Článek
Jedna z nejlepších povídek českého klasika Jaroslava Haška nese název Fialový hrom. Stojí za to si jí přečíst. Pokud nepatří mezi deset nejlepších Haškových povídek, pak mezi čtyři sta určitě. Ale všechny jsou dobré a stojí za to si přečíst všechny. V souvislosti s tématem chudoby je potom velmi poučná klasikova povídka Nadace pana Kaubleho ve prospěch místních chudých.
A když jsme se dostali k fialové barvě, nesmíme zapomenout, že právě Češi vytvořili slovní spojení „hnus fialový“ jako ustálené slovní spojení pro cokoli odporného. K tomu stačilo v rámci poválečné potravinové pomoci mezinárodní organizace UNRRA neporozumění anglickému návodu na balíčku s fialovým šumivým práškem, což vedlo k tomu, že se s fialovým práškem zacházelo všemožně jinak, než uváděl návod. Např. byl používán jako koření na chleba. A tak každé podobné neadekvátní použití vedlo zákonitě k tomu, že vždy zcela bezpečně vznikl fialový hnus.
Zadlužení České republiky neustále roste.
Státní dluh České republiky, jehož překotný růst odstartovala v období koronavirové pandemie Babišova vláda, neustále roste. Ke dni 30. září 2023 se vyšplhal na hodnotu 3,115 bilionů korun, přičemž od začátku roku se zvýšil o 220,2 miliardy. Větší vypovídací hodnotu má pak podíl dluhu na HDP, který letos vzrostl o 0,4 % na současnou úroveň 43,1 %. Na jednoho občana České republiky včetně nemluvňat tak aktuálně připadá dluh ve výši 286 474 Kč.
Česká republika se nedokázala efektivně a včas vypořádat ani s minulou krizí z roku 2008 a značně zaostává v rámci řešení současné krize. Na objektivní nákladovou inflaci vyvolanou ruskou agresí na Ukrajině a růstem cen energií, ropy a plynu navázala pro podnikatelskou sféru velmi úspěšná byznysová inflace. Podnikatelské subjekty si ve fázi významného růstu cen ohřály v zájmu svých zisků polívčičku a zkusily, co ještě sneseme. Tedy jako naše peněženky. A tak v rámci souběhu kovidové pandemie a dopadů války na Ukrajině jedině Česká republika v rámci EU společně se Španělskem nedosáhla v důsledku stagnace na předkovidovou úroveň hospodářství.
Uměle vyvolaná byznysová inflace, nejenže znehodnocuje úspory obyvatel, ale vedla i k rekordním ziskům.
Maloobchodní tržby po řadu měsíců klesají, ale zisky byznysu přesto rostly. V rámci rekordních zisků zejména potravinářského sektoru zahrnující mlýny, pekárny, mlékárny, masokombináty a cukrovary jaksi nezafungovala neviditelná ruka trhu. Žádné dramatické krachy podnikatelských subjektů se nekonaly. Naopak byznys za tichého přihlížení vlády vytvořil pro občany ČR další hnus fialový. Lidičky utrácíte méně. Vaše chyba. Tak my ctihodní byznysmeni vám to zase o něco více zdražíme, abychom minimálně zůstali na svých ziscích. Či spíše budeme chtít vygenerovat ještě vyšší zisky. Inu, šetřit se často nevyplácí.
Podnikatelské subjekty si tak pomoci jimi vyvolané byznysové inflace zcela nestydatě vykompenzovaly předcházející hubené roky. Slabou útěchou může být skutečnost, že byznys poté, co si řádně namastil kapsu, začal konečně v září zlevňovat. Má totiž z čeho. Analýzy sice jednoznačně prokazují, že prudký růst nákladů v rámci počáteční objektivní nákladové inflace způsobil obtíže celé řadě firem a mnohým živnostníkům. Avšak v průměru celého hospodářství výrobci a obchodníci dokázali drahé energie a další rostoucí náklady zcela přenést na spotřebitele, a hlavně i navýšit svoje marže a zejména pak zisky. České ceny jsou nadále v řadě případů vyšší než v okolních státech, a to včetně Německa. Na svoje si přišel i státní erár, neboť z vyšších cen vyvolaných byznysovou inflací vybral od lidí vyšší DPH.
Reálné příjmy obyvatel však klesají.
