Článek
Víte, co je na mateřský dehonestující? Že se často cítím naprosto „vygumovaná“ i přesto, že pořád něco studuji. Např. včera jsem si četla o barvách nudlí z nosu, která má být infekční a která ne. Před tím to byly barvy hovínek (věděli jste, že miminko může kakat zeleně a je to v pořádku?). A proto jsem si dala nový cíl: Jakmile večer děti usnout, vzdělávám se čímkoliv, co nesouvisí s dětmi.
Naposledy jsem se začetla do článku o první pomoci a zaujalo mne, jak moc jsem mimo a co všechno nevím.
Infarkt srdce: proč by to mělo zajímat i mámu na mateřské
Myslela jsem si, že infarktu se mají bát hlavně šedesátníci, co jedí klobásy, bůčky a knedlo vepřo třikrát týdně. A hlavně, že to hrozně bolí na hrudníku, člověk se chytá za srdce jako v „Růžové zahradě“ a všem je jasný, co se děje. Jenže u srdce to takhle jasné v reálu není.
Infarkt nemusí bolet „učebnicově“
Srdce má víc než jednu cévu, která ho zásobuje krví a živinami. Když se některá ucpe, část srdce začíná odumírat – a to bolí. Jenže kde a jak, to už je kus loterie.
Kde to tedy může bolet?
Oproti zaraženým prdíkům to bolí kdekoliv od pupíku nahoru.
- klasika: na hrudi
- najednou divná bolest v nadbřišku (třeba si řeknete „asi jsem něco špatného snědla“)
- v horní části zad
- bolest, která vystřeluje do ruky nebo dolní čelisti
Jedno pravidlo, které si jako máma odnáším:
Jakákoli „divná“ bolest od pupíku nahoru, která nemá jasnou příčinu a nepomáhá jí změna polohy, může být od srdce.
A teď ta nejhorší zpráva: infarkt ani bolet nemusí
Tohle mě fakt vyděsilo. Třeba lidé s cukrovkou (kterou má snad každý senior v mé rodině) můžou prodělat infarkt bez typické bolesti. Místo toho se objeví:
- náhlá dušnost
- nevolnost, zvracení
- silné pocení
- porucha vědomí, zmatenost
Takže ne, není to jen „děda, co si drží hruď“. Může to být i člověk, který vypadá „jen“ špatně, je bledý, zpocený, nemůže popadnout dech.
„Už to nebolí, tak dobrý, ne?“ – no, právě že ne
Tohle jsem si taky říkala. Bolí mě na hrudi → strach → za chvíli to odezní → „tak to asi nic nebylo“.
Jenže i přechodné bolesti na hrudi můžou znamenat anginu pectoris – přechodnou poruchu prokrvení části srdce. Srdce nám tím v podstatě říká:
„Hele, já sice makám, ale úplně v kondici teda nejsem.“
Bez léčby se z toho časem může stát infarkt. Takže pokud jsi zažil/a nevysvětlitelnou bolest v oblasti hrudníku, zad nebo nadbřišku, která tě fakt zneklidnila, není to něco, nad čím mávnout rukou a hodit do škatulky „to nic nebude“. Zajdi si raději k doktorovi.
Infarkt vs. zablokovaná záda
Bolest zad na mateřské známe skoro všechny (desetikilové dítě v jedné ruce, deset tašek v té druhé, a bolest zad je na světě). Ale:
- Infarkt: přijde náhle, nesouvisí s konkrétním pohybem, může být dušnost nebo silná nevolnost a neuleví se změnou polohy.
- Bloklá záda: vzniknou po pohybu (zvednutí dítěte, blbý předklon), v některé poloze jsou lepší, v jiné horší a změna polohy aspoň trochu uleví.
Nejde to vždy poznat na sto procent. Proto za mě platí: nejste si jistí, volejte 155. Dispečer je tam od toho, aby ti poradil, nikdo tě nebude peskovat za „přehnanou opatrnost“.
Jak vlastně bolí infarkt?
Může to být tupá, ostrá, svíravá nebo „jen divná“ bolest, klidně vystřelující do ramene, ruky nebo čelisti. I proto už nevěřím větě „kdyby to byl infarkt, poznám to“.
Kdo mívá infarkt nejčastěji? Lidé s vysokým krevním tlakem a nebo s výše zmíněnou cukrovkou.
Co můžu jako máma reálně udělat?
Nemám doma EKG. Ale mám telefon. A to, co reálně pomáhá, je:
- Nebát se volat 155.
Když má někdo výše popsané příznaky (divná bolest, dušnost, pocení, nevolnost, zmatenost), prostě volej. - Posaď postiženého a drž ho v klidu.
Žádné chození po bytě „to rozchodím“, spíš pohodlný sed, opora zad. - Podej léky, které má předepsané pro tyto situace.
To se může týkat hlavně lidí, kteří už se srdcem léčení jsou – ví, co v takové situaci mají užít. - Zůstávej na telefonu s dispečerem.
Řekne ti, co dělat dál, kdyby se stav zhoršil, a provede tě tím.
Já si z toho všeho odnáším hlavně tři věci:
- Infarkt nemusí vypadat jako ve filmu.
- „Divná“ bolest od pupíku nahoru, bez jasné příčiny? Radši řešit.
- 155 není jen pro „opravdové“ průšvihy – je to číslo, kam může zavolat i máma, co si prostě není jistá.
A když má dítě po stopadesáté „jen“ rýmu a ty máš pocit, že ti z toho praskne srdce… tak aspoň víš, jak poznat, jestli máš infarkt nebo ne.
Zdroj: https://www.ikem.cz/cs/infarkt-myokardu/a-429/
