Článek
Se začátkem školního roku - jak se dalo očekávat - opět narostla aktivita zarytých odpůrců školního vzdělávání. A pochopitelně opět zaznívá jejich oblíbená mantra, která je nadpisem tohoto článku. Tahle věta patří mezi ty, které mě zaručeně vytočí, a to hned ze dvou důvodů: zaprvé - já osobně jsem se to v časech své školní docházky učil a zadruhé - zdaleka to není tak praktická dovednost, jak bývá pokládáno. Podívejme se na to blíže.
Že by se v rámci vzdělávacího procesu měl klást větší důraz na finanční gramotnost, o tom se také mluví už dlouho. A s ohledem na to, že exekucí stále přibývá, je zde nepochybně pořád prostor pro zlepšení. Když si vzpomenu na svá léta na ZŠ, vybavuji si, že jsme v učebnici občanské výchovy měli kapitolu zamřenou na finance - sestavení rodinného rozpočtu, co znamená RPSN atd. - avšak vůbec jsme ji neprobrali. Podle slov paní učitelky „prostě nevyšel čas“. To je samozřejmě špatně.
Když se ale ve vzpomínkách přesunu do druhého ročníku SŠ, tam to bylo o poznání lepší. Přestože jsem studoval technický obor, měli jsem i předmět Ekonomika, kde jsme mimo jiné učili i právě o daních vybíraných naším erárem. A kromě teoretických hodin jsme se věnovali i přímo onomu tak častokrát vzývanému vyplnění růžového formuláře. A z toho jsem si odnesl následující dojmy:
- na vyplnění Daňového přiznání není potřeba být raketový inženýr
- pokud budu zaměstnanec bez přiznané vedlejší činnosti, netýká se mě to
- přesný postup si nejspíš nezapamatuji, ale případně ho najdu na internetu
Tím samozřejmě nechci říci další oblíbenou hlášku odpůrců školství, a to „když máš Google, nepotřebuješ učitele“. Tyto školní lekce byly alespoň podle mě důležité a prospěšné. I když si nezapamatuji některé postupy do posledního kroku, je nepochybně důležité mít o těchto věcech alespoň povědomí a přehled.
Nicméně samotný fakt, že tento konkrétní skill někomu škola nedala, nelze brát jako nějaké obrovské mínus a životní handicap. Kdo chce a potřebuje, ten si to jednoduše zjistí, a hlavně více než 60% ekonomicky aktivních občanů jsou právě ti zaměstnanci bez vedlejšáků, za které to řeší firma (mimochodem mzdové účetnictví jsme se učili v témže předmětu).
Netvrdím, že by se výuka finanční gramotnosti neměla zlepšit, ale k tomu je potřeba konstruktivní kritika, ne zavádějící - byť líbivé - hlášky a mantry.