Přitom již v roce 2022 významně poklesly v rámci meziročního srovnání reálné příjmy obyvatel o sedm procent a pokles pokračuje i v roce 2023 počínaje poklesem v prvním čtvrtletí o 1,2 % oproti předchozímu čtvrtletí. Další a významný pokles reálných mezd obyvatelstva vyvolá schválený úsporný balíček. Ministr financí Zbyněk Stanjura ve věci zátěže nákladů zůstává po mnoho let konzistentní se svým přístupem: „Chudým a potřebným brát a bohatým dávat.“
Na chudý lid však musí být přísnost, aby si rozmařile nevyskakoval. A tak Fialova vláda ve svých úsporných balíčcích chce, aby náklady krize zaplatila nižší a střední třída s příjmy do 70 tisíc měsíčně. Bohužel nejvíce dopadne úsporný balíček na rodiny s dětmi. Lidé s příjmy do 30 tisíc budou platit vyšší daně než před zrušením superhrubé mzdy. Výsledkem úsporného balíčku tak bude pro nižší a střední třídu nikterak radostná skutečnost, že dojde k dalšímu poklesu jejich reálných příjmů.
A ne každý patří mezi pedagogy, kteří se starají i o děti a vnoučata politiků a jejichž mzda je tak stanovena zákonem, a to však mj. i na úkor školních kuchařek, uklízeček a školníků, jakož i na úkor většiny státních zaměstnanců, ale zejména pak na úkor všech budoucích státních rozpočtů. Přesto české školství stále více zaostává za evropským průměrem. A ne každý si může dupnout jako lékaři v souvislosti s packanou novelou zákoníku práce, kterým vláda v rámci hledání všemožných úspor přispěchala v zájmu jejich uklidnění mj. s příslibem navýšení odměňování zdravotníků o 6,8 miliardy.
Jak žít v podmínkách fialové bídy?
Člověku, který má hluboko do kapsy, je víceméně jedno, zda na něj dolehla Babišova chudoba či fialová bída. Prostě slovy výše zmíněného klasika: „Z bláta do louže!“ či v lepším případě: „Pěšky jako za vozem.“ Z pozice důchodců s penzí ve výši zhruba průměrného důchodu si nikterak vyskakovat nemůže. Ale nestěžujeme si. Plně si uvědomujeme, že žít na dluh na úkor našich dětí a vnoučat, a navíc v podmínkách stagnujícího hospodářství nelze donekonečna. Jak konstatoval Miroslav Kalousek k úspornému balíčku, ještě dvě tři takto rozpočtově „odpovědné“ vlády a můžeme to odpískat a zabalit. Takže ve hře jsou do budoucna i naše průměrné důchody.
Dokonce jaksi spolknu i to, jak mi úspory užírá inflace. Přitom si jenom vzpomenu, že dědovi zlikvidovala v roce 1953 celoživotní úspory měnová reforma. A navíc nás vystěhovali z domu, ve kterém jsme bydleli, jelikož děda býval vrchním zahradníkem u šlechtického rodu.
Za stavu, kdy nyní bydlíme ve svém, vystačíme se svými dvěma průměrnými důchody pokrýt základní náklady: bydlení, energie, jídlo, nějaké to ošacení a benzín do auta. Úspory, které nám kvapem znehodnocuje inflace, jsou určeny na cestování, údržbu a opravy auta a na koupi např. nové pračky, až ta stará doslouží. Z této pozice je nám líto všech, kteří mají nižší příjem na osobu, než je průměrný důchod, a to zejména pak rodin s dětmi.
My jsme jednak v životě občas taky měli hluboko do kapsy, a tak se dokážeme uskromnit. Zejména se pak snažíme aktivně eliminovat nepříznivé dopady neustálého zdražování. V podstatě nevymýšlíme nic nového a pouze pokračujeme v činnostech, které jsme praktikovali dlouhodobě. Tzn. i v podmínkách zapojení do pracovního procesu. Vajíčka máme ve kvalitě BIO od vlastních nosnic. Nadstavbou živočišné malovýroby je chov králíků s produkcí zhruba třiceti jatečných králíků ročně.
Náklady na živobytí snižuje i vlastní zahrádka. Byť není nikterak rozlehlá, její přínos není nezanedbatelný. V některých komoditách jako např. česnek jsme soběstační. Dále máme bezplatně k dispozici třešně, višně, meruňky a vlašské ořechy, pokud se urodí. Stačí je pouze natrhat či sesbírat. Stejně je tomu i v případě léčivých bylin počínaje březovým listím přes lipový květ a konče šípkem.
