Článek
-S nástupem jara se oteplilo a teplé a slunečné počasí probudilo i klíšťata, která neustále rozšiřují region svého výskytu, a tak na nás čekají prakticky všude. Jelikož se nyní zabýváme v lese samovýrobou palivového dříví na příští roky, tak jsme si první letošní klíště přinesli v pondělí 9. března. Podle parazitologů jsou klíšťata v Česku aktivní již od konce letošního února.
Podle parazitologů je minimálně každé čtvrté klíště nositelem lymské boreliózy
Podle některých parazitologů je minimálně každé čtvrté klíště nositelem lymské boreliózy. Podle jiných již každé třetí. Zároveň se uvádí, že ve městech a obcích, tj. na zahradách a v parcích, jsou častěji infekční než v lese, kdy navíc v těchto případech často nevzniká kolem místa vpichu signální červené okruží. Toto potvrzuje i můj loňsky případ chronické neuroboreliózy. V souvislosti s ním je na prvním místě mezi podezřelými klíště zachycené na zahradě ve vysoké trávě při česání meruněk bez vytvoření červeného okruží.

Červené okruží v místě vpichu klíštěte infikovaného lymskou boreliózou
Proti závažnější klíšťové encefalitidě existuje očkování, které představuje nejúčinnější prevenci
Setkání s infikovanými klíšťaty nepřináší pouze riziko onemocnění lymskou boreliózou, ale i podstatně závažnějšího onemocnění klíšťovou encefalitidou. Tou v Česku onemocní do 1000 osob ročně. V roce 2025 byla potvrzena v 723 případech.
Proti klíšťové encefalitidě neboli meningoencefalitidě čili česky zánětu mozku, mozkových blan, hovorově klíšťovce však existuje očkování. Tzn. s ohledem na výskyt klíšťat a rizika s nimi spojenými je bezesporu nejlepší prevencí očkování. To se v případě klíšťovky aplikuje ve třech dávkách a pro osoby starší 50 let je bezplatné, přičemž odborníci upozorňují, že téměř dvě třetiny očkovaných nedokončí očkovací schéma, tzn. nemají všechny tři dávky a nejsou tak dostatečně chránění.
Ačkoliv jsme v Evropě, co se týče výskytu klíšťové encefalitidy, na absolutní špici, v očkování zaostáváme, a to nejen za některými sousedními státy. Jestliže v Německu je proočkováno 67 % populace a v Rakousku pak dokonce 81 %, v Česku dosahuje proočkovanost nejvyšších hodnot u dětí ve věku čtyř až šest let, a to 57,6 %, přičemž u dospělých v kategorii nad 65 let pouze 39 %, přičemž toto onemocnění právě nejvíce postihuje kategorii nad 55 let.
Počet lymské boreliózy v roce 2025 prudce narostl, což představuje velkou výzvu pro české zdravotnictví
Oficiální statistika lymské boreliózy se v ČR vede od roku 1986, přičemž před rokem 2025 bylo zaznamenáno nejvíce onemocnění v roce 1995, a to 6302 případů. V roce 2025 však bylo zaznamenáno již k datu 30. září 7994 případů. Konečné číslo za rok 2025 se v případě lymské boreliózy zastavilo na hodnotě 11 386 osob. Skokový nárůst tohoto onemocnění v roce 2025 vyplývá i z následujícího grafu, který zachycuje počet onemocnění boreliózou na 100 tisíc obyvatel.

Vývoj onemocnění lymskou boreliózou v letech 2014 až 2025 podle poštu případů na 100 tisíc obyvatel
Hodnoty počtů případů boreliózy na 100 tisíc obyvatel byly čerpány pro roky 2014 až 2023 z oficiální statistiky Státního zdravotního ústavu (tabulka onemocnění). Pro rok 2024 byla tato hodnota vypočtena z oficiálního počtu případů a oficiálního počtu obyvatel k 31.12. 2024. V případě roku 2025 byl prozatím oficiálně prezentován počet obyvatel k datu 30.9.2025, takže hodnota 104,5 případů na 100 tisíc obyvatel se při použití počtu obyvatel k 31.12.2025 může nepatrně změnit. Avšak lze předpokládat, že změna nepřesáhne vliv zaokrouhlení výsledné hodnoty 104,486 případů nebo se konečná hodnota za rok 2025 změní pouze nepatrně. Tzn. +/- pouze o 0,1 případů na 100 tisíc obyvatel.
I když bylo v průběhu loňského října ještě teplo a klíšťata byla stále aktivní, někoho může zarazit počet 3392 případů připadající na 4. čtvrtletí. Pravděpodobně se jedná o doběh jak akutní boreliózy, tak zejména chronické boreliózy z předchozího období loňského roku. Nezapomeňme, že chronická fáze tohoto onemocnění se začíná projevovat až zhruba po měsíci od nakažení klíštětem.
Zásadní otázkou je, zda v roce 2025 nedošlo v případě lymské boreliózy ke statistickému vybočení a zda se letos situace nevrátí k nižším hodnotám. V souvislosti s tím je však nutno vzít v potaz, že v letošním roce bylo zaznamenáno již 916 případů, což je oproti loňsku za stejné období trojnásobek, přičemž však uvedený údaj nespecifikuje, jaký je podíl akutní a jaký pak chronické boreliózy. Tzn. opět může být i ovlivněn doběhem chronické boreliózy z roku 2025.
V případě lymské boreliózy je vždy na místě maximální předběžná opatrnost
Důležité informace o borelióze vycházející z osobních zkušeností obsahuje předcházející článek „Co by lidi, ale i všichni lékaři měli vědět o borelióze“ a komentáře k tomuto článku zachycujícími mj. i osobní zkušenosti dalších postižených. Zásadním problémem boreliózy z medicinského hlediska je obtížná diagnostika, jelikož má podobné symptomy jako celá řada jiných onemocnění. Počínaje chřipkou a artrózou konče.
Jelikož stále platí, že sytý hladovému nevěří, jeden čtenář v komentáři k výše uvedenému článku suše a lakonicky konstatoval, že se umím jaksi pozorovat. Ale to byl s ohledem na obtížnou diagnózu boreliózy jeden z hlavních důvodů napsání zmíněného článku. Podat osobní svědectví, jak se dokážou vyvíjet nespecifické příznaky tohoto onemocnění, jak dokážou člověka potrápit a jaké mají lékaři stále potíže s diagnózou. Zájemci pak v komentářích mohou zjistit, že u řady postižených toto onemocnění mělo obdobný průběh jako přes kopírák, a to včetně opožděně stanovené diagnózy, kdy v komentáři lze dohledat, že ke správné diagnóze lékaři dospěli například až po osmi měsících od počátku potíží.

