Článek
Byť s ohledem na 42 stran rasistických, homofobních a sexistických výroků, které jsou připisovány Filipu Turkovi, důkazní břemeno leží na těch, co je zveřejnili, měla by ikona strany Motoristé sobě přestat zatloukat, zamlžovat a vše zlehčovat, a to ve spojení s výhružkami proti všem, co opakovaně informují veřejnost o kostlivcích schovaných v jeho skříních. Filip Turek a jeho věrní kumpáni a podporovatelé tak brečí na špatném hrobě, jelikož v těch skříních jsou výhradně jeho kostlivci. Jeví se tedy jako pravděpodobné, že se Filip Turek své minulosti jaksi nezbaví. I přesto, že si „najal poloprofesionální mazačku“ svých starých příspěvků. Ve normální společnosti je již nutnost mazat a retušovat svoji pochybnou a kontroverzní minulost poněkud podivná a nanejvýš podezřelá.
Bohužel česká společnost dospěla do stavu, kdy se dostává hlasu různým antisystemovým uskupením
Strana Motoristé sobě (ve zkratce AUTO) s taťkou Klausem za zády naplnila v letošních parlamentních volbách zejména díky fenoménu Filipa Turka své toužebné očekávání. S výsledkem 6,77 % překročila pětiprocentní hranici a dostala se tak do Poslanecké sněmovny. Zde bude do příštích voleb zastoupena 13 poslanci. A to včetně ikony a maskota této strany Filipa Turka. Samotný Turek je pro naši společnost vyjma mateřské strany a jeho stoupenců spíše velmi problematická osobnost.
Vystupování motoristické ikony působí poněkud schizofrenním dojmem
Pokud pomineme jeho současné období zatloukání, Filip Turek s ohledem na všechny okolnosti související s jeho vystupováním a vyjadřováním působí poněkud schizofrenním dojmem. Tak trochu jako Jekyll a Hyde v motoristickém rouchu. Tedy v motoristické kombinéze bývalého automobilového závodníka jezdícího v minulosti na závodech „okresního přeboru“. Na veřejnosti dokáže vystupovat civilizovaně. Potom přijde domu ke svému počítači a jako by ho popadl nějaký běs. V takových okamžicích např. napsal 10. dubna letošního roku pod jeho vlivem v souvislosti s odhalením jeho návštěv iránské ambasády na Facebooku mj. následující – cit.: „Tento s*áč si kdysi říkal kamarád. Můžete dát tomuhle uplacenému konspirátorovi pěstí někdo za mou maličkost, než si na to najdu čas?“ I tento Turkův příspěvek je však již smazán.
Na jedné straně tedy dlouhodobě a opakovaně vypouští různé jedovaté sliny a své oponenty zásobuje násilnickými vyhrůžkami, a přitom vyvádí neskutečné vylomeniny jenom proto, aby svému okolí dokázal, že on samozvaný „mistr světa“ může všechno. Na straně druhé, když mu jako čepičáři Oulíkovi teče do bot, začne vystupovat jako kajícník a za své extempore se omlouvá. Pravdou však je, že Filip Turek dokonce umravňoval a omlouval Petra Macinku v souvislosti s jeho vulgárními výpady vůči předsedkyni Trikolory Zuzaně Majerové.
S Filipem Turkem je dlouhodobě spojeno plno kontroverzních vyjádření a činů
Jinak reputační problémy samotného Filipa Turka jsou letité a pravděpodobně sahají až někam k roku 2010. Jelikož se mu jaksi nedaří utéci před jeho problematickou a značně kontroverzní minulostí, z jeho skříně vypadávají stále noví a noví kostlivci.
S ohledem na jeho vřelé projevy k Adolfu Hitlerovi a fašismu stačí pouze připomenout, že jej v 2013 vyfotili v autě, jak zdvihá pravou ruku, přičemž jeho gesto nápadně připomínalo nacistický pozdrav známý pod názvem hajlování. Turkovi soukmenovci toto gesto následně omlouvali, že jen tak mával pravou tlapkou. Avšak v témže roce psal Turek na facebooku o Adolfu Hitlerovi a několikrát rovněž zmiňoval číslo 88, jakože on vždy tankuje 88 l benzínu, přičemž neonacisté využívají toto číslo jako symbol k pozdravu Heil Hitler.
