Článek
Belgické království většina obyvatel ČR spojuje s Bruselem. Tj. sídlem evropských institucí, jako je Evropská komise a Evropský parlament. Pro racionálně uvažující občany pak Brusel představuje symbol prosperity, ale i dodržování zákonnosti, a naopak pro populisty, antisystémové síly a různé proruské dezoláty jsou evropské instituce sídlící v Bruselu, jakož i proevropské směřování České republiky trnem v oku. Řada občanů má pak Belgii spojenou se sportem počínaje fotbalem a dnes konče i biatlonem. Poněkud stranou pak pro nás zůstává spojení této země s turistikou.
Mapa centrální Belgie
Belgie totiž nepatří mezi největší turistická lákadla. Přesto má tato konstituční monarchie, která v dnešní podobě vznikla po belgické revoluci v roce 1830 oddělením od Spojeného království nizozemského, co nabídnout. Belgie má např. nejvíce středověkých hradů na čtvereční kilometr v Evropě. Řada belgických památek je zařazena na seznamu UNESCO. Mezi ně např. patří: historické centrum města Bruggy, v Bruselu pak náměstí La Grand Place a čtyři hlavní secesní stavby architekta Viktora Horty, palác Stoklet v obci Woluwe-Saint-Pierre postaveného podle návrhu českého rodáka Josefa Hoffmanna, přičemž na výzdobě interiéru se podílel Gustav Klimt, vlámské Bekináže a čtyři lodní výtahy na Canal du Centre a v jeho okolí. Jinak Belgie je bezesporu země zaslíbená cyklistice, pivu a čokoládě.
Neopakovatelná noční atmosféra na náměstí Grand-Place v Bruselu
Belgie je země zaslíbená cyklistice
Byť současným králem silniční cyklistiky je Slovinec Tadej Pogačar a v cyklokrosu Nizozemec Mathieu van der Poel, resp. v kategorii žen hned několik závodnic ze země tulipánů v čele Fem van Empel, Belgie je tradiční cyklistickou velmocí. Kolo je zde používáno jako běžný dopravní prostředek. V obcích spíše najdete cyklostezku než chodník a pokud mimo obec, vede cyklostezka po místní komunikaci, setkáte se na ní se zvláštní značkou, na které je zezadu silueta velkého bílého cyklisty a přes ní malé červené auto. Chvíli jsme při cestě na vypůjčených kolech váhali nad významem této značky, zda nějak neomezuje pohyb cyklistů. Ale pak jsme pochopili, že je tomu naopak a že tato značka má obdobný význam jako naše značka Dej přednost protijedoucímu vozidlu. Červená dává přednost a bílá má přednost.
Belgická piva patří mezi nejlepší na světě.
I když se považujeme za pivní velmoc, nezbývá nám než si přiznat, že světovému žebříčku vytvářenému hlasy turistů dlouhodobě kraluji belgická piva. V roce 2024 bylo zveřejněno v aktuálním žebříčku TasteAtlas následující pořadí nejlepších piv: 1. Tripel, 2. Lambik, 3. Dubbel (vše z Belgie), 4. Weissbier (Německo), 5. Oud Bruin (opět Belgie), 6. Baltic porter (Finsko), 7. Chodské pivo, 8. Pilsner (obě tedy česká), 9. Imperial stout (Velká Británie), 10. Helles (Německo). Belgické pivovary včetně těch klášterních nabízí 1500 druhů piva.
Jestliže se belgická piva pravidelně umisťují na prvních místech, česká pivní ikona Plzeňské občas z první TOP desítky vypadne. Pravdou je, že při loňském pobytu v Neapoli nás chtěl číšník, když zjistil, že jsme Češi, uctít pivní specialitou. Bylo to však nejhorší pivo, které jsme za dva týdny pobytu v Itálii pili. Dotazem při placení jsme zjistili, že onou rádoby pivní specialitou byl český Gambrinus. Pravdou je, že i v českých hospodách se této značce vyhýbáme velkým obloukem a obdobně postupujeme i v případě Plzeňského.
