Hlavní obsah
Názory a úvahy

Jednou a stačilo?

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované.

Foto: Pixabay - https://pixabay.com/vectors/ballot-box-vote-voting-election-32201/

Ještě před svým uvedením do úřadu naznačil prezident Petr Pavel, že se nebude ucházet o znovuzvolení. A k něčemu by to nepochybně bylo dobré.

Článek

Ještě před svým uvedením do úřadu naznačil v podcastu Kecy a politika prezident Petr Pavel, že se nebude ucházet o znovuzvolení. Byl by tak prvním prezidentem ČR, který strávil v úřadu jen jedno volební období. A k něčemu by to nepochybně bylo dobré.

Myslím, že by bylo rozumné, aby zrovna v takovéto funkci člověk trávil jedno volební období. Pět let je až až.
Petr Pavel

Nejprve takové malé porovnání. Podíváme-li se na naše hlavy státu po listopadových událostech roku 89, čítá tento seznam čtyři položky:

  • Václav Havel (1989-2003)
  • Václav Klaus (2003-2013)
  • Miloš Zeman (2013-2023)
  • Petr Pavel (od 2023)

Průměrná doba ve funkci činí 11 let. Václav Havel trochu zvedá průměr tím, že vykonával funkci jak v posledních letech Federace, tak v první dekádě samostatné ČR, ale to teď nechme stranou. Podíváme-li se za oceán, tam je za stejnou dobu seznam o něco delší:

  • George Bush starší (1989-1993)
  • William Clinton (1993-2001)
  • George Bush mladší (2001-2009)
  • Barack Obama (2009-2017)
  • Donald Trump (2017-2021)
  • Joseph Biden (od 2021)

Průměr pak činí 6,4 roku. To je sice částečně způsobeno o rok kratším volebním obdobím, ale také tím, že někteří nebyli znovuzvoleni (byť tedy kandidovali).

A co z toho plyne? Že v USA se hlava státu mění skoro dvakrát častěji než u nás. Že uvádění nového prezidenta do funkce není ojedinělá událost, která se koná jednou za dekádu. Že prezident a jeho okolí nemají tolik času aby si natolik zvykli na svěřený státní majetek, že jej budou pokládat za vlastní (že, pane Mynáři). Že nemají takový prostor se v médiích chovat jako šašci s výrazem říkajícím „Mysli si, co chceš, ale mě se stejně jen tak nezbavíš!“ (že, pane Ovčáčku). Že častější střídání vnáší do nejvyššího úřadu čerstvý vzduch a dynamiku. Tedy alespoň se v to dá doufat…

Podobně nejspíš uvažovali tvůrci mexické ústavy z roku 1917 (španělsky zde), která stanovuje pro prezidenta volební období 6 let (nazývané sexenio - „šestiletka“), po jehož uplynutí je další působení ve funkci vyloučeno. Omezení je dokonce natolik přísné, že pokud by v případě uprázdnění prezidentské funkce převzal jeho pozici na zbytek funkčního období viceprezident, ani on už se nikdy nemůže o tuto funkci ucházet. Jsou tím tedy odstraněny jakékoliv snahy o znovuzvolení, zneužívání státního aparátu pro kampaň a tak podobně. A zároveň - a teď to řeknu lidově - mexičtí voliči se nemusí bát, že tam po volbách bude stejně zase strašit ten samej xicht dalších X let.

Jeden z největších států historie - Sovětský svaz - se dostal do fatální krize díky tomu, že se jeho představitelé zabetonovali ve funkcích, příliš mezi sebe nepouštěli mladší ročníky a nakonec to společně s tělesnou a duševní zchátralostí vedlo k tomu, že funkci opouštěli na lafetě jedoucí od Domu odborů ke Kremelské zdi a vznikal chaos, kým dotyčného nahradit. Byla by velká chyba se z toho nepoučit. Svěží vítr a časté obměňování prospívá i tomu, aby se funkcionář neodtrhl od reality běžných občanů. Nicméně o tom, že by bylo možné, prosadit v ČR změnu ústavy, která by znemožnila znovuzvolení, se snad ani nemá cenu pokoušet snít…

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Reklama

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz