Článek
Dne 9. května loňského roku uplynulo padesát let od chvíle, kdy se pod pražskými ulicemi poprvé rozjelo metro. V úseku Kačerov – Sokolovská vyjela tehdy nová složka městské hromadné dopravy. Dnes si již málokdo dokáže představiti pražskou dopravu bez metra. Tisíce lidí jej denně využívají na cestě do práce, do školy, za kulturou, na sportovní akce a podobně.
S tím souvisí i názvy stanic, z nichž některé se skloňují pouze v souvislosti s provozem metra, nikoli s konkrétní čtvrtí. Poněvadž metro je převážně záležitostí minulého století, nelze se podivovati, že před rokem 1989 nesly některé stanice jiná jména, než jaká mají dnes. Většina z nich nesla ideologický charakter, a proto byly po revoluci takové názvy odstraněny, neboť zpravidla nesouvisely s žádnou pražskou lokalitou, a jejich význam tkvěl ve zmínění určité osoby, místa či události. Pravdou sice je, že některé stanice si uchovaly místopisný význam i ve svém původním znění (například stanice Sokolovská – dnešní Florenc), avšak to jsou výjimky z řady ideologických názvů.
Skutečnost, že některé stanice nesly jiná jména, jest poměrně známá – mnozí lidé tuto dobu zažilo, a není tomu tak dávno. Méně známým faktem však je, že takových stanic mohlo býti mnohem více, než jich ve skutečnosti bylo. Nemluvě o dalších plánovaných či projektových názvech, jež svého uplatnění nedošly, a to i po sametové revoluci. Ne vždy se jednalo jen o názvy ideologické. Proto zde uvádím seznam všech stanic a jejich projektových, plánovaných a nerealizovaných názvů, které se všech možných plánech, plakátech, a propagačních předmětech vyskytují.
LINKA C:
Háje (původně Kosmonautů) - existovala varianta, že stanice ponese název Opatov, což ovšem zachycují jen některé starší plány, většina původních plánů Háje a Opatov odlišuje
Opatov (původně Družby) - zde existovaly dvě jiné potenciální varianty: Československo-sovětského přátelství či Park československo-sovětského přátelství, žádná z těchto variant se však (naštěstí pro tehdejší cestující) neuchytila, zůstal název Družby
Chodov (původně Budovatelů) - v některých projekt se tato stanice označovala jako Pětiletky či 6. pětiletky, Budovatelé měli v tomto případě přednost. Někde je tato stanice uvedená pod názvem Jižní Město, u čehož ale není možné přesně říci, zda šlo stanice v podobných místech jako dnešní Chodov.
Roztyly (původně Primátora Vacka) - stanice, která nesla dříve jméno po bývalém pražském primátoru Václavu Vackovi, se v plánech označuje většinou stejně či podobně (např. Doktora Vacka). Pracovní název Spořilov se, díky svému částečnému přemístění oproti plánům, neuchytil.
Kačerov - jako jedna z mála stanic je ve všech plánech uváděna stejně
Budějovická - v některých plánech existovala varianta Budějovické náměstí
Pankrác (původně Mládežnická) - existovaly pouze tyto varianty
Pražského povstání - v tomto případě existovaly varianty odkazující na stejnou událost jinými názvy: 5. května či Náměstí Hrdinů (dle stejnojmenného náměstí, které své jméno dostalo v roce 1947)
Vyšehrad (původně Gottwaldova) - od počátku výstavy prvního úseku metra a Nuselského mostu nesla stanice pracovní název Nuselský most. S přejmenováním mostu dle presidenta Klementa Gottwalda se uvažovalo i o názvu Gottwaldův most, nakonec zůstal pouze název Gottwaldova.
I. P. Pavlova - na jednom plánu se vyskytuje varianta Pavlovo, ale většina plánu zachycuje pouze současný název stanice
Muzeum - všechny plány zachycují pouze tento název
Hlavní nádraží - všechny plány zachycují pouze tento název
Florenc (původně Sokolovská) - všechny plány zachycují pouze název Sokolovská, některé starší pak obsahují pozdější název stanice - Florenc
Vltavská - projektový název stanice zněl Dopraváků a opakoval se v plánech poměrně často. Některé plány ještě uváděly variantu Bubny.
Nádraží Holešovice (původně Fučíkova) - uvažovalo se i o názvu Partyzánská, což korespondovalo s dalšími názvy, které měly býti zavedeny na stanicích v Bohnicích či v Kobylisích
Kobylisy - plánovaný název zněl Rudé armády (třída Rudé armády byl dřívější název dnešní Zenklovy a Klapkovy ulice), na některých plánech existoval ještě název Vrbenského
Ládví - v některých plánech uváděno jako Ládví, v některých jako stanice Tankistů
Střížkov - zde existoval pouze projektový název Prosek I
Prosek - zde zase naopak Prosek II
Letňany - všechny plány zachycují pouze tento název
Je nutné ještě dodat, že v některých plánech se počítalo s vedením trasy metra C přes Bohnice a nalézáme tam názvy jako Bohnice, Čimice a podobně.
LINKA A:
Nemocnice Motol - pracovní název zněl Motol, ale následně byl změněn v důsledku faktického umístění stanice
Petřiny - všechny plány zachycují pouze tento název
Nádraží Veleslavín - v roce 2012 byl pracovní název Veleslavín úspěšně schválen, nakonec ale dostal opět místopisně přesnější název, podobně jako u stanice Nemocnice Motol
Bořislavka - u této stanice se nabízely tři varianty: Na Pískách, Bořislavka a Červený Vrch. Přestože projektový název zněl Červený Vrch, přednost dostal název Bořislavka.
Dejvická (původně Leninova) - přestože u této stanice vznikaly iniciativy, aby se stanice přejmenovala z názvu Dejvická na místopisně přesnější (např. Vítězné náměstí), názvy Dejvická (a původně Leninova) jsou jedinými veřejně známými
Hradčanská - projektový název zněl Obránců Míru, dle stejnojmenné ulice, pod kterou se stanice měla nacházeti. Existovala i varianta Dejvická.
Malostranská - pracovní název Klárov, byl užit pro jinou, veřejnosti nepřístupnou stanice, a tak zůstal pouze název Malostranská. Dle Wikipedie existovala i varianta Nerudova, to však není potvrzené.
Staroměstská - podobně jako u Hradčanské existovala varianta dle ulice, pod kterou se stanice nachází - Kaprova
Můstek - název původně pocházející od středověkého můstku přes hradební příkop, který ve vestibulu stanice můžeme nálezti, je také jediným dochovaným
Muzeum - všechny plány zachycují pouze tento název
Náměstí Míru - všechny plány zachycují pouze tento název
Jiřího z Poděbrad - zde se uvažovalo o různých variantách názvu této stanice dle stejné osoby: Jiřího Náměstí či Náměstí Jiřího z Poděbrad
Flora - všechny plány zachycují pouze tento název
Želivského - ve starších projektových prospektech a plánech se tato stanice označovala jako Olšany či Olšanská. Údajně se hovořilo i varietně pojmenovat stanici Vinohradská nemocnice dle nedaleké Fakultní nemocnice Královské Vinohrady.
Strašnická - původní název měl být Starostrašnická, dle nedaleké stejnojmenné ulice, nakonec zůstala varianta Strašnická. V jednom ze starších plánu je na stanici v podobné lokaci uveden název Ruská.
Skalka - stanice měla pracovní název Zahradní, na jednom plánu nalezneme též název Průběžná
Depo Hostivař - pracovní názvy stanice v oblasti dnešního Depa Hostivař zněly Nové Strašnice, Malešická nebo také Hostivařské nádraží.
V některých plánech je také možné vidět varianta potenciálního větvení dál k Hostivaři (Výzkumné ústavy, Hornoměcholupská a další)
LINKA B:
Zličín - všechny plány zachycují pouze tento název
Stodůlky - projektový název zněl Branka
Luka - projektový název stanice byl Stodůlky, což bylo užito pro předchozí stanici
Lužiny - zde existovaly dvě varianty: Budovatelů (užito pro stanici Chodov) nebo Barikádníků
Hůrka - pro tuto stanice také existovaly dva názvy. Starší názvy uváděly variantu SNP, to je Slovenského národního povstání, pozdější plány počítaly s variantou Butovická.
Nové Butovice (původně Dukelská) - tato stanice na lince B měla nésti honosný název Vítězného února nebo Únorového vítězství. Nakonec byla zvolena mírnější varianta Dukelská.
Jinonice (původně Švermova) - na některých plánech byly současně uváděny stanice Jinonice i Švermova, nakonec zůstala pouze jedna stanice
Radlická - v některých plánech je stanice uváděna jako Lidická, což mělo nahraditi projektový název stanice Národní třída. Název však vztahoval spíše k Andělu než k Radlické.