Belgická čokoláda je výjimečná a světově proslulá.
A nejen čokoláda, ale např. v Belgii jsou velmi oblíbené vafle. Ty se tradičně pečou ze speciálního těsta, přičemž základní druhy tvoří křupavější bruselské vafle obdélníkového tvaru (označované v nabídce jako Brussel) a sladší lutyšské vafle oválného tvaru (označované jako Liege). Vafle jsou kromě čokolády či čokoládového krému podávány s marmeládou, šlehačkou, jakož i s dalšími speciálními krémy.
Prodej vaflí v Bruselu
Výjimečnost belgické čokolády spočívá v jemné struktuře kakaa z nejkvalitnějších kakaových bobů, používání stoprocentního kakaového másla a nekonečné kreativitě při používání různých ingrediencí. Belgická tradice přípravy čokolády je spojena s belgickými pralinkami, vynálezem čokoládových tyčinek a oblíbených čokoládových „mořských plodů“. Nad vysokým standardem přípravy belgické čokolády vyčnívají Bruggy, kterým se z tohoto důvodu přezdívá čokoládové město.
Historické centrum města Bruggy nadchne každého návštěvníka
Belgické království jsme jako penzisti prozatím navštívili dvakrát. Poprvé v roce 2022 v období Velikonoc a podruhé pak vloni. Pravděpodobně se nejedná o naši poslední návštěvu této země. Vysvětlení, proč právě Belgie, je v podstatě prozaické. Opakované cesty do Belgie jsou spojeny s návštěvou dcery, která se zde po ukončení studia usadila a se svým partnerem se zde věnují vědecké činnosti. A tak jejich návštěvu spojujeme s prohlídkou belgických památek a pamětihodností.
Historické centrum města Bruggy
Pokud pomineme, že jsme v roce 2022 po příletu spatřili jako první město Charleroi, v roli turistických návštěvníků jsme začínali ve správním a historickém centru provincie Západní Flandry, tj. ve městě Bruggy označovaného jako „Benátky severu“. Zde jsme po vystoupení z autobusu při cestě do smluveného ubytování ani ne po sto metrech přešli přes první bruggský kanál a pak jsme nestačili zírat. Bezprostředně za mostem totiž začínalo historické středověké centrum. Čím více jsme postupovali do jeho středu, tím více jsme byli okouzleni nádhernými gotickými stavbami. A čím více jsme postupovali do jeho středu, tím více jsme chápali, proč je celé historické centrum města Bruggy zapsáno na seznamu památek UNESCO.
Z belgických památek a pamětihodností nás Bruggy nadchly nejvíce. Ve středu historické části města je náměstí Markt, založené již v roce 958, tzn. více jak tisíc let historie. Zde je i historická tržnice Halle, založená roku 1240, a dominanta náměstí Markt v podobě 83 metrů vysoké věže Belfried (Beffroi), jakož i další historické stavby. Věž Belfried je na seznamu UNESCO tuplovaně. Jednak jako nedílná součást historického centra města Bruggy a zároveň společně s dalšími 56 francouzskými a belgickými zvonicemi. Navíc po výstupu na její ochozy jsme měli celé historické centrum jako na dlani.
Bruggy po právu nazývané Benátkami severu
Na místě bývalé pevnosti najdeme náměstí Burg. Zde se nachází gotická radnice (Stadhuis) ze 14. století. U ní jsme byli i svědky okázalé svatby, kdy oddávaný pár tvořily dvě ženy. Kromě dalších historických staveb je zde v jihozápadním rohu náměstí bazilika sv. Krve (Basiliek van het Heilig Bloed). Zde jsme si za 5 € vystáli pod dohledem ostrahy frontu, abychom na chvilku spatřili vzácnou relikvií tvořenou ampuli s Kristovou krví. Jedná se o jednu z nejvýznamnějších evropských relikvií, a tak není divu, že i procesí sv. Krve je zapsáno na seznamu UNESCO.