Z některých excesů se však Filip Turek nevykroutí ani náhodou
Přestože řada prohřešků prozatím Filipu Turkovi prošla a dokázal se z nich vykroutit, pravdou je, že policie jeho přestupky řešila již v minulosti. Aktuálně bylo ke značné nevoli strany Motoristé sobě zveřejněno, že v roce 2017 vyhrožoval zaměstnanci Velvyslanectví Království Saúdské Arábie. Za stěrač jeho vozu s diplomatickou značkou mu dal obrázek se šibenicí. Na střeše vozu se pak našla vystřelená nábojnice. K nakreslení šibenice a jejímu umístění za stěrač se tehdy jedenatřicetiletý Turek policistům přiznal. Co se týče nábojnice již tenkrát zvolil úhybný manévr. Prostě mu údajně mohla vypadnout z kapsy nahoru na střechu auta tak šikovně, že tam zůstala stát a neskutálela se dolu.
Z tohoto excesu se Filip Turek tedy nevymluví ani náhodou. Pokud si v souvislosti s tímto Turkovým přestupkem hypoteticky představíme, že by byl podle původního plánu jmenován ministrem zahraničí, položme si otázku, jakou by měl pozici při jednáních s představiteli arabských zemí. Pravděpodobně by byl pro arabské představitele spíše persona non grata. Naopak při této hypotetické představě pak nelze vyloučit, že by např. při jeho vystoupení v OSN arabští představitelé opouštěli jednací sál. Nezapomeňme však, že obdobný reputační problém má Filip Turek coby adept na funkci českého ministra zahraničí i vůči státu Izrael a židovské komunitě, a to díky jeho vřelému vztahu k osnovatelům a vykonavatelům holocaustu.
Anketa
Pokud je Filip Turek frajer, jak ho ze sebe dělá a jak vystupuje, měl by své tvrzení, že tedy není autorem kontroverzních výroků, obhájit před detektorem lži
Jestliže v případě výhružky zaměstnanci saudsko – arabské ambasády Filip Turek alespoň částečně přiznal barvu, potom ve vztahu ke 42 stranám rasistických, homofobních a sexistických výroků, jenž jsou mu připisovány, vše působí dojmem, že mohl pravděpodobně dospět k názoru, zda nebude lepší se držet zásady: „Zatloukat, zatloukat, zatloukat, a když se to provalí, tak zase zatloukat!“, kterážto je spojována, možná neprávem, s českým psychiatrem MUDr. Miroslavem Plzákem, CSc.
Filip Turek byl coby politik minimálně v jednom případě usvědčen ze lži. Není tedy divu, že na mnohé působí značně nevěrohodně. Prozatím obhajobu v případě autorství oněch 42 stránek rasistických, homofobních a sexistických výroků postavil na zamlžující metodě „postavit tvrzení proti tvrzení“. Jestliže někdo tvrdí, že je jejich autorem, a to včetně toho, co se týká popálené Natálky, a on naopak tvrdí, že tomu tak není. To vše je doprovázeno za mocné podpory jeho stoupenců výhružkami proti těm, co problém vytáhli na světlo. Tzn. praktický identický postup, jako v případě nedávného obvinění Filipa Turka ve věci domácího násilí vůči jeho bývalé partnerce.
Jestliže je tedy Filip Turek pro malou, ale hlasitě se ozývající část obyvatel ČR ikonickým hrdinou, potom i s ohledem na aktuální průzkumy, zda by měl být či nebýt ministrem zahraničí, je pro většinu nevěrohodnou, kontroverzní a zcela problematickou osobou. Jelikož minoritní část populace nemusí přesvědčovat o svých „hrdinských činech“, měl by se Filip Turek snažit přesvědčit o svých tvrzeních, že vše je, sorry jako, podvrh, onu většinu společnosti, která považuje jeho případné vládní angažmá za ostudné pro Českou republiku. Z jeho strany by bylo chlapské a skutečně frajerské, pokud by nahradil vypouštění zastíracích bublinek ve stylu: „Já nic – já muzikant,“ či spíše: „Já motorista,“ a měl by své tvrzení, že není autorem kontroverzních výroků, a to včetně toho o popálené Natálce, obhájit před detektorem lži. V opačném případě musí Filip Turek počítat s tím, že část společnosti na něj nadále bude pohlížet jako na sraba.
Filip Turek byl coby politik již minimálně v jednom případě usvědčen ze lži
I když se odmyslíme od oněch 42 stran rasistických, homofobních a sexistických výroků, které jsou právě připisovány Filipu Turkovi, je s ním spojeno významné množství i jiných problematických událostí. Filip Turek byl minimálně v případě rychlé jízdy po dálnici D5 usvědčen ze lži, když nejprve tvrdil, že se s rychlostí více jak 200 kilometrů za hodinu proháněl po německé dálnici a teprve až po měsíci pod tíhou důkazů přiznal, že nadměrnou rychlostí ukájel své „svobodomyslné“ ego na české dálnici D5. Podle obecné definice je ten, kdo vysloví výrok, jehož nepravdivosti si je v okamžiku vyslovení vědom, lhářem.
