Článek
V návaznosti na předcházející článek „Co by lidi, ale i všichni lékaři měli vědět o borelióze“, který byl publikovaný 13. října letošního roku, je nutno považovat za stěžejní aktuální informaci, že počet boreliózy v roce 2025, tj. k datu 30. září, prozatím narostl na hodnotu 7994 případů. To je zdaleka nejvíce od roku 1986, kdy se v ČR vede oficiální statistika tohoto onemocnění. Dosud boreliózou ročně onemocnělo tři až pět tisíc lidí. V roce 2024, tj. k datu 31. 12. 2024, byl počet hlášených onemocnění boreliózou 4031 případů a rok předtím, tj. k datu 31. 12. 2023 pak 3268 případů.
Počet evidované boreliózy je tedy letos oproti roku 2024 dvojnásobný
I když sezóna klíšťat je letos s poklesem teplot již u konce, lze reálně předpokládat, že k datu 31. 12. 2025 statistiky SZÚ ještě zaznamenají další případy tohoto onemocnění. Nelze tudíž vyloučit, že letošní počet bude oproti roku 2024 více jak dvojnásobný.
Aby nevznikla mýlka či nedorozumění opakuji, že jako laik si stále myslím, že české zdravotnictví je dosud na vysoké úrovni. Obdobně si jako laik přímo postižený boreliózou nadále myslím, že potíže s diagnózou a léčbou boreliózy jsou v ČR způsobeny nedostatečným systémem. A tak zejména z tohoto důvodu necítím vůči šesti vyšetřujícím lékařům pražádných výčitek, že je ani prazvláštní migrace „toulavé“ bolesti neupozornila na boreliózu. Podstatné je, že příčina mých potíží byla odhalena. Následně tudíž zaznamenána i do statistik SZÚ, ale hlavně účinně léčena.
Pokud se po vpichu klíštěte nevytvoří červené okruží, někteří lékaři pravděpodobně nemají s ohledem na diagnostiku boreliózy zažito, že potulování bolesti po těle pacienta z místa na místo může být jedním z významných příznaků boreliózy a pacient nemusí být zákonitě hypochondr.
Pro mě osobně je tedy podstatné a pozitivní, že po diagnostice boreliózy léčitelem byla následná léčba antibiotiky doplněná o užívání bylinných tinktur a zvýšené dávky česneku úspěšná a můj stav se významně zlepšil. Tím se kvalita mého života vrátila do normálu odpovídajícímu datu narození uvedenému v rodném listu. Tj. věku 71 let.
Subjektivně bych řekl tak o tři řády, tj. tisíckrát. Ale raději to zaťukám na dřevo. Jelikož nasazení antibiotik včetně zaslání receptu bylo ze strany lékařky provedeno telefonicky, týden po jejich dobrání jsem dorazil na kontrolu dohodnout se, kdy mám přijít na kontrolní odběry. Při dialogu s ní jsem možná hlouběji pronikl do problematiky, proč někteří lékaři mají problém s diagnostikou lymské boreliózy, pokud se kolem místa vpichu nevytvoří typické červené okruží.
Při kontrole jsem doktorce vysvětloval, že se můj stav výrazně zlepšil počínaje odbouráním devastující nespavosti a zásadním utlumením projevů chronické únavy. Přitom jsem se snažil vysvětlit, že mám již pouze zbytkové symptomy v podobě slabého dráždivého pálení v oblasti lopatek s tím, že se do středy toto pálení vyskytovalo zejména na pravé lopatce s průniky podpažím směrem dopředu na hrudník a od středy pak zejména na levé. Lékařka, jako by nevnímala časové odlišení výskytu zbytkových příznaků a význam slova zejména, po mně vyjela, kde teda to dráždění mám. Zda vpravo či vlevo. Tak jsem jí to zopakoval s tím, že je to v podstatě jedno, jelikož odpoledne se mi mohou zbytkové potíže opět přestěhovat z levé strany na pravou. A tak se i hned ten den odpoledne skutečně stalo s tím, že po zhruba dalších deset dní, kdy užívám pouze bylinné tinktury a zvýšené dávky česneku a postižená místa si dvakrát denně mažu koňskou mastí, i tyto zbytkové příznaky prakticky vymizely. Opět raději zaťukám na dřevo.
I když jsem se v životě setkal s řadou kreativních, přemýšlivých a fundovanýh lékařů, myslím si, že však nelze i na základě výše uvedeného vyloučit, že někteří jejich kolegové mohli získat titul „medicinae universae doctor (zkratka MUDr.)“ tak, že se mechanicky našprtali anatomii lidského těla, umístění a funkci vnitřních orgánů a příznaky všemožných neduhů spojených s různými částmi lidského těla, jak je diagnostikovat a co na ně použít. I takový nositel titulu MUDr. bezesporu ví, kde se např. v lidském těle nachází žlučník a dokáže bolest v tomto místě spojit s onemocněním žlučníku. To pak propojí s příslušnými testy na vyšetření a následně i s medikací či jiným lékařským zákrokem.
Ale najednou se tu vyskytne onemocnění, jehož nespecifické bolestivé příznaky se mění ze dne na den, přičemž se stěhují z místa na místo z hodiny na hodinu a pacient tak na lékaře může působit jako hypochondr nebo simulant či magor, který opakovaně přichází s výskytem bolestí na různých nových místech. Tj., který by už jaksi nevěděl, co si má pro další návštěvu lékaře vymyslet. Prostě případ, aby se pacient jel podívat do Pelhřimova, kde je však krematorium pouze ve filmu Vesničko má středisková.
Velkou výzvou pro naše zdravotnictví je, že v posledních pěti letech se významně zvýšil počet vážných následků nemocí způsobených klíšťaty
Odborníci upozorňují, že vážných následků nemocí klíšťat v posledních zhruba pěti letech přibylo. Kromě boreliózy jsou klíšťata původci i klíšťové encefalitidy. Ta mívá závažnější následky, ale proti ní existuje očkování. Jestliže letos bylo k 30. září statisticky zaevidováno 7994 případů lymské boreliózy, případů klíšťové encefalitidy bylo ke stejnému datu zaznamenáno pouze necelých 600. Naše zdravotnictví by tedy mělo vzít s ohledem na letošnímu zdvojnásobení případů v patrnost i následky způsobené boreliózou spojené zejména se třetím stádiem tohoto onemocnění.
V případě boreliózy je vždy na místě maximální předběžná opatrnost
Očkování proti lymské borelióze dosud neexistuje. Přitom klíště může člověk chytit doma na zahradě či v parku. Pokud je však borelióza podchycena v prvním stádiu (dny až týdny po nákaze), je vysoce efektivní léčba antibiotiky. V souvislosti s tím považuji pro české zdravotnictví za významnou mj. i nedávnou zkušenost našich ukrajinských známých pocházejících z Kyjeva. Ti byli z domova naučeni, že i s klíštětem u dětí chodili k lékaři, u kterého byl přímo po jeho vyjmutí proveden test na boreliózu. Takto s pětiletou dcerou navštívili ordinaci české lékařky, kde zdravotní sestra s despektem klíště vyjmula a následně jej hodila do biologického odpadu. Tím to v podmínkách českého zdravotnictví skončilo.
Mj. i z této zkušenosti vyplývá, že uplatnění předběžné opatrnosti ve vztahu k borelióze je v ČR na nedostatečné úrovni. To se týká i domácností. Tedy nás všech. Samotná nákaza boreliózou u lidí může být v rámci zdravotnického systému potvrzena na základě příznaků a testů pouze lékařem. Záměrně jsem se vyhnul slovu diagnostikována, jelikož správnou diagnózu v mém případě provedl léčitel a lékařský test pouze potvrdil správnost jeho diagnózy.
