Článek
Zelená barva neukazuje plné košíky
Mapa pravděpodobnosti růstu hub konečně vypadá optimističtěji než během nejsušší části léta. Nejde však o mapu skutečných nálezů ani o navigaci k místům, na kterých právě vyrůstají hřiby.
Model Českého hydrometeorologického ústavu vyhodnocuje, zda mají houby vhodné vláhové a teplotní podmínky. Vychází z nasycení půdy srážkami během předchozích 30 dnů a z průměrných teplot posledního týdne. Podrobně způsob výpočtu vysvětluje ČHMÚ u své houbařské mapy.
Zelená oblast tedy znamená zvýšenou šanci, nikoliv jistý úlovek. Model nedokáže zohlednit každý suchý borový háj, zastíněnou rokli ani krátkou místní přeháňku. Právě proto se mohou dva houbaři vrátit ze stejného okresu s úplně opačnou zkušeností.
Nejpřesvědčivější zprávy přicházejí z jižních Čech
Na přelomu srpna a září se začala měnit situace v Jihočeském kraji. Jednotlivá hlášení z Táborska mluví i o větším množství zdravých hřibů, zatímco na Vimpersku se vedle hřibů smrkových objevují lišky, kotrče a bedly.
Ještě o několik dnů dříve přitom lidé z některých částí kraje popisovali pouze jednotlivé klouzky nebo zcela prázdný les. Nejde tedy o souvislou vlnu přes celé jižní Čechy. Rozdíl mezi dvěma lokalitami může vytvořit jediná vydatnější přeháňka, typ půdy nebo schopnost porostu udržet vodu.
Čerstvá hlášení je nutné brát jako orientační. Příspěvky na houbařských portálech nejsou odborně ověřované a jejich počet neodpovídá množství hub. Přehled aktivity houbařů v jednotlivých krajích přesto ukazuje, že se lidé do lesů vracejí a pozitivních zpráv postupně přibývá.
Sever Čech nabízí první skutečně pestré nálezy
Několik povzbudivých zpráv dorazilo také z Libereckého a Ústeckého kraje. V okolí Nových Zákup se objevují první hřiby a kozáci, na otevřenějších okrajích lesů rostou bedly a z Liberecka jsou hlášeny také kotrče.
V Lužických horách začali houbaři nacházet klouzky, hřiby kováře a bedly. Z oblasti Děčínského Sněžníku se objevila dokonce zpráva o plnějším košíku s hřiby, kozáky a křemenáči. Jiní návštěvníci stejného širšího území však našli pouze několik plodnic u potoka.
Právě sever Čech dobře ukazuje současný stav sezony. Houby už nerostou jen jednotlivě na území celého kraje, stále se však soustřeďují do menších míst s dostatkem vláhy. Les vzdálený několik kilometrů může zůstat téměř prázdný.
Na západě se sezona probouzí pomaleji
Také v Plzeňském a Karlovarském kraji přibývají náznaky obratu. Ze západní části Šumavy přišly zprávy o prvních nových plodnicích, na dalších místech Plzeňska se objevují alespoň klouzky. Nejde ale o stav, kvůli kterému by se vyplatilo vyrážet přes půl republiky.
Na Karlovarsku se první houby objevují jen místy. Zatímco někteří lidé hlásí začínající růst, jiní nacházejí po dlouhé procházce pouze prašivky nebo vůbec nic. Ani známá horská lokalita proto nemusí být automatickou zárukou úspěchu.
Počet internetových příspěvků navíc dokáže klamat. Mezi hlášeními jsou dotazy, žádosti o určení druhu i fotografie bez popisu úlovku. Smysl mají hlavně zprávy opatřené aktuálním datem, alespoň přibližnou oblastí a informací o nalezených druzích.
Hřiby mohou na déšť reagovat se zpožděním
Představa, že se les dva dny po vydatném dešti zaplní praváky, většinou nefunguje. Podhoubí potřebuje vhodnou teplotu a vláhu po delší dobu. Některé druhy vytvoří plodnice rychle, hřibovité houby však mohou reagovat až s odstupem přibližně dvou týdnů.
Na tuto prodlevu upozorňují také mykologové. Hřibovité druhy mohou podle odborného vyjádření citovaného CNN Prima NEWS začít růst zhruba 14 až 20 dnů po dešti. Zvlášť po dlouhém suchu nestačí jedna krátká bouřka.
Současná zelenější mapa proto může být zajímavější jako výhled na další dny než jako popis dnešního lesa. Pokud vláhu rychle nevysuší horko a vítr, mohou se oblasti s prvními nálezy postupně rozšiřovat.
Rozhoduje konkrétní les, nikoliv celý kraj
Před cestou má smysl spojit tři informace. První poskytne mapa vláhových podmínek, druhou nedávné srážky v konkrétním okolí a třetí čerstvá hlášení lidí. Ani tato kombinace nezaručí úspěch, výrazně však sníží pravděpodobnost výletu do úplně vyprahlého porostu.
V současné situaci mají náskok místa, kde půda zůstala vlhká i několik dnů po dešti. Pomáhají zastíněné části lesa, mech, okolí menších vodních toků a terénní prohlubně. Samotné bláto na cestě ovšem nestačí. Houby potřebují také vhodné stromy, podloží a živé podhoubí.
Není nutné honit přesnou polohu fotografie zveřejněné na internetu. Údajný tajný les může být po zveřejnění během několika hodin vysbíraný. Užitečnější je hledat podobné podmínky v širším okolí a všímat si také nejedlých hub. Jejich výskyt alespoň potvrzuje, že se v daném porostu něco začíná dít.
Velká podzimní vlna může teprve přijít
Začátek září zatím nepřináší rovnoměrnou houbařskou sezonu. Lepší úlovky jsou hlášeny především z jižních a severních Čech, první změny se objevují také na západě republiky. Vedle úspěšných fotografií ale stále existuje množství zpráv o prázdných lesích.
Vývoj budou určovat další srážky, teplota a vítr. Několik mírnějších, vlhkých dnů může podmínky výrazně zlepšit. Návrat suchého a větrného počasí by naopak slibně začínající růst rychle přibrzdil.
Do košíku patří pouze bezpečně poznané druhy a vzdušná nádoba, nikoliv igelitová taška. Neznámou houbu nelze spolehlivě určit jen podle jediné fotografie nebo rady v internetové diskuzi.
Houbařská mapa se tedy skutečně zazelenala a první lepší nálezy už nejsou ojedinělou náhodou. Na oslavy celorepublikových žní je ale brzy. Mnohem přesnější je říct, že lesy konečně dostaly šanci – a některé ji začínají využívat.
