Vývoj věku prvorodiček od třicetileté do druhé světové války

Obecně přežívá představa, že v minulosti rodily ženy své první dětí ve velmi nízkém věku. Na příkladu jedné severočeské vesnice se podíváme, zda tato představa odpovídá skutečnosti.

Na úvod je třeba poznamenat, že poměry na různých místech dnešní České republiky se mohly lišit. Článek na příkladu jedné vsi popisuje poměry v severních Čechách. Jméno vsi není důležité, protože podobných vsí ležely mezi Krušnými horami a Krkonošemi celé stovky. Přesto: jedná se o ves Kunratice, dnes okres Děčín, dříve panství Česká Kamenice. Kunratice byly typickou podhorskou obcí o několika stovkách obyvatel a lidé se živili nepříliš výnosným zemědělstvím a postupně se rozvíjející domácí textilní výrobou.

V Kunraticích se mezi lety 1630 a 1918 narodilo 3 808 dětí, z nichž bylo 1 851 dívek. Protože ale při tehdejší vysoké dětské úmrtnosti jich přibližně polovina zemřela a další se odstěhovaly neznámo kam, podařilo se mi určit věk porodu prvního dítěte u 713 z nich.

Bez delšího úvodu přejděme na čísla:

Průměrný věk při porodu prvního dítěte u 713 žen v letech 1650–1938 činil - 24,6 roku.

Měnil se nějak podstatně průměrný věk prvorodiček v průběhu doby?

Abychom získali větší statistické vzorky, rozdělíme si těchto téměř 300 let na půlstoletí:

1650-1700 - průměrný věk prvorodičky: 24,3 roku,

1701-1750 - 26,6,

1751-1800 - 25,5,

1801-1850 - 25,

1851-1900 - 24,2,

1901-1938 - 23,5 roku.

Z čísel je vidět, že nárůst věku prvorodiček nastal v první polovině 18. století a postupně opět klesal, takže v letech 1851-1900 ženy rodily první děti ve stejném průměrném věku jako ve druhé polovině 17. století a nejmladšími prvorodičkami byly ty v první polovině 20. století.

Jaké se v průběhu let vyskytly "rekordmanky"?

Nejmladší matkou v (dohledatelné) kunratické historii se stala 8. srpna 1871 narozená Marie Büchseová, která den před svými 17. narozeninami 7. srpna 1888 porodila nemanželského syna Franze.

Dalších pět žen, tedy 0,7 %, porodilo své první dítě před 18. narozeninami a dvacet žen, tedy 2,8 %, porodilo v 18 letech. Celkem bylo náctiletých matek jen 59 ze 713, což je 8,3 %, přičemž nejvíce náctiletých žen rodilo své první dětí až ve 20. století, jak si ukážeme níže.

Naopak nejstarší prvorodičkou se v roce 1806 stala Veronika Teufertová rozená Wagnerová, která ve svých 43 letech porodila syna Franze. V roce 1941 pak ve stejném věku porodila Ottilie Bendelová rozená Knechtelová syna Siegfrieda.

Celkem bylo prvorodiček starších 40 let devět, což je 1,3 %, starších 35 let pak 25, což je 3,5 %.

Rekordmanky (16 a 43 let) i průměrný věk prvorodiček (24,6 roku) známe. V jakém věku rodily ženy první dítě nejčastěji?

Nejčastěji ženy první dítě rodily v 21 letech (11,1 % žen), téměř shodná procenta žen se stala poprvé matkami ve 22 a 23 letech (10,7 a 10,8 %) a 9,8 % žen rodilo své první dítě ve 24 letech, přes 7 % žen první dítě porodilo ve 20 (7,7 %) a 25 letech (7 %).

Graf rozložení věku prvorodiček (v procentech):

Z předchozího textu víme, že průměrně nejstaršími prvorodičkami byly ty v první polovině 18. století, nejmladšími naopak ty mezi lety 1900-1938. Jak se to projevuje v rozložení věku prvorodiček v jednotlivých půlstoletích?

Především nárůstem mladých, náctiletých matek. Podíl náctiletých prvorodiček v letech 1650-1700 byl 6,7 %, v 18. století ale jen 2,2 %, aby pak podíl nejmladší věkové skupiny narostl na 10 % v druhé polovině 19. století a až 14,6 % v první polovině 20. století.

Naopak klesal podíl třiceti- a čtyřicetiletých prvorodiček: V letech 1650-1700 jich bylo 11 %, v první polovině 18. století už 22 %, aby pak jejich podíl trvale klesal až na necelých 8 % v první polovině 20. století.

Graf rozložení věkových skupin po půlstoletích (v procentech):

Shrnutí

Vše důležité vlastně již víme: Starší zprávy o věku prvorodiček než z poloviny 17. století nemáme. Průměrný věk prvorodičky mezi lety 1650-1938 byl 24,6 roku. Ve druhé polovině 17. století byl průměrný věk prvorodičky 24,3 roku, v následující první polovině 18. století vzrost na 26,6 roku, aby postupně klesal až na 23,5 roku v letech 1910-1938.

Nejčastěji ženy své první dítě ve sledovaném období rodily mezi 21. a 24. rokem. Od poloviny 18. století vzrůstal podíl náctiletých prvorodiček z přibližně 2 % (ve druhé polovině 17. století byl ovšem 6,7 %) až na 14,6 %. Počet prvorodiček ve věku 35 a více let byl ve druhé polovině 17. století 4,4 %, v následujícím půlstoletí vzrost na 7,5 %, aby v následujících dobách klesl na 1,3 % - 3,9 %.

Zdroje

SOA Litoměřice, Sbírka matrik, farnost Česká Kamenice, matriky obce Kunratice.

https://csu.gov.cz/prumerny-vek-zen-pri-narozeni-1-ditete-v-letech-1950-2019

https://www.idnes.cz/onadnes/vztahy/gynekolog-zeny-s-tehotenstvim-otaleji-komplikace-hrozi-jim-i-diteti.A140624_140142_deti_haa