Dvakrát na seznamu UNESCO je i místní Begijnhoff (dvůr bekyní), nacházející se v jižní části středověkého centra. Ten je duplicitně na tomto seznamu společně s dalšími 12 bekinážemi ve Vlámsku. Jelikož zde příroda byla v důsledku přímořského vlivu Golfského proudu oproti České republice o tři týdny napřed, mj. i dvůr bekyní byl samý květ. A tak jsme jí navštěvovali při svých toulkách historickým centrem města opakovaně za účelem odpočinku. Bekináže obecně tvoří blok budov, obehnaný zdí, a ve středověku obývaly je příslušnice ženského náboženského sdružení pro ženy, které chtěly sloužit Bohu, aniž by se však odloučily od světa odchodem do klasického kláštera. Bekináž v Bruggách byla založena v roce 1245. Jeden domek je veřejně přístupný a slouží jako muzeum. Najdeme v něm mimo jiné starý nábytek a sbírku starých krajek.
Rozkvetlé trávníky v Bruggské bekináži
Turisticky atraktivní je i kostel Panny Marie (Onze-Lieve-Vrouwekerk) ze 13. století na Mariastrat. Jeho 122 metrů vysoká věž je druhou nejvyšší kostelní věží v Belgii a jedná se pravděpodobně o nejvyšší cihlovou stavbu v Evropě. V tomto kostele je umístěna vzácná Michelangova socha Madony s dítětem. Tím výčet místních kostelů nekončí. Jejich seznam lze dohledat ve wikipedii a v každém lze spatřit obrazy starých mistrů. Nejvýznamnějším bruggským muzeem je pak Groeningse Museum na ulici Dijver v blízkosti stejnojmenného kanálu. V něm jsou vystavena díla vlámských malířů od 15. století po současnost, a to včetně malířů bruggské školy. Mezi autory vystavovaných děl např. patří Jan van Eyck, Hieronymus Bosch, Rogier van der Weyden.
Jedním z vrcholů pobytu v Bruggách byla plavba po místních kanálech. Při ní jsme si mohli uceleně vychutnat nádheru středověkých staveb. Jinak historické centrum leží na ploše zhruba 1200 m krát 2000 m, tzn. lze se jím toulat při nesčetných vycházkách. Při nich jsme při našem třídenním pobytu nevynechali ani místní restaurace, pivnice, cukrárny a obchody. Prostě od každého něco. Určitě se do Brugg ještě někdy vrátíme, abychom pomocí vypůjčených kol prozkoumali i okolí tohoto města.
Řadu památek, pamětihodností a zajímavostí nabízí i Brusel
Kromě Atomia lze zde spatřit na různých místech sošky čurajícího chlapečka (Manneken Pis), čurající holčičky (Jeanneke Pis) a od roku 1998 i sošku čurajícího pejska (Zinneke Pis). Jeanneke Pis se svým blaženým úsměvem působí dojmem, jako by chtěla deklamovat dětskou říkanku: „Když jsem byla malá, čurat jsme se bála, teďka už jsem větší, už mi to jde lepší.“ Jak již bylo uvedeno v úvodu, najdeme zde i některé památky zapsané na seznamu UNESCO.
Mapa centra Bruselu
Nás při pobytu v Bruselu v roce 2022 však nejvíce oslovila návštěva skleníků Serres royales de Laeken v královské zahradě. Ty jsou veřejnosti přístupné pouze jednou do roka a my jsme se do nich dostaly díky tomu, že nám dcera s partnerem koupili před naším příjezdem lístky. Dále nás v Bruselu fascinovala večerní návštěva náměstí Grand-Place, a to tak, že jsme tam vyrazili opakovaně. Zde jsme vždy chvíli korzovali a na závěr jsme si sedli v rohu náměstí do restaurační zahrádky, odkud jsme se při pivu kochali nádhernou a neopakovatelnou atmosférou náměstí Grand-Place. Jeho dominantu v záplavě dalších honosných paláců tvoří budova bruselské radnice.
