Hrad Házmburk: nepřehlédnutelný monument na Zlaté stezce Zemí hradů

Při psaní tohoto tipu na prázdninový výlet jsem byl coby dyslektik poněkud zaskočen tím, že některé zdroje uvádí název Hazmburk (například Mapy.COM) a jiné pak Házmburk (například oficiální web Státního hradu Házmburk), jelikož mimo jiné dilema, zda napsat krátkou nebo dlouhou samohlásku mě doprovází po více jak šedesát let coby jeden z příznaků mé dyslexie. Navíc mi odborník tuto diagnózu sdělil až po čtyřicítce, čímž se však z mého předchozího života mnohé vysvětlilo. Naprostým strašákem na základní škole například pro mě bylo vyřešit, jak jdou po sobě písmenka ve slově čtvrtek. Takže mě nakonec potěšilo, že obojí je správně, tzn. Hazmburk i Házmburk. Ač jsem se osobně klonil k verzi Hazmburk, nakonec jsem z důvodu oficiality akceptoval název používaný správou hradu.

Jak vznikl název hradu Házmburk

Zajisté mnohé napadne, že název Házmburk je odvozen z němčiny. Za současným názvem má stát rozhodnutí jednoho z vlastníků hradu Zbyňka Zajíce z Valdeka, který měl zajíce i v rodovém erbu. Jelikož německy se zajíc řekne der Hase, není tedy divu, že Zbyněk Zajíc hrad po jeho získání přejmenoval na Hasenburg.

Byť při počeštění tohoto názvu bychom tedy mohli spíše očekávat název Haznburk, pravděpodobně se německý název ještě za života Zbyňka Zajíce změnil na dnešní verzi Házmburk, jelikož již ten se měl psát s přídomkem z Házmburku. Podle staré kroniky Václava Hájka z Libočan původní název hradu měl být Klopaj, což navozuje název podhradní obce Klapý, přičemž stejný název je na oficiálním webu Státního hradu Házmburk uváděn i pro něj samotný, ale i vrch, na kterém stojí, jako původní. S ohledem na historii hradu se pak nelze divit, že je spojován i s názvy Zaječí hrad či Zajícův hrad, přičemž dnes na mnohé může působit jako zkomolenina další název Hanžburek.

Pro mnohé stezkaře a jiné dálkoplazy může být inspirativní i samotná Zlatá stezka Zemí hradů

Co se týče Zlaté stezky Zemí hradů, je Země hradů situována zcela logicky do oblasti Českého středohoří. Uvědomíme-li si, že toto pohoří představuje nejrozsáhlejší pozůstatek dávné sopečné činnosti v Česku, pak strmé kužele bývalých sopek ve středověku přímo vybízely, aby na nich byly budovány hrady a hrádky. Právě zmíněná Zlatá stezka v délce 93 km propojuje celou řadu hradů nacházejících se v oblasti Českého, a to od vodního hradu v Budyni nad Ohří přes hrady Házmburk, Košťál, Oltářík, Ostrý (Wostrey), Oparno, Kamýk, Hradiště, Kalich, Lityš, Úštěk ve stejnojmenném městě, Hřídelík až po Ronov.

Je nutno si však uvědomit, že se dnes jedná o zříceniny nebo pozůstatky středověkých hradů a hrádků, jelikož skutečně zachovalých hradů, jako je Kost (mimochodem i ten po nějaký čas vlastnili Zajícové z Házmburku), je v Česku pomálu. Jestliže hrady představovaly poněkud nehostinná sídla, není divu, že je vlastníci opouštěli a dávali přednost pohodlnějším zámkům. Pravdou je, že část hradů byla přestavěna jako například Český Štemberk či Opočno na zámky. Některé se postupem času rozpadly, jiné se staly pro své okolí zdrojem stavebního kamene a část byla jako například hrad Rabštejn zbořena. V tomto případě měšťany z nedaleké Chrudimě, aby opuštěný hrad nemohl sloužit jako útočiště pro loupežnou chásku. Nesmíme zapomenout, že po třicetileté válce hrozilo z rozhodnutí císařského majestátu i zboření hradu Kost, jelikož vojenští inženýři došli k závěru, že by mohl sloužit nepřátelům císaře jako pevnost. Ale majitelka Sylvie Kateřina Černínová z Millesimo se tak dlouho urputně odvolávala, až císařský majestát na záměr zbořit hrad Kost jaksi zapomněl.

