Článek
Milý deníčku,
být mámou je věc nádherná, je to požehnání, je to zázrak a své dítě miluji nade vše. Ovšem nebudu ti lhát, taky to dost bolí. Teď myslím tu fyzickou bolest.
To, že bolí porod, víme všichni. Ale co všechna ta ostatní bolest? O té se asi nemluví, nebo jsem to nikdy nevnímala, takže mě to dost překvapilo.
Vezmeme si to od začátku.
Těhotenství:
Když pominu ty nevolnosti, nechutenství a bolesti zad, tak by mě v životě nenapadlo, že budu mít několik týdnů pusu plnou aftů. A že mě budou bolet játra tak, že nebudu moct ani sedět, ani ležet. O neustálém zadýchávání a pocitu nedostatku kyslíku už od ZAČÁTKU (ne konci, ale začátku) těhotenství ani nemluvím.
Porod:
Tak to je téma samo o sobě. Tady bych se mohla rozepsat na celou knihu, ale tolik času a energie nemám, takže to vezmu jen stručně.
Milý deníčku, představ si tu nejhorší bolest na světě. Tak a teď ji vynásob 100. A teď si představ, že tahle naprosto šílená bolest se nezlepšuje, ale zhoršuje a trvá třeba 10 hodin.
Už chápeš?
Období šestinedělí:
O tom se teď mluví dost. Že to bolí dole, že bolí prsa, že bolí záda, o tom jsem věděla. Ovšem co mě hodně zaskočilo, že moje „období šestinedělí“ netrvalo šest neděl, ale několik měsíců.
Další období, o kterém se nemluví vůbec:
Období mateřství:
Věděl jsi, že na konci kojení se děti moc rádi do citlivé bradavky zakousnou? Asi jen tak pro srandu, protože můj syn se tomu vždycky zasměje. A víš, že když dětem rostou zoubky, tak se klidně zakousnou do toho prvního, co se jim namane, takže třeba do matčiného prstu? Ale to není všechno. Zhruba 3× denně dostávám hlavičkou přímo do nosu. Bolí to tak, že si vždy v prvních vteřinách myslím, že mám nos zlomený. A o neustálém trhání vlasů se raději ani nezmiňuji, vypadám kvůli tomu jak strašák do zelí.
Mateřství prostě bolí.
Tak, postěžovala jsem si, pobrečela a už se cítím líp. Můžu jít spát a přitulit se k tomu malému „tyranovi“. (Když spí, tak je fakt roztomilý.)
Dobrou noc.
