myslíte, že přeháním, vězte, že jsme během dvou dnů absolvovali „hovínkovou analýzu“ v přímém přenosu, na kterou nás žádná etiketa nepřipravila.

Scéna první: Nočník jako středobod vesmíru

U prvního páru probíhalo vše standardně – káva, cukroví, řeči o práci. Pak to ale přišlo. Dvouletý syn dostal „volání přírody“. Namísto toho, aby ho jeden z rodičů vzal do koupelny, vytáhli plastový nočník přímo doprostřed obýváku.

Následujících deset minut jsme se stali nedobrovolnými svědky procesu, který by měl zůstat za zavřenými dveřmi. Co bylo horší než vizuální stránka? Ta diskusní. Rodiče s nadšením rozebírali konzistenci, frekvenci a úspěšnost akce, jako by šlo o finále mistrovství světa. Naše káva na stole rázem ztratila veškeré aroma.

Scéna druhá: Přebalovací pult na konferenčním stolku

Mysleli jsme si, že druhá návštěva bude jiná. Nebyla. U druhého páru se miminko pokakalo do plenky. Očekávali byste, že matka dítě odnese do ložnice nebo koupelny? Omyl. Plenka šla dolů přímo před námi na pohovce.

Kombinace pachu a detailního popisu toho, „jak to teď malý s těmi hovínky má“, nás definitivně utvrdila v tom, že jsme v očích našich přátel přestali být hosty a stali se jen komparzem v jejich rodinném dokumentu.

Je to normální?

Z pohledu psychologie existuje termín „rodičovská provozní slepota“. Rodiče jsou natolik zahlceni péčí o dítě, že věci, které jsou pro běžného člověka nechutné nebo intimní, začnou vnímat jako čistě technickou záležitost.

  • Pro ně je to biologie a pokrok.
  • Pro bezdětného hosta je to narušení osobní zóny a nevkus.

Problém nastává v momentě, kdy rodiče zapomínají, že jejich návštěva není „v provozu“ s nimi. To, že matka přebaluje dítě desetkrát denně, neznamená, že host chce vidět (a cítit) tu jedenáctou dávku u chlebíčků.

Je naprosto v pořádku cítit znechucení. Přátelství by mělo stát na vzájemném respektu – a ten zahrnuje i respekt k žaludku a estetickému cítění ostatních. Pokud se z hovínka stává hlavní téma společenské konverzace, něco je špatně.

Příště možná místo návštěvy u nich doma navrhneme setkání v kavárně. Tam se totiž (doufejme) nočníky doprostřed místnosti dávat nebudou.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz