Článek
Jde o klíčový dokument, který určí, jak bude Praha vypadat v příštích desetiletích. Stanovuje celkovou koncepci a z ní vyplývající regulaci zástavby a územního rozvoje pro celé hlavní město. 👨🏻⚖️
1️⃣4️⃣ Vznikal 14 let.
7️⃣5️⃣0️⃣0️⃣0️⃣ Občané, městské části i soukromí vlastníci vznesli v několika kolech asi 75.000 připomínek.
🎱 Finální návrh byl zveřejněn 19. května 2026. Tedy před osmi dny.
🕙 A schvalován má být na jednání celopražského už 28. května 2026. Tedy pozítří.
Svou formou je návrh metropolitního plánu především strukturovaným a digitalizovaným systémem dat o území, který si můžete stáhnout právě ve formě souborů *.pdf.
📚 Je to asi 100.000 stran.
🤯 A s nimi se za devět dnů musí seznámit nejen pětašedesátka pražských zastupitelů (kteří nesou nejen politickou, ale také občanskoprávní a trestněprávní odpovědnost), ale také pražská veřejnost - pokud chce využít své právo promluvit do toho, jak má jejich město vypadat za další desetiletí či století.
Pražští zastupitelé to tak teď mají blbý.
V soukromých poznámkách přiznávají, že absolutně nestíhají nastudovat všechny připomínky a jejich vypořádání příslušnými městskými institucemi, případně jsou rádi, když obsáhnou problematiku týkající se „jejich“ domovských městských částí. A tak, podobně jako účastnictvo filmu Kulový blesk - které shodou okolností řeší právě pražskou bytovou krizi v době pozdní normalizace - většina z nich uznává, že se schválení tlačí na sílu, že jde na ruku největším developerům, ale současně více či méně počítají s tím, že pro dokument zvednou ruku, protože „se na tom udělalo hrozně práce, stavět se fakt musí a je to léta odmakané…“
Na mysli mají hlavně Petra Hlaváčka, někdejšího šéfa Institutu plánování a rozvoje, který práce na metropolitním plánu zahajoval, a který je posledních devět let - nejdřív v barvách Top09, pak v dresu hnutí STAN, náměstkem primátora pro územní rozvoj. Náměstek Hlaváček v dramatu dnešních dnů - svým způsobem - připomíná postavu doktora Radosty z Kulového blesku (geniálně ztvárněného Rudolfem Hrušínským), který se touží zapsat do historie geniální bytovou výměnou, a s neochvějnou přesvědčivostí táhne celý projekt různorodých zájemců o výměnu bytů - dnešních zastupitelů napříč partajemi - do finále (a „svěrákovská“ ironie filmu ukazuje, že se přitom nebojí jít „přes mrtvoly“…). 🛌🏻
Teď pár připomínek, které píšu hlavně z pozice zastupitele Městské části Praha 16, která plán opakovaně - a většinou neúspěšně - připomínkovala:
1️⃣ Naše město nový územní plán potřebuje. Řídit správu a rozvoj (mnoha)milionové metropole bez veřejně schválené koncepce koordinující partikulární zájmy měnících se představitelů jednotlivých městských částí a těžkých vah (nejen) realitního byznysu prostě nejde, vede to k neefektivitám, klientelismu a dlouhodobé stagnaci. Usměrnění vývoje, cen bydlení, dopravy a dalších tlaků zkrátka potřebuje silnou regulaci.
2️⃣ Mám pochyby, že inovativnost plánu (která jde proti dosavadní praxi územního rozhodování) bude zvládnutelná z pohledu správních úřadů či soudů - dnes jsem při rozhovoru s architektkou z menší developerské firmy zjistil, že úředníci nejsou na přijetí nového plánu absolutně nijak připraveni (účinnost normy se předpokládá od 1.9.). „Dělalo se to podle starého zákona, ten prošel novelou a navíc teď Babiš ve sněmovně tlačí úplně radikální změny… takhle na stavebních úřadech zůstanou jen důchodci a alkoholici“, zakončila dotyčná své mimořádně cynické hodnocení dopadů série změn na těžce zkoušenou státní správu…
3️⃣ Pak je tu obecná idea zahušťování města - tedy nestavět „paneláky na ležato“ v podobě rozptýlené suburbální zástavby rodinných domů, ale podporovat město krátkých vzdáleností umožňující vysokou občanskou vybavenost, účinnou technickou infrastrukturu a efektivní veřejnou dopravu. Idea je dobrá, ale nesmí se to přehnat - protože z příliš zahuštěného, rušného a drahého města lidé utíkají. Metropolitní plán předpokládá většinu výstavby na „brownfieldech“, tu však fakticky často tvoří zeleň - která slouží rekreaci, ochlazování města, zadržování vody a zmírňování klimatických extrémů - a pokud si ji zlikvidujeme, nezvládneme ani plnění evropských cílů pro obnovu přírody (podle platného „Nature Restoration Law“ nesmí obce do roku 2030 snižovat množství zeleně, a po roce 2036 ho musí naopak rozšiřovat).
4️⃣ No a v neposlední řadě tu je sociální a občanská vybavenost města. Před lety tvrdil u nás v Radotíně místní starosta z ODS, že vyjednávání s developerem o dostavbě sídliště a příslušné kontribuce za výstavbu (Radotín získal asi 50 parkovacích míst v developerském projektu, ovšem musel nechat zdemolovat starou budovu úřadu) jsou „vzorovým modelem, který si teď osvojuje vedení na Hlavním městě“. Mám pochybnosti, ale myslím, že metropolitní plán dostatečně neřeší veřejnou infrastrukturu - včetně nedostatku školských kapacit (v roce 2030 bude chybět asi 12.000 míst ve školách), nedostatku městských bytů (těch má sice být asi 69.000, ale Hlaváčkem založená městská firma doposud nedokončila jediný nový městský byt) či výše uvedené potřeby obnovovat a rozšiřovat zeleň či další veřejné služby.
A s nedostatky nekončíme:
🤦🏻♂️ Chybí povinnost zpracovávat pro vymezená transformační a rozvojová území povinné regulační plány, které by lokálně, rychle a prakticky řešily vybrané detaily území včetně jednotlivých domů, stromů, počtů a typů bytů, občanské vybavenosti a předepsaných kontribucí - což by umožnilo rychlé projektování, vyjednávání a výstavbu (dobrá vodítka dnes chybí zejména menším developerským firmám).
💰 Ponechání volné iniciativy dohodám samospráv s developery ve formě plánovacích smluv přináší riziko klientelismu. Je proto třeba, aby se zadání a zpracování regulačních plánů stalo dostupnou možností samospráv - zejména jendotlivých městských částí - které budou potřebovat nástroje pro efektivní vyjednávání s developery (zejména pokud projdou vládní návrhy nového stavebního zákona, který možnosti samospráv i občanská práva mluvit do podoby obcí zásadně osekává).
🧘🏻♂️ Největší developeři dnes nezahajují nové projekty, protože - slovy majitele Centra Group Dušana Kunovského - nemá smysl spěchat na výstavbu, která by zastavila růst cen prodávaných bytů (a snížila mu zisky). Metropolitní plán počítá s výstavbou 350.000 nových bytů a do Prahy se může přestěhovat ekvivalent obyvatelstva Brna. Dostupnější bydlení však uvolnění pravidel výstavby nepřinese, nebude-li doprovázeno regulací nákupů bytů na investice a spekulaci.
👨🏻🌾 Závěrem poznámka člověka, který žije na okraji Prahy, a pracuje na venkově. Mnoho starostů a starostek z menších obcí ležících na periferii středních Čech, na Ústecku či na Vysočině, dnes zápasí o to, aby udrželi školu, učitele, lékaře či zubaře. Každá masivní investiční horečka a výstavba v metropoli láká vzdělané lidi - a vysává venkov. Je proto nesmírná škoda, že pražský územní plán nezahrnuje právě tyhle důležité socioekonomické přesahy a vazby včetně lepšího propojení s regiony. Praha se tak dneska stará sama o sebe, a to je prostě špatně.
Zastupitelé budou mít na svém čtvrtečním jednání v zásadě tři možnosti:
1. Metropolitní plán přijmou.
2. Metropolitní plán odmítnou.
3. Po důkladné diskusi včetně zapojení veřejnosti systematicky projdou všechny připomínky městských částí a občanů, a vrátí - se závaznými systematickými pokyny - metropolitní plán jeho autorům k dopracování.
Je mi jasné, že se většina členstva magistrátního zastupitelstva už připravuje na podzimní volby, nebo už definitivně končí svůj mandát, takže si nechce kazit jeho závěr náročnou prací - kterou popravdě málokdy a málokdo ocení. Přesto bych jim doporučil zvážil třetí možnost - je sice pracnější, ale může v tisících lidech obnovit zoufale potřebnou víru, že je demokracie něco víc, než jen formálním instrumentem, ale vládou „lidí, skrze lidi a pro lidi“, kteří spolurozhodují o budoucí podobě svého města.
Protože tady žijou - „a nebude se jim odtud chtít, až budou staří.“ ✊🏻