Tímto se s ohledem na zkušenost našich ukrajinských známých dostávám v rámci předběžné opatrnosti k informaci podstatné jak pro naše zdravotnictví, tj. úhradovou vyhlášku, tak i pro nás všechny. Totiž i v českých lékárnách jsou k dispozici spolehlivé a rychlé Pe2Me testy pro lymskou boreliózu na přímou detekci borelií u odstraněných klíšťat. Test lze použít na klíště, které bylo přisáto na člověku, ale i zvířeti a tím má postižený relevantní prvotní informaci, jak dále postupovat. Od příštího roku jej i k naplnění předběžné opatrnosti začlením jako nezbytnou součást domácí lékárny.
Pokud borelióza není diagnostikována a léčená včas, dostane se do chronického stádia
Ve druhém stádiu se do šesti měsíců od počátku onemocnění přechozená borelióza rozšíří do různých částí těla a orgánů. V souvislosti s tím se ve druhé fázi objevují potíže pohybového aparátu s možnými příznaky zánětů (bolesti kloubů a svalů). U 10 až 40 % nemocných se ve druhém stádiu projeví postižení nervového systému (napadení nervových vláken a zakončení, noční bolesti, nespavost, zvýšená citlivost, potíže s motorikou aj.). Velmi závažné je, pokud ve 2 až 5 % případů dojde k postižení srdce (zánět srdce, poruchy srdečního rytmu aj.). Vzácnější jsou následující projevy: zánět rohovky oka, zánět oční živnatky (cévnatky) a zánět spojivek. V souvislosti s boreliózou byl popsán i zánět varlete či postižení jater.
Třetí stádium boreliózy nastává po několika měsících až letech od nákazy a představuje chronický stav. Příznaky jsou obdobné jako ve druhém stádiu a projevuje se na kůži (akrodermitida spojená se ztenčením kůže), svalech a kloubech (záněty, chronická artritida), na nervovém systému (neuroborelióza), srdci (postižení srdečního svalu) a očích (oční záněty spojené se zhoršujícím se zrakem). Některé komplikace třetího stádia jsou spojovány s autoimunitním systémem, který prodělaná boreliová nákaza „zmate“ a nasměřuje jej proti vlastním tkáním.
Velkou výzvou pro naše zdravotnictví je zároveň včasná diagnostika zahájení léčby boreliózy
Z porovnání příznaků a zdravotních potíží a případných následků prvního stádia a zejména pak třetího chronického stádia jednoznačně vyplývá, jak je důležité, pokud možno, diagnostikovat a začít léčit boreliózu ještě v prvním stádiu. Tzn. mít vysokou šanci, že medikace antibiotiky zamezí šíření borelii po těle a orgánech postiženého. V opačném případě je pacient vystaven opakujícím se, a především pak devastujícím příznakům chronické boreliózy.
Celospolečenská potřeba nastavit v rámci českého zdravotnictví efektivní systém k zajištění včasné diagnostiky a léčby lymské boreliózy včetně případných úprav úhradové vyhlášky se zvyšuje s nárůstem tohoto onemocnění a zejména pak s významným nárůstem vážných následků tohoto onemocnění. Záludnost boreliózy spočívá zejména v tom, že její průvodní příznaky lze jednoduše zaměnit za jiná, ne tak závažná onemocnění. Avšak různorodé bolestivé příznaky a značně problematická diagnóza boreliózy již sami o sobě decimují postižené a jejich psychický stav. Skutečnou devastaci nervového systému a psychického stavu pak může způsobit neuroboreliózy.
Sytý hladovému nevěří
Postižení mají bohužel běžně dojem, že je na ně pohlíženo jako na hypochondry či magory. Dokonce bývají přímo nařčeni nejen z hypochondrie, ale i simulování. Ve vztahu k borelióze je tedy běžně naplňováno přísloví: „Sytý hladovému nevěří,“ a tak jsou nemocní vystavení nepochopení nejen ze strany lékařů, ale někdy i od svých blízkých. Anabáze diagnostiky a zahájení léčby mé neuroboreliózy je pospána v předcházejícím článku „Co by lidi, ale i všichni lékaři měli vědět o borelióze“, přičemž z příspěvků uvedených v diskusi jednoznačně vyplývá, že se skutečně nejedná o ojedinělý případ.