Případní zájemci o projití celé Zlaté stezky Zemí hradů by měli počítat s tím, že tato stezka vede sice kolem těchto hradů, ale dostat se přímo k nim, tak pro to je nutno odbočit na vrcholky bývalých sopek. Tak tomu je i v případě Házmburku. Jestliže většina zřícenin výše uvedených hradů je spíše ukryta v lesním terénu nebo jen tak z lesních porostů vykukuje jako Košťál nebo Oltářík, potom hrad Házmburk umístěný na vrcholku bývalé solitérní sopky je se svými dvěma věžemi naprosto nepřehlédnutelnou dominantou nejen ve své blízkosti, ale i z dálky.

Co nabízí návštěvníkům Státní hrad Házmburk

Podle údajů na oficiálním webu státního hradu je letos Házmburk přístupný, tzn. brána do hradního areálu je otevřena a v pokladně na vás může čekat usměvavá a přívětivá kastelánka, od 1. července do 31. října, a to od úterý do neděle a dále pak v pondělí 6. července (státní svátek). Brána do areálu hradu se vždy otevírá v 9.30 a zavírací doba je pro jednotlivé měsíce uvedena na oficiálním webu, jelikož je odvislá zejména od délky dne. Na případné návštěvníky pak po zaplacení vstupného čeká prohlídkový okruh Celým hradem – bez průvodce. Sáhodlouhá historie Házmburku je zachycena buď na oficiálním webu správy hradu nebo podrobněji pak na wikipedii. A tak za zmínku stojí, že i Jan Žižka z Trocnova si na Házmburku vylámal zuby.

Pro návštěvu Házmburku lze kromě přiblížení se pomoci osobního auta (hrad je od Prahy vzdálen necelých sedmdesát kilometrů, tj. zhruba hodina jízdy) dostat na kole, byť řada cykloturistů občas bude muset na některých úsecích kolo pod Házmburkem tlačit, a nebo pěšky, a to například od autobusové zastávky v obci Klapý nebo z Libochovic (4 km od hradu). Nástupištěm pro ty, co na výlet vyrazí osobním autem, je odstavné parkoviště u obce Klapý. Odtud buď po žluté značce (cca 2 km k hradní bráně) nebo po neznačené cestě kolem stánku s občerstvením třebívlického vinařství JOHANN W (opět zhruba 2 km). I když tam může někoho lákat i jiná vyšlápnutá pěšina, na základě osobní zkušenosti nedoporučuji po ní jít, jelikož končí v naprosto neprostupném houští.

Pokud si na wikipedii prohlédnete rytinu F. A. Hebera z roku 1841, pak při návštěvě zříceniny hradu Házmburk dospějete k závěru, že dnešní stav je prakticky identický jako na této rytině. Tzn. dvacet pět metrů vysoká Černá věž v místě dolního hradu a dvacet šest metrů vysoká Bílá věž v horní části hradu. Právě výstup až na vrchol Bílé věže je spojen s nejúchvatnějším zážitkem, který Házmburk poskytuje a je doprovázen častými výkřiky: „Vauuu!“. Jsou to nádherné a úchvatné výhledy do okolní krajiny, a to jak do Poohří, tak i na podmanivě okouzlující vrcholky Českého středohoří v celé jejich romantické kráse.

Na parkovišti pod hradem je umístěn i naučný panel, který obsahuje informace o třech katastrofických sesuvech půdy v obci Klapý na přelomu 19. a 20. století, jež měly za následek, že se obec musela přestěhovat dále od Házmburku. K prvnímu došlo 3. srpna 1882 beze škod na domech. Druhý sesuv začal 12. března 1898 způsobil zboření 32 domů včetně školy. Po tomto sesuvu byly vybudovány štoly, které odváděly vodu vyvěrající z hory, tehdy ještě označované jako Klapý. Nejvíce škod pak dne 11. dubna 1900 napáchal třetí sesuv v šířce 300 m a v délce 500 m, při kterém došlo ke zboření 52 domů a stržení staveb, které měly odvádět vyvěrající vodu. Mimo tyto tři klapské katastrofy došlo ještě k menšímu sesuvu beze škod na majetku dne 21. června 1939.

