Článek
Začátek létá bývá i časem meruněk, pokud tedy nepomrznou v době květu. Nejlépe se u nás meruňkám daří na jižní Moravě a v Čechách pak na Litoměřicku. Prostě, tam kde je teplo. Toho je na jihu Moravy dostatek a co se týče Litoměřicka, nezapomeňme, že Doksany s českým teplotním rekordem 41,9 °C leží právě zde. Na Litoměřicku se nachází nedaleko Lovosic i náš zdroj meruněk, pokud teda nepomrznou. nás na přelomu června a července uvítají stromy obsypané meruňkami, radost se dostaví, jelikož nastanou meruňkové žně a zejména pak meruňkové hody.
Meruňkové hody můžou začít - na stromech je dostatek meruněk
Kromě konzumace čerstvých a vyzrálých meruněk nastává i období vaření meruňkového džemu a zavařování meruňkového kompotu. Na jídelníček se pak dostanou meruňkové knedlíky či metýnka s čerstvými meruňkami. Za tímto účelem pro pozdější časy skončí část vypeckovaných meruněk v mrazáku. Samozřejmě nějaké meruňky lze i usušit a někdo nechá vyzrálé meruňky překapat na meruňkovici.
Meruňky oplývají velkým množství zdraví prospěšných látek
Meruňka obecná má svůj původ v Číně. Do Evropy se dostala přes Arménii, což se promítlo i do latinského systematického názvu Prunus armeniaca se synonymem Armeniaca vulgaris. Z obecného latinského názvu armenica pochází i české slovo meruňka. Na naše území se meruňky dostaly z území dnešní Itálie, a to na jižní Moravu pravděpodobně již někdy v 1. století, tzn. za dominantního postavení Římské říše, která se o území za Dunajem přetahovala s germánskými Markomany, ale v té době s nimi i čile obchodovala.
Meruňky patří mezi druhy ovoce, u kterých převládá sacharóza, a to zhruba 5,2 g na 100 g plodu, kdežto fruktózy (ovocného cukru) obsahují pouze 0,7 g a glukózy (hroznového cukru) 1,6 g. Jestliže meruňky jsou zdrojem velkého množství zdraví prospěšných látek, pak nejlepší je konzumovat je čerstvé, pokud tedy člověk výjimečně netrpí nějakou nesnášenlivostí k čerstvým meruňkám. Meruňky podporují trávení a preventivně působí proti zácpě. Obsahují velké množství draslíku (270 mg/100 g, což více jak stokrát převyšuje obsah sodíku) a společně s obsaženou vlákninou (1,7 g/100 g) podporují zdraví srdce a pomáhají snižovat krevní tlak. Vysoký obsah betakaroténu a vitamínu posiluje imunitu a chrání buňky před oxidačním stresem.
Co potřebujeme k přípravě domácího meruňkového džemu?
Na začátek je na místě konstatovat, že mnozí považují meruňkový džem za nejlepší džem. Jestliže vyzrálé meruňky lahodí svou barvou oku, neodolatelně voní a zejména pak báječně chutnají, potom tyto superlativy se přenáší i do meruňkového džemu. Byť někdo může do meruňkového džemu přidávat různé ingredience jako například skořici, pravdou je, že džem z vyzrálých meruněk poskytuje sám o sobě sladkokyselou a zejména pak jedinečně lahodnou a vyváženou chuť, která z něj dělá krále mezi českými džemy.
Domácí meruňkový džem nemá konkurenci
Existuje řada receptů na přípravu meruňkového džemu, která se honosí adjektivem babiččin. Na internetu lze i dohledat recept na prababiččin meruňkový džem. Tak, proč by v zájmu genderového vyvážení nemohl být i dědečkův meruňkový džem. Tzn. meruňkový džem podle dědy Kačaby.
Zadání pro tento meruňkový džem bylo prosté. Uvařit s ohledem na objem použitého kastrolu v jedné dávce džem ze zhruba 2 kg meruněk tak, aby po uvaření měl optimální konzistenci. Tzn., aby nebyl řídký, což by nás iritovalo, že by džem namazaný na chleba s máslem stékal a kapal nejen na ruce, ale i po stole, a naopak, aby zase nebyl natolik hustý, že by se obtížně roztíral. Tzn. požadovaným výsledkem byla lehce roztíratelná, ale neztékává konzistence. Po vyzkoušení několika receptů zvítězil recept za použití přípravku Gelfix Extra 2:1, avšak ne v předepsané dávce 1 sáček na 1 kg ovoce, nýbrž na 2 kg ovoce, tj. na celou dávku.
Anketa
Jestliže si lidi na přípravu domácích džemů schraňují různé skleničky se šroubovým uzávěrem, a to kromě od případně kupovaných džemů či marmelád například od majonéz, zavináčů, zeleninových směsí apod, hlavním přínosem receptu na meruňkový džem podle dědy Kačaby je unifikace používaných sklenic. Ta se letos dotkla všech domácích džemů a marmelád. Přitom jsem vyšel z toho, že jsem se v minulosti pracovně zabýval i obalovou technikou, a to včetně vývoje nových obalů.