Od místních zemědělců kupujeme vysoce kvalitní brambory na zimu, jablka, půlku prasete s bonusem nefalšované domácí zabijačky, jakož i obilí a seno. Příležitostně kupujeme přímo od chovatelů i jehněčí, hovězí a od myslivců občas i divočáka.
Jelikož strava má být pestrá, pak pestrost stravy nám z velké části zajišťují prodejní akce v obchodech. Např. impulsem pro uvaření šunkofleků je akční cena na uzenou krkovici v blízkém obchodě. Ve vzdálenosti šesti kilometrů máme sedm supermarketů, kde zejména věnujeme pozornost akčním slevám na různé druhy ovoce, a to tak, že preferuji nákup ovoce pomocí kola. Takže zdravotní přínos je dvojí. Obsahem vitamínů, minerálů a vlákniny a zdravým pohybem na kole.
V žádném případě však nevyhledáváme akce na kuřata vyhnaná např. v Babišově firmě Vodňanské kuře za třicet dní a podobné pochybné komodity. Doplňuji, že pravděpodobně ani Andrej Babiš nekonzumuje kuřata ze svých Vodňanských kuřat. Kuřata a krůty ve kvalitě BIO opět kupujeme u místních zemědělců. Mléko kupujeme farmářské a každý týden minimálně ze dvou litrů připravíme vysoce kvalitní domácí jogurt.
Pokud nakoupíme u místních, pak peníze zůstanou v našem regionu a neschlamstnou je velké zemědělské podniky, jako je Agrofert, či nezmizí přes zahraniční vlastníky tzv. českých supermarketů za hranicemi naší země. Tím, že zároveň aktivně vložíme do pořízení potravin vlastní práci, jsme více imunní proti inflačním vlivům, které se na obyvatelích České republiky řádně vyřádily.
Největším hnusem fialovým pro občany této země je absence politické kultury u českých politiků.
Jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet. Jeden v rámci povolebního folkloru zavede EET a druhý ho zase zruší. Za dva roky se pravděpodobně dostane k moci první a opět EET zavede. A tak to jde pořád dokola. Včetně povolebních personálních změn bez ohledu na zákon o státní službě. Je jedno, zda jeden se podílí na absenci politické kultury nonšalantním a profesorsky uhlazeným chováním či obhroublým vystupováním plným lží a polopravd, resp. populistickým slibováním všeho možného spojeného s rasistickými a fašistickými výpady.
Možnosti České republiky coby evropské montovny s malou přidanou hodnotou se jaksi vyčerpaly, a tak se propadáme do stále větší a hlubší stagnace. V souvislosti s tím je pro nás největší bídou přetrvávající neschopnost politiků dohodnout se na koncepčních opatřeních pro oživení a rozvoj našeho hospodářství. S takovým přístupem je Fialova vize České republiky coby hlavní evropské křižovatky pouhou další proklamací. Pouhým bezduchým plácnutím do vody. Česká republika se tak místo hlavní evropské křižovatky spíše stane poněkud zanedbaným průmyslovým skanzenem. Stejně jako u EET jedna politická garnitura zavede nějakou vizi. Druhá jí za čtyři roky zruší a zavede tu svoji. Podle ní lepší. Prostě neustále dokola. Ode zdi ke zdi.
Nikterak radostná není ani skutečnost, že současná vláda otevírá cestu pro případné vytvoření vlády ANO a SPD. Byť ANO prozatím popírá spolupráci s SPD. Pokud se však ANO nepodaří v rámci příští volební kampaně přetáhnout se vším nespokojené voliče, může nakonec Babiš podlehnout pokušení vytunelovat stoupence SPD pomoci její účastí v případné budoucí vládě. Tak jak to úspěšně učinil i v případě ČSSD.
Nesmíme ani zapomenout, že doprovodným jevem chudoby jsou i různé asociální jevy. Jako např. nadměrný alkoholismus, kouření, drogy a prostituce. Chudoba zároveň stěžuje přístup chudých, ale nadaných dětí ke vzdělání. Jednak se lidé postižení chudobou často snaží utopit dopady své svízelné životní situace v alkoholu či zápasí se stresem pomocí cigaret nebo drog. No, a prostituce byla, je a bude jednou z možností, jak přijít k penězům. Alkoholismus, kouření a drogy chudobu dále prohlubují. Jestliže nadměrná konzumace alkoholu či kouření může vadit popletenému strejdovi na ministerstvu zdravotnictví, potom Zbyněk Stajnura si možná mne ruce, jelikož erár vybere více na spotřební dani.