Uprostřed obce Klapý návštěvníci naleznou oázu pro lidskou duši v podobě Levandulové zahrady Anette

Ke zrodu této kouzelné zahrady plné levandule a dalších bylin přispělo před dvaceti lety několik faktorů. Ačkoliv děda její tvůrkyně Ing. Simony Görtlerové přišel v rámci násilné kolektivizace o veškerá pole, hospodářská stavení a dobytek, zahrada zůstala její rodině zachována, byť v tehdejší klasické podobě. Dalším faktorem byla skutečnost, že Ing. Simona Görtlerová zdárně vystudovala Zahradnickou fakultu Mendelovy univerzity v Lednici. Po studiu pak byla postavena před úkol, jak se vypořádat s třetím faktorem, že zahrada je umístěna na vápencovém podloží s naprostým nedostatkem vláhy v půdě. Logickým řešením byla levandule lékařská, která velmi dobře snáší sucho, a naopak nemá ráda přemokření.

Po několika letech budování byla Levandulová zahrada Anette zpřístupněna veřejnosti před dvanácti lety. Otevřená je od začátku června do konce srpna, a to od úterý do pátku v čase 9.00 až 15.00, v sobotu pak od 9.00 do 16.00 a v neděli a ve svátek od 9.00 do 17.00 hod. Kromě 16 druhů levandule lékařské a 9 druhů lavandinu (francouzské levandule), jakož i celé řady dalších bylin zde na případné návštěvníky mimo jiné čeká stylová kavárnička s malým občerstvením, levandulový sklep a prodejna produktů a dekorací.

Jestliže se dnes Levandulová zahrada Anette nachází uprostřed zástavby, její majitelka vám může poutavě vyprávět, že za jejího dědy stávala na okraji vesnice. A ten, kdo zná, kdy je levandule v plném květu, tak ví, že právě teď je ten nejvhodnější čas k návštěvě Levandulové zahrady Anette. Jelikož začátkem července pobýváme několik dní v Třebívlicích, tak si každý rok plnými doušky vychutnáme tuto neskutečnou pastvu pro oči provoněnou kvetoucí levandulí ve spojení se šálkem vynikající kávy. A rovněž v této pohádkové oáze pro lidské duše dojde i na nějaký ten netradiční zákusek.

Do třetice všeho dobrého navštivte zámek Libochovice

Jestliže návštěva hradu Házmburk je spojena s chůzi nebo výjezdem na kole minimálně s převýšením zhruba 170 m na dva kilometry od parkoviště pod hradem, tj. s fyzickým výkonem, a především pak s neskutečnými výhledy do okolní krajiny z ochozu Bílé věže a jestliže návštěva Levandulové zahrady Anette je spojena s pohodou pro duši a pastvou pro oči doplněnou všudypřítomnou levandulovou vůni, potom na raně barokním zámku v Libochovicích na návštěvníky čekají klasické prohlídkové okruhy a nádherný zámecký park.

Návštěvníci se pravděpodobně shodnou, že zámek Libochovice, který patří mezi nejvýznamnější raně barokní stavby v Čechách, je skutečnou perlou dolního Poohří. S historií zámku ve všech souvislostech, nechť se návštěvníci seznámí při osobní prohlídce. Popřípadě je uvedena na oficiálním webu zámku či ve wikipedii. Zámek Libochovice si zahrál v celé řadě českých a zahraničních filmů. Například ve filmech Hodíme se k sobě miláčku…? a Doktor Živágo, v pohádce Jezerní královna či v seriálu Mladý Indiana Jones. Ucelený přehled je uveden na oficiálním webu Státního zámku Libochovice a je skutečně obsáhlý, neboť čítá více jak 30 filmových děl.