Sklenice Sturzglas 330 ml s rovným tělem a dnem v porovnání s klasickou „medovkou“
Z odborného hlediska lze považovat zavařovací sklenice s rovným tělem, tj. zavařovací sklenice rovné, které jsou od dna až po vršek svislé, za naprosto dokonalé. Poprvé jsem se s takovým typem sklenice setkal u ochuceného jogurtu Bohemilk 150 g, přičemž jsem byl nucen konstatovat, že tento obal nemá chybu a je prostě ve své jednoduchosti geniální. V rámci provedené unifikace zvítězila pro výrobu domácích džemů zavařovací sklenice Sturzglass 330 ml TO 82, tj. se zavařovacím víčkem twist off o průměru 82 mm (TO 82). Tzn. nejvíce používaný rozměr zavařovacích víček.
Jestliže tradiční způsob přípravy džemů, kdy každá sklenice je jiná, mimo jiné spočívá ve složitém nalezení správných víček, potom použití sklenice, ke které pasuje nejvíce používané zavařovací víčko, je bezesporu krokem kupředu. Jeden typ víčka lze totiž použít nejen na džemy, ale i při zavařování kompotů nebo nakladaček či při výrobě domácího jogurtu, pro který používám sklenice „medovky“. Neocenitelnou výhodou zavařovacích sklenic s rovným tělem je právě i jejich svislá plocha uvnitř sklenice.
Tím, že tento typ sklenic není zakončen zúžením, od kterého se pak u tradičních sklenic odvíjí rozměr víčka, dostáváme při průměru víčka 82 mm širokohrdlou sklenici, do které se džem podstatně lépe nalévá, a to obzvláště, pokud se použije malá naběračka, kterou lze do sklenice zasunout. Navíc tato sklenice s vnějším průměrem zhruba 77 mm a výškou zhruba 90 mm včetně víčka má oproti běžným zavařovacím sklenicím s objemem 375 ml o vnějším průměru cca 70 mm se zaobleným dnem na průměr cca 55 mm a výšce cca 120 mm podstatně větší stabilitu. Čemuž nahrává i to, že její dno je rovné, tzn. není zaoblené.
Z meruněk lze připravit i vynikající metýnku
Takže sklenice s rovným tělem, lze jednoduše a bezpečně dávat do regálu na sebe, což je v případě užších a vyšší sklenic značný až neřešitelný problém zejména pak i s ohledem na skutečnost, že každá je poněkud jiná. Od zvolené sklenice Sturzglass 330 ml se odvinula i základní dávka, která nakonec vychází ne ze 2 kg, ale z 2,2 kg meruněk, jelikož džemem připraveným z tohoto množství se s nepatrným zbytkem naplní osm těchto sklenic.
Pro přípravu základní dávky meruňkového džemu tedy potřebujeme:
2,2 kg umytých, očištěných a vypeckovaných vyzrálých meruněk
1 kg cukru krupice nebo krystal podle toho, co je v akci
1 sáček želírovacího přípravku Gelfix Extra 2:1
8 čistých, sterilizovaných a dokonale vysušených sklenic Sturzglass 330 ml
8 zavařovacích víček twist off TO 82, rovněž čistých, sterilizovaných a suchých
popřípadě 1 až 2 lžičky kyseliny citronové.
Postup pro přípravu meruňkového džemu
Vyzrálé meruňky umyjeme v čisté vodě. Po jejich okapání na sítu je při vypeckování očistíme, tj. zbavíme nepěkných a nevhodných částí. Vypeckované meruňky ve varném kastrolu na hrubo rozmixujeme pomoci ponorného mixeru a dáme vařit. Mezitím v misce smícháme dvě lžíce cukru s jedním Gelfixem.
Suroviny potřebné k přípravě domácího meruňkového džemu: meruňky, cukr, želírovací přípravek, kyselina citronová
Meruňky důkladně povaříme za stálého míchání 3 minuty a poté přidáme směs Gelfixu s cukrem. Důkladně zamícháme a vaříme další 3 minuty. Poté nasypeme za stálého míchání cukr (tj. bez dvou odebraných lžic 1 kg) a za míchání povaříme dalších 10 minut. Před koncem vaření můžeme přidat 1 až 2 lžičky kyseliny citronové.
Horký džem pak naléváme do připravených sklenic, které po naplnění pečlivě uzavřeme víčkem. Přitom dáváme pozor, aby víčko nebylo přes závit, jelikož sklenice po naplnění a uzavření ukládáme na prkénko víčkem dolu, a tak při nedokonalém uzavření sklenice bychom honili džem po prkénku a všude dokola. Ale i to se občas stane.
Uvařený meruňkový džem naléváme do sklenic a ty odložíme na prkénko víčkem dolu
Z důvodu dlouhodobé trvanlivosti je vhodné sklenice s džemem sterilizovat. Nejvíce používaný způsob spočívá ve vložení staré utěrky na dno hrnce, který naplníme vodou a do ní vložíme uzavřené sklenice s hotovým džemem. Ty ponecháme sterilizovat při teplotě zhruba 80 až 85 stupňů zhruba 20 minut. Po vytažení je však již nepoklápíme víčkem dolu, jelikož vzhledem k přetlaku uvnitř sklenice vzniklému v průběhu sterilizace, víčko až do okamžiku zchladnutí netěsní a opět bychom mohli honit džem po pracovní ploše.
Lahodný džem máme tedy hotový a v zimě jako, když ho najdeme. A to jak na chleba s máslem, tak i na palačinky, ale i jako přísadu do bílého jogurtu. A je v podstatě jedno, podle jakého receptu jej připravíme. Stejně tak v podstatě nezáleží na tom, zda jej plníme do unifikovaných či neunifikovaných sklenic. Hlavně člověk nesmí zaváhat, jelikož sezóna meruněk zanedlouho skončí.