Filip Turek coby politik vědomě porušil právní řád ČR
Právě pohrdání právním řádem České republiky Filip Turek již coby politik prokázal v souvislosti s jízdami po českých dálnicích rychlostí vyšší než 200, resp. 300 kilometrů za hodinu, kdy navíc neměl ani platnou dálniční známku. Filip Turek tak použil příslušné zákony v tištěné podobě jako toaletní papír, přičemž jeho zcela nezodpovědné chování působilo dojmem, že kromě uspokojení svého ega spíše podprůměrného automobilového závodníka tímto protestoval proti právnímu řádu ČR. Že jej, jakož i jeho stoupence a následovníky právní řád omezuje v jejich touze po „svobodě“ dělat nejen na silnici, co jaksi chtějí a co si ve své „svobodomyslnosti“ zrovna umanou. Prostě „svobodně“ jezdit po českých komunikacích takovou rychlostí, jakou ze svých vytuněných bouráku dostanou.
Obdobné pojetí „svobodomyslnosti“ může být pro naši společnost velmi nebezpečné. Od pohrdání právním řádem může být na úrovni politiků velmi blízko k bezpráví. Obzvláště pak, pokud se tito „svobodomyslní“ politici dostanou k moci, a navíc mají sklony k násilí a vřelý vztah k myšlenkám fašismu.
Filip Turek popírá i to, o čem existují nezvratné důkazy, pokud dospěje k závěru, že to ohrožuje jeho politickou kariéru
Kontroverzní jsou rovněž Turkovy aktivity ohledně zcela pochybné léčebné metody spočívající mj. v požívání ředěného přípravku Savo (roztok chlornanu sodného). Filip Turek je uveden jako vydavatel knihy „Paraziti v nás“ vydané v roce 2015. Navíc se podobným šarlatánským metodám věnovala také obchodní společnost Zapper-Club s.r.o., kterou Turek 21.9.2016 založil s vkladem 1000,- Kč jako jediný společník. Také od ní se pak několikrát distancoval.
Avšak i v tomto případě popírání svého vztahu k této společnosti Filip Turek po sobě zanechal nesmazatelnou stopu. Veškeré údaje jsou a budou navždy dohledatelné v obchodním rejstříku s údaji pro obchodní společnost Zapper-Club s.r.o., IČ: 05411394 včetně notářského zápisu ze dne 4.2.2022, a to i pro případ zrušení společnosti, tj. jejího vymazání z obchodního rejstříku, a to při vyhledání v podsekci Platné i neplatné.
Prostě, vše, co Filip Turek považuje za přitěžující pro svojí našlápnutou politickou kariéru, kdy možná aspiruje stát se Ředitelem zeměkoule, od toho se distancuje nebo to popírá či to jaksi zlehčuje svým vyjádřením, že by si např. nejraději ohledně nacistických symbolů spojených s jeho životem sám jaksi nafackoval.
Otázka rakouského soudce Wolfganga Etla: „Jste zcela normální?“ je zcela na místě i v případě Filipa Turka
Pouze pro upřesnění soudce vídeňského zemského soudu Wolfgang Etl se na závěr procesu s 21letým motoristou, který se letos v únoru řítil po Vídni rychlostí až 230 km v hodině, zeptal obžalovaného: „Promiňte mi tu otázku, ale jste zcela normální?“ S ohledem na tyto skutečnosti je tato otázka zcela na místě i v případě Filipa Turka, a to nejen na základě jeho rychlých jízd po českých dálnicích bez dálniční známky. Stejně tak je tato otázka na místě i v případě jeho výhružek zaměstnanci saudsko – arabské ambasády, a to včetně výmluvy, že ta nábojnice mohla na střechu auta vypadnout z jeho kapsy.
Jelikož v souvislosti s případným politickým handlem spojeným s nevydáním Andreje Babiše, jakož i Tomia Okamury trestnímu stíhání a politickým uplatněním ikony strany Motoristé sobě, je kromě spíše neprůchozího křesla ministra zahraničí ve hře i pozice místopředsedy Poslanecké sněmovny, může pro mnohé občany být s ohledem na všechny okolnosti na místě i otázka, zda Filip Turek svým chováním nepůsobí dojmem, že místo jakéhokoliv politického angažmá nemá blíže k uzavřenému oddělení psychiatrické léčebny?
