Článek
Na úvod bych rád zdůraznil, že přestože mě osobně se to netýká, nepovažuji menstruační chudobu za nedůležitý problém. Nepochybně je potřeba to nějak řešit. Ale navrhovat snížení DPH z 21% na 12% a tvářit se u toho jako největší bojovník za práva žen (jako to dělá například Pirátská strana), to je čistě matematicky holý nesmysl. Takováto úprava totiž nic podstatného nezmění. Pojďme si to vyčíslit.
High-end
Uvažujme nejprve extrémní příklad a nejvyšší možnou úsporu, které lze dosáhnout. Předpokládejme tedy nikoliv snížení, ale úplné zrušení daně. Dále předpokládejme, že menstruace trvá přesně 168 hodin. Vložku se doporučuje měnit každých 4-8 hodin, na jednu periodu tak je potřeba cca 40 vložek. Průměrná žena „to dostane“ 12krát až 13krát za rok, jsme tak u počtu 520 ks. Nejdražší vložky, které jsem na internetu nalezl, jsou speciální doporučené po porodu, gynekologických operacích nebo při extrémně silné menstruaci, a balení o počtu 12 ks stojí 197,-Kč s DPH a 163,- Kč bez. Takových balení by tedy bylo potřeba 43 a ročně by tak odvedená daň činila cca 1460,- Kč. Měsíční úspora tedy představuje částku okolo 122,- Kč.
Low-end
Nyní se podívejme na opačný konec žebříčku. Budeme předpokládat, že sazba daně klesne na zmiňovaných 12% a dále v tomto příkladu uvažujme šťastnější ženu, která má tuto nepříjemnost odbytou za 4 dny, tedy 96 hodin. Za rok by tedy bylo potřeba zhruba 210 ks. Nejlevnější vložky, které se mi podařilo dohledat, se prodávají v balení po 20 kusech za 27,-Kč s daní a 22,- Kč bez daně. Roční spotřebu by tak pokrylo 11 balení a po úpravě daně by jedno stálo 25,- Kč, roční odvod by tak byl 33,- Kč. Měsíční úspora tedy představuje necelé 3,- Kč.
Výsledek
Jelikož nemám k dispozici statistická data, podle kterých by bylo možné stanovit modus či medián, budeme si muset vystačit s obyčejným aritmetickým průměrem dvou extrémních hodnot. Ten činí zhruba 60,- Kč za měsíc. A to je ten důvod, proč mi to celé přijde jako debata o ničem. Pokud si někdo nemůže dovolit menstruační pomůcky nyní, nebude si je moci dovolit, ani když budou o pár korun či desítek korun levnější. A kdo si je dovolit může, ani nepozná rozdíl.
***
Namísto sáhodlouhých debat o snížení DPH, které ničemu nepomůžou, by tak bylo lepší distribuovat kýžené pomůcky přímo. Buď zcela plošně, obdobně jako k tomu vloni přistoupilo např. Skotsko, což by sice bylo pro erár o něco nákladnější, ale vedle chudoby by se tím vyřešila i otázka principu - proč by ženy a dívky měly platit za něco, co si nevybraly a matka příroda jim to zkrátka nadělila? A pokud k tomu není v době úspor vůle, pak je na místě zacílit pomoc přímo na ty, co ji nutně potřebují. Například příjemkyně sociálních dávek by mohly vložky a tampóny fasovat přímo na Úřadu práce. Nebo by jimi stát mohl zásobovat charitativní organizace, potravinové banky a azylové domy. Případně by výše zmíněné poporodní vložky, které jsou nejdražší, mohly částečně či zcela hradit zdravotní pojišťovny. Jenže to by vyžadovalo o něco větší úsilí, než škrtnout jedno číslo a napsat místo něj jiné. A to nejspíš po našich politicích nemůžeme chtít…
Zdroj: Autorský článek; informace z e-shopů