Skleníky v královské zahradě v Bruselu
Samozřejmě jsme se byli se svým proevropským zaměřením podívat, kde v Bruselu sídlí Evropská komise a Evropský parlament. Zároveň jsme se seznámili i s belgickou kuchyní, která je založena na bramborových hranolkách, přičemž Belgičani se považují za jejich vynálezce a nelibě nesou, když stejný názor mají Francouzi. Společně s dcerou a jejím partnerem jsme absolvovali v Leopoldparku velký megapiknik. Kromě deky a nějakého jídla jsme si přinesli asi tucet malých lahví piva různých značek a zjišťovali jsme jejich chuť.
V Belgickém království je na co se dívat i v dalších městech, které mají za sebou bohatou historii
V loňském roce nás nejvíce zaujala návštěva univerzitního a přístavního města Gent. I zde lze nalézt řadu středověkých staveb, avšak fragmentovaných do pozdější výstavby. V historické centru lze spatřit tři gentské věže: kostel sv. Mikuláše (St-Niklaaskerk), zvonici Belfort s možnosti vyhlídky na celé město za 11 € a hlavní katedrálu patrona města sv. Bavy (St-Baafskathedraal). Dále je zde secesní radnice a nábřeží Graslei se zachovalými cechovními domy, z nichž některé pocházejí již z 12. století. Nedaleko je i hrad Gravensteen. Gent je opět protkán kanály, a tak je i zde možnost za 10 € si prohlédnout historické centrum z výletního člunu. Navíc si lze v půjčovně kol umístěné v suterénu v budově Voormalig KTA s přístupen z ulice Lindenlei zapůjčit jízdní kolo, což jsme letos pořídili za 34 € i s helmami na celý den pro dvě osoby za účelem prohlídky okolí města.
Mapa Gentu a okolí
V univerzitním městě Leuven (Loveň) nás fascinovala budova místní radnice z 15. století později doplněná o několik řad soch. Nachází se v centru na místním náměstí Grote Markt v sousedství kostela Sint-Pieterskerk. Společně s dcerou a jejím partnerem jsme navštívili i jeden místní klášterní pivovar. Zde jsme pak ochutnali místní značku piva.
Gotická budova radnice v Lovni
V přístavních Antverpách jsme narazili na Rubensův dům, jehož obrazy se vyskytují v řadě belgických kostelů. Nedaleko odtud jsme navštívili rozsáhlý místní trh. Na centrálním náměstí Groenplein jsme navštívili největší belgickou katedrálu Panny Marie, která se honosí nejvyšší kostelní věží v Belgii, a to 123 m vysokou, tzn. pouze o jeden metr vyšší než věž v Bruggách. V přístavních Antverpách jsme konečně byli svědky pouličního muzicírování. V centru Antverp si lze prohlédnout řadu honosných cechovních domů s pozlacenými symboly na štítech. Dále Antverpy pro zájemce nabízí muzeum diamantů.
Jako poslední jsme v roce 2024 navštívili Mechelen, ve kterém nás zaujala prohlídka místní katedrály sv. Rumolda s nedokončenou věží s možností vyhlídky za 10 € po absolvování 538 schodů. Věž je vysoká pouze 97 metrů, avšak původní plány počítaly s její výškou 167 metrů. Avšak místním jednak došly peníze a zejména pak stavebníci zjistili, že podloží by neuneslo zátěž tak vysoké věže. Právě již ve věži jsou umístěny hned dvě zvonkohry, přičemž v Mechelenu sídlí proslulá belgická škola, kde se vyučuje hra na zvonkohru. Při návštěvě Mechelenu jsme měli možnost slyšet jak kostelní zvonkohru, ale byli jsme svědky zvonkoherního koncertu v nedalekém parku hraném místním mistrem podle not.
Hranolky jsou typické pro belgickou kuchyň
Belgické království tedy nabízí nejen chutná belgická piva, lahodnou belgickou čokoládu, na jazyku se rozplývající pralinky a vynikající belgické vafle, ale i řadu historických památek a pamětihodností umožňujících nahlédnutí do dávné historie, a to i pro individuálně cestující penzisty s minimálním jazykovým vybavením.