Dosud bylo v diskusi zveřejněno 71 komentářů. Se všemi se lze seznámit po vyhledání výše uvedeného článku. K dokreslení toho, že lymská borelióza je diagnostikována opožděně, některé citace diskuzních příspěvků. Z hlediska opožděné diagnózy je významná část jednoho diskuzního příspěvku – cit.: „Děkuji za sdílení. Mně boreliózu identifikovali po asi osmi měsících neustále se zhoršujících se příznacích, nespavost, svědění a pálení zad, tuhnoucí šíje a krk, silné bolesti kloubů, hlavně ramen…“
Obdobné se vyjádřil i další diskutující – cit.: „Dobrý den, veškeré příznaky jako pálení kůže na zádech, nespavost a bolest svalů na stehnech jsem měl a bylo to peklo. Taktéž žádný flek… Po doktorech od čerta k ďáblu. Nikdo mi nevěřil. Nakonec mi nabídli antidepresiva…“
Pro žádoucí zlepšení v oblasti diagnostiky a léčby boreliózy je inspirativní část dalšího příspěvku – cit.: „Diagnóza byla stanovena až poté, co mě vyhodili primáři dvou nemocnic jako simulanta, a obvodní lékař mi řekl, že už má dost toho, že si stále mohu vymýšlet příznaky, které někde vyčtu z knihy.“
Závěrem ještě jeden příspěvek, tentokrát v celém rozsahu – cit.: „Dobrý den, s velkým zájmem jsem si přečetla, co jste o neuroborelióze napsal. Od 1. písmene do posledního slova Je to naprosto pravdivé, protože v současné době se můj manžel, 72 let, pere s tím samým. Ano největší problém byl na straně lékařů, proto trvalo poměrně dlouho, než se započalo s léčbou. Měl všechny problémy, co vy, nespali jsme takřka měsíc, vyjedl doma všechny volně dostupné léky, které jsme měli k dispozici, k diagnóze jsem se dobrala já po dlouhém studování jeho potíží různě na internetu. Nakonec pratik, když viděl jeho stav, vzal krev na borelie, po pozitivní krvi a lumbální funkci skončil na pět dní na jipce, protože v podstatě úplně přestal chodit a byl mimo, jen v bolestech trpěl. Bohužel pan primář v nemocnici usoudil, že dva týdny léčby stačí a manžela propustil, takže po třítýdenní přestávce dostal další tři týdenní dávku antibiotik a léčba bude trvat neskutečně dlouho. Pravda je, že už spí, chodí a stav se pomalu lepší, naprosto přesně vám rozumím, protože celou tu dobu jsem to s ním vše prožívala. Přeji Vám hodně zdraví a děkuji za podrobné vylíčení potíží, máte to jako podle kopíráku.“
České zdravotnictví se aktuálně potýká s nárůstem případů žloutenky. Nyní na něj čeká každoroční chřipková epidemie spojená s koronavirem. Avšak velkou výzvou by pro naše zdravotnictví mělo být zefektivnění systému včasné diagnostiky a léčby lymské boreliózy, a to s ohledem na prudký nárůst zaevidovaných případů a závažných následků tohoto onemocnění. Jednou z oblastí českého zdravotnictví, ve které je žádoucí zlepšit systém je tedy bezesporu diagnostika a léčba lymské boreliózy. Postiženému člověku dokáže významně zhoršit kvalitu života. A někdy na pěkně dlouho. Zároveň tápání při stanovení boreliózy vede k neefektivnímu vynakládání finančních prostředků na testy, které s ní nemají nic společného, a na léčení něčeho, co člověku vlastně není, nebo kdy medikace je s ohledem na boreliózu zcela neúčinná.