Mapa s výskytem lymské boreliózy
Mezi nejpodstatnější skutečnosti, které jsou spojené s lymskou boreliózou patří, že signální červené okruží kolem místa vpichu se vytvoří pouze zhruba v 50 % případů. Právě od tohoto bývá již pouze krůček, aby borelióza přešla do chronického stádia. Kromě červeného okruží významným příznakem tohoto onemocnění je migrace bolesti po lidském těle. Právě toto činí některým lékařům, kteří spojují jednotlivé zdravotní potíže se jedním místem, např. s místem anatomického uložení žlučníku, potíže při diagnóze, kdy někteří takto tápající lékaři inklinují k tomu dívat se na pacienta jako na hypochondra nebo trotla.
Obdobně tomu bylo i v mém případě, kdy mě lékařka začala vnímat jako hypochondra, když jsem přicházel pokaždé s bolestí na jiném místě. Ale nakonec se ukázalo, že chyba byla na její straně. Avšak pro ozřejmění, jak dochází ke chybám v oblasti diagnostiky boreliózy a zejména pak následné účinné léčby ocituji z komentáře k výše uvedenému článku jiného postiženého: „Diagnóza byla stanovena až poté, co mě vyhodili primáři dvou nemocnic jako simulanta, a obvodní lékař mi řekl, že už má dost toho, že si stále mohu vymýšlet příznaky, které někde vyčtu z knihy.“ S ohledem na výše uvedené, jsem nyní kvitoval, že v aktuálním případě dětská lékařka v případě migrující bolesti u sedmiletého děvčátka sama od sebe nechala provést test na boreliózu.
Takže každý, tzn. nejen pacienti, ale i lékaři, by měl mít na paměti, že migrující bolest, která v jednotlivých případech může mít odlišný průběh, patří mezi základní příznaky boreliózy a jenom opakuji, že nemusí být spojena se vznikem červeného okruží. Člověk s těmito příznaky by si měl vyžádat krevní test na boreliózu, pokud se k tomu nemá ošetřující lékař a jaksi tápe s diagnózou. Dokonce není od věci i případná milosrdná lež spočívající v tom, že lékaři předhodíte klíště například před šesti týdny, ačkoliv si toho nejste ve skutečnosti vědomi. Tím by měl pacient tápajícího lékaře nasměrovat i tímto směrem. Sichr je sichr a test buď boreliózu vyloučí nebo se na ní přijde dříve než za osm měsíců či za rok.
V případě lymské boreliózy je vždy na místě i maximální prevence
U boreliózy prozatím očkování neexistuje. Takže při pobytu v přírodě, tzn. nejen v lese, ale i v parcích či dokonce na zahradě, je na místě provést důkladnou prohlídku těla, zda si člověk nepřinesl z přírody nějaké to klíště. Pokud ano, zásadní je co nejdříve a bezpečně jej odstranit. Pokud si člověk v minulosti osvojil metody odstraňování klíšťat pomoci vyšroubování nebo vyviklání či pomoci mydlení namydlenou vatičkou na špejli měl by podle současných lékařských trendů na tyto metody zapomenout, jelikož klíště má při nich dostatek času k vyvržení infekčního obsahu do těla hostitele. Dospělé klíště nejlépe odstraníme pomocí speciální pinzety, kleští nebo plastové karty se zářezy. Součástí sad i roztok k usmrcení odstraněných klíšťat. Avšak spolehlivě lze klíště usmrtit i pomoci zápalky či zapalovače. Po odstranění klíštěte je žádoucí použít na zasažené místo účinnou desinfekci.
I v českých lékárnách jsou k dispozici spolehlivé a rychlé Pe2Me testy pro lymskou boreliózu na přímou detekci borelií u odstraněných klíšťat. Test lze použít na klíště, které bylo přisáto na člověku, ale i zvířeti a tím má postižený relevantní a klíčovou informaci, jak dále postupovat. Je tedy na každém, zda tyto testy zařadí do domácí lékárny.
V každém případě bychom neměli zapomínat před pobytem v přírodě nebo dalších rizikových místech, jako je například zahrada s vysokou trávou, na účinné repelenty. Riziko snižuje i vhodné oblečení. Pokud jdeme do terénu v dlouhých kalhotách, je riziko nižší oproti kraťasům nebo bermudám. Navíc účinné je i případné zasunutí kalhot do ponožek. Prostě, jakákoliv prevence před lymskou boreliózou, jakož i klíšťovou encefalitidou je na místě.