Co tedy nabízí libochovický zámek o letošních prázdninách?

V průběhu letošních prázdnin, tj. od 1. července do 31. srpna mohou návštěvníci absolvovat základní okruh Expedice Herberstein, který jim přiblíží život a cestování posledních majitelů zámku, a to vždy od úterý do neděle v čase 9.00 až 17.00 hod, což je i čas poslední prohlídky. Zámek bude samozřejmě otevřen i v pondělí 6. července (státní svátek). Základní okruh je přístupný i v září od úterý do neděle, jakož i v pondělí 28. září (opět státní svátek) s poslední prohlídkou v 16.00 hod.

Podle informací na oficiálním webu Státního zámku Libochovice by prohlídky základního okruhu měly letos právě končit v pondělí 28. září. Po skončení prohlídky mají návštěvníci možnost si v ceně vstupenky prohlédnout i expozici Jana Evangelisty Purkyně, slavného českého lékaře a vědce, který se na zámku v Libochovicích narodil, a to právě v prostorách současné výstavní síně.

Skutečně prázdninový je druhý okruh Prohlídky s paví princeznou aneb kam se poděli naši pávi, který nabízí zábavnou formou zkrácená prohlídku pro děti s kostýmovaným průvodcem. Prázdninový charakter má tento okruh nejen díky svému zaměření na děti, ale lze jej výhradně navštívit pouze od 1. července do 30. srpna, a to každý den v časech 9.50, 10.50, 13.50 a 14.50. V sobotu 22. srpna pak proběhne na libochovickém zámku Hradozámecká noc.

Zámek Libochovice v tomto roce ještě nabízí pro děti MŠ a prvního stupně ZŠ edukační program Od Adventu po Tři krále, a to od 25. 11.–9. 12. 2026. Určitě za návštěvu stojí i zámecký park. Navíc ještě do pondělí 6. července mohou zájemci navštívit již 37. ročník Letní výstavy bonsají. V sobotu 11. července se pak bude v Libochovicích konat v městském parku od 12.00 hod Gulášobraní Libochovice, tj. soutěž s ochutnávkou kotlíkových gulášů.

Od 9. do 30. července bude v prostorách libochovického zámku Výstava obrazů malířky Lucie Procházkové, na kterou pak v srpnu naváže od 1. do 29. srpna Výstava obrazů akad. mal. Ivany Kubíkové. V sobotu 1. srpna se bude v prostorách zámku konat pod názvem Pohádková Tour pohádková akce pro rodiny s dětmi, která nabídne zábavný program včetně pohádkového představení, pohádkových postav, soutěží, úkolů a dalších doprovodných aktivit.

Ve dnech 7. až 9. srpna proběhne v libochovickém městském parku tradiční Svatovavřinecká pouť. Ve stejném termínu pak bude v areálu místní fary i Letní propagační výstava drobného zvířectva. Ve dnech 8. až 9. srpna lze zároveň navštívit v prostorách zámku i Výstavu exotického ptactva. V sobotu 29. srpna se bude v městském parku nejprve od 14.00 konat pro děti Loučení s prázdninami, na což pak od 18.00 naváže Letní zábava s Fajn kapelou.

Z výše uvedeného přehledu vyplývá, že hrad Házmburk, Levandulová zahrada Anette a blízké Libochovice nabízí celou řadu možností, a to nejen pro zajímavý prázdninový rodinný výlet. Nechte se tedy inspirovat a vydejte se za poznáním do oblasti dolního Poohří.

Hazmburk – Wikipedie

Státní hrad Házmburk – dominanta Českého středohoří. Oficiální webové stránky –

Zlatá stezka Zemí hradů | České středohoří

České středohoří – Wikipedie

Klapý – Wikipedie

Levandulová zahrada Anette | Facebook

Státní zámek Libochovice – oficiální webové stránky - 1

Návštěvní doba - Libochovice

Kalendář akcí - Oficiální stránky města Libochovice

Cvičení pro dyslektiky I. - Rozlišování krátkých a dlouhých samohlásek - Olga Zelinková