Článek
Levná jistota má pro destinaci drahý háček
All inclusive je pro českého cestovatele pohodlný vynález. Zaplatí předem, nemusí hlídat každou limonádu, děti mají kdykoli něco k jídlu a rozpočet vypadá pod kontrolou. Ve Španělsku, hlavně v ostrovních a přímořských letoviscích, má ale tahle jistota i odvrácenou stranu. Turista přijede do destinace, zabere místo v letadle, autobusu, na pláži i v ulicích, ale velkou část peněz nechá uvnitř hotelu.
Pro místní restaurace, bary a malé obchody je to citlivé. Nejde o to, že by každý host musel večeřet venku sedmkrát za týden. Problém vzniká ve chvíli, kdy se z dovolené stane uzavřená hotelová bublina: snídaně v resortu, oběd v resortu, večeře v resortu, drink v resortu. Město pak nese dopravní zátěž, hluk a tlak na služby, zatímco drobní podnikatelé vidí turisty hlavně procházet kolem.
Španělsko přitom nemá turistů málo. Podle španělského statistického úřadu INE přijelo v roce 2025 do země rekordních 96,8 milionu zahraničních návštěvníků. Jejich celkové výdaje podle stejného úřadu dosáhly 134,7 miliardy eur. Peníze tedy v cestovním ruchu jsou. Spor je spíš o to, kam tečou a kdo z nich skutečně žije.
Nejde o národnost, ale o chování u stolu
Tvrdit, že problém dělají jen Češi, by bylo pohodlné a nepoctivé. Stejný vzorec najdete u Britů, Němců, Francouzů i domácích turistů. Češi jsou ale v očích části středomořských podnikatelů snadno rozpoznatelní: praktický batoh, opatrnost v útratě, hledání nejvýhodnější varianty a někdy až přehnaná snaha „vytěžit“ zaplacený balíček. Není to zločin. Jen to v restauraci nevypadá dobře, když host přijde na jednu vodu, sedí hodinu a vytáhne vlastní svačinu.
All inclusive v tom hraje hlavní roli, protože mění psychologii dovolené. Když má člověk pocit, že už všechno zaplatil, každá další útrata mimo hotel bolí víc. Jenže právě ve Španělsku je gastronomie jedním z hlavních důvodů, proč tam jet. Tapas bar, ranní káva u pultu, grilovaná ryba v jednoduché restauraci nebo tržnice s ovocem nejsou přítěž rozpočtu. Jsou součást cesty.
Španělská centrála cestovního ruchu na oficiálním portálu Spain.info dlouhodobě tlačí na odpovědnější cestování, které bere ohled na místní prostředí i komunity. V překladu pro běžného turistu to znamená jednoduchou věc: nechovat se v letovisku jako ve spotřebním prostoru bez lidí, kteří tam po sezoně zůstávají.
Baleáry už ukázaly, kam vede přetlak
Nejtvrdší pravidla dnes nejsou namířená proti šetřivým rodinám, ale proti turistickému excesu. Baleárské ostrovy zavedly ve vybraných částech Mallorky a Ibizy omezení alkoholu, zákaz pití na veřejnosti nebo limity pro all inclusive hotely. Oficiální turistický portál Baleár uvádí, že v dotčených zónách nesmějí podniky s all inclusive podávat více než tři alkoholické nápoje na osobu při obědě a tři při večeři v rámci pravidel odpovědného turismu.
Tohle není detail pro pár hlučných ulic. Je to signál, že Španělsko už nechce každý typ návštěvníka za každou cenu. Destinace, které žily z levných balíčků, alkoholu a přeplněných resortů, narážejí na odpor místních. Lidé neprotestují proti tomu, že někdo přijede k moři. Vadí jim, když turismus vytlačuje běžný život a nechává za sebou hluk, odpad a nízkou přidanou hodnotu.
Pro českého cestovatele z toho neplyne, že má all inclusive přestat kupovat. U rodin s dětmi, seniorů nebo lidí s dietou může být hotelové stravování pořád rozumná volba. Rozdíl je v přístupu. Dát si jednou za pobyt večeři venku, zajít do místní pekárny, nekonzumovat vlastní jídlo v cizí restauraci a nenechávat na stole nedojedené hromady z bufetu není velká oběť.
Dobrá dovolená nezačíná u plného talíře
Španělsko bude i letos patřit k nejoblíbenějším evropským destinacím. Costa Brava, Andalusie, Kanáry nebo Baleáry nabízejí skvělou kombinaci moře, měst, jídla a dostupných letů. Právě proto by byla škoda strávit týden v režimu hotel–pláž–bufet a odvézt si jen fotku bazénu.
Prakticky se vyplatí udělat jednoduchý kompromis. Kdo chce hlídat peníze, může zvolit polopenzi místo all inclusive, bydlet dál od nejdražší promenády nebo si vybrat apartmán a část jídel řešit sám. Kdo all inclusive má, nemusí ho rušit. Stačí ho nebrat jako povinnost sníst a vypít všechno, co je v dosahu.
Místní nečekají, že každý turista bude rozhazovat. Čekají základní respekt. A možná i trochu zvědavosti. Protože kdo ve Španělsku nevyjde z hotelu kvůli jídlu, nešetří jen peníze. Ochuzuje hlavně sám sebe.
