Článek
Rozhodně nechci tvrdit, že český školský systém je dokonalý a nepotřebuje nic měnit. Nechci ho ale ani přehnaně kritizovat. Ani k jednomu nejsem kompetentní, neboť na to s ním mám moc málo zkušeností (docházel jsem jen na jednu ZŠ, jednu SŠ a jednu VŠ). Co ale kritizovat chci, je přístup, který šmahem odmítá institucializované školství jako celek. Setkáváme se s tím stále a pořád, ze všech stran se valí moudra a mantry jako „škola je ti k ničemu, beztak tě tam nenaučí nic pro život“, „já se nebudu něco šprtat, jenom abych dostal nějakej papír“, „kamarád to zabalil už v prváku a teď má prosperující firmu“ a tak podobně. Tyhle věty mě zaručeně zvednou ze židle, protože je to zjednodušený jednostranný pohled. Proto teď přináším jiný pohled, chladnýma očima technika.
Biflování
Častým argumentem kritiků školního vzdělávání je, že kantoři nutí studenty umět zpaměti informace, které si v dnešní době informačních technologií může každý kdykoliv zjistit. A samozřejmě, umět informace vyhledat a ověřit je velice důležité, ale není to všemocná zbraň. Už jenom kvůli tomu, že se můžeme dostat do situací, kdy třeba nemáme signál. Nebo jsme o mobil či počítač přišli. Pokud na dotaz zákazníka zareaguji slovy „nevím, ale zkusím to vygooglit“, tak to úplně na důvěryhodnosti nepřidá. Zkrátka i v praxi se budu muset mnoho věcí nabiflovat, takže určitě není na škodu, když mě na to škola připraví. Navíc, v každém oboru jsou určité naprosto stěžejní informace, které je nutné - jak praví krásné české přísloví - vědět i když tě o půlnoci vzbudí.
Můžeš se to naučit sám
Další argumentace moderními technologiemi - máš internet, tak nepotřebuješ učitele. To je opět nesmysl, v první řadě proto, že pokud jsem úplný začátečník, mnohdy ani nevím, co se vlastně mám učit. Samostudium může dát mnoho, ale není to totéž co fundovaný výklad odborníka, který učebnicové informace doplní o různé praktické poznámky a dá je do souvislostí. Když jsem nastupoval na průmyslovku, tak jsem o elektrotechnice věděl docela dost, ale spousta věcí mi tam stále byla nejasných, nějak mi to do sebe nezapadalo, ale odpovědi jsem najít nedokázal, protože jsem pořádně nevěděl, na co se vlastně ptát. Teprve díky výkladu kantorů (jak na střední, tak na vysoké) mi to celé zapadlo do sebe. No a pokud by to nezapadlo, pokud bych účastí na přednášce získal jen ty samé informace jako přečtením skript, pak by to byla chyba učitele, nikoliv systému jako celku.
Navíc škola není jen o teoretických znalostech, které člověk může získat z knih. Tak například na průmyslovce jsme se učili mimo jiné i obrábění a programování CNC strojů. To je zrovna taková věc, která se samostudiem osvojuje dost těžko - koupit si soustruh za půl milionu, abych se s ním naučil dělat za pomocí nějakého návodu pochybného původu a pak třeba zjistit, že mě taková práce nebaví a nechci se jí věnovat, to skutečně není moc reálný ani vhodný postup.
Učí se zbytečnosti
Byť nejsem učitel, občas chodím přednášet na střední školy, takže jsem se samozřejmě setkal s oblíbenou otázkou studentů „A k čemu mi tohle jako bude v praxi?“. Vždy odpovídám, že praxe není jen jedna. S výjimkou některých úzce zaměřených kurzů totiž není účelem školy vychovat dokonalého adepta na jednu konkrétní pozici, nýbrž seznámit ho s různými aspekty daného oboru. Například na VŠ jsme v jednom z předmětů dělali projekt elektroinstalace pro rodinný dům, což ve svém současném zaměstnání v podstatě nevyužiju. Pro spolužáky, kteří se dali na kariéru projektantů bytových rozvodů, je to ale denní chléb. Je zase nemusí moc trápit, jak fungují regulátory trakčních pohonů, což je zase můj denní chléb. A takhle by se dalo pokračovat.
***
Přijde mi, že mnoho lidí uvažuje až toxicky binárně. Když se něco rozbije, ať tě ani nenapadne to opravovat, rovnou to vyhoď. Když něco neklape ve vztahu, tak se radši rozejdeme, než abychom na sobě něco měnili. Prostě pokud něco není dokonalý, tak je to celý k ničemu. A školský systém rozhodně dokonalý není. Ovšem my, kteří máme technické vzdělání, moc dobře víme, že dokonalá je pouze a jen matematika, vše ostatní se jí přinejlepším limitně blíží. A jakkoliv nepopírám, že je možné uspět i bez formálního vzdělání, jeho význam by neměl být zpochybňován.