Smíchovské nádraží - v některých plánech byla stanice uváděna jako Nádraží Smíchov, k čemuž se dnes někteří chtějí vrátit a je možné, že tento název stanice v budoucnu ponese
Anděl (původně Moskevská) - zde skutečně existovala varianta názvu Lidická, ovšem v některých plánech byly stanice Anděl a Lidická uváděny zvlášť. Zároveň se před stanicí Smíchovské nádraží objevila i varianta názvu Staropramen, ovšem současně s názvem Lidická.
Karlovo náměstí - projektový název zněl Palackého náměstí
Národní třída - projektový název Purkyňova, přednost dostal název dle významnější ulice Národní. Existovala i varianta Myslíkova, ale v tomto případě sehrála roli především finální lokace stanice.
Můstek - všechny plány zachycují pouze tento název
Náměstí republiky - všechny plány zachycují pouze tento název
Florenc (původně Sokolovská) - všechny plány zachycují pouze název Sokolovská, některé starší pak obsahují pozdější název stanice - Florenc
Křižíkova - zde existoval projektový název Karlín či Karlínské náměstí
Invalidovna - již ve starších plánech se objevila varianta pojmenovat tuto stanice Hakenova, dle Josefa Hakena (předsedy KSČ v letech 1925-1927)
Palmovka - pracovní název Libeňská
Českomoravská - před otevřením existoval pracovní název Zápotockého či Antonína Zápotockého, dle bývalého presidenta Československa
Vysočanská - v plánech na tuto stanice existoval název Lidových milicí (mimochodem tento název bylo možné nálezti též v plánech pro budoucí linku D)
Kolbenova - projektový název byl Fučíkova, dle nedaleké stejnojmenné ulice, přednost v tomto případě dostala dnešní stanice Nádraží Holešovice. Po revoluci byl pracovní název ČKD.
Hloubětín - všechny plány zachycují pouze tento název
Rajská zahrada - pracovní název Černý Most I
Černý most - pracovní název Černý Most II, v některých plánech uváděna jako Počernická, zejména kvůli plánu výstavy trasy metra B až Počernic
Co se týče budované stanice Depo Zličín, projektový název se nikde neuvádí.
Viděli jste sami, že vedle názvů logických, místopisných i ryze pracovních se objevovaly i názvy zcela absurdní. Představa, že by se vžilo třeba: „Já jedu ze stanice Slovenského národního povstání, zastavím se cestou na Únorovém vítězství, ale pak se sejdeme na Československo-sovětském přátelství,“ je vskutku úsměvná. Snad by se pro některé stanice vžily rozličné zajímavé zkratky či zkráceniny. Ale asi můžeme býti rádi, že toto zůstalo pouze na papíře.
Seznam použitých zdrojů:
https://cs.wikipedia.org/wiki/H%C3%A1je_(stanice_metra)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Roztyly_(stanice_metra)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bud%C4%9Bjovick%C3%A1_(stanice_metra)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pra%C5%BEsk%C3%A9ho_povst%C3%A1n%C3%AD_(stanice_metra)
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1m%C4%9Bst%C3%AD_Hrdin%C5%AF_(Praha)
https://ndk.cz/view/uuid:0c78fff0-795e-11e3-ae4b-001018b5eb5c?page=uuid:a580ef00-7ad5-11e3-989f-5ef3fc9bb22f
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vltavsk%C3%A1_(stanice_metra)
https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1dra%C5%BE%C3%AD_Hole%C5%A1ovice_(stanice_metra)
https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/kviz-puvodni-nazvy-stanic-prazskeho-metra.A120614_150655_praha-zpravy_ab
https://www.dpp.cz/metro50/historie-prazskeho-metra-v-datech
https://www.dpp.cz/cs/data/Dokumenty%20ke%20sta%C5%BEen%C3%AD/50%20let%20metra/1987_03.jpg
https://www.dpp.cz/cs/data/Dokumenty%20ke%20sta%C5%BEen%C3%AD/50%20let%20metra/1980_05_etapizace.jpg
https://www.dpp.cz/cs/data/Dokumenty%20ke%20sta%C5%BEen%C3%AD/50%20let%20metra/1980_05_etapizace.jpg
https://www.dpp.cz/data/leaflets/documents/2024-06-17-11-54-17__DP-kontakt-5-2024-WEB.pdf
https://x.com/shingle_man/status/1664689607609311232/photo/1
https://x.com/shingle_man/status/1464482687683604483/photo/1
https://aukro.cz/kalendar-1984-mhd-praha-metro-plan-tras-stare-nazvy-stanic-6974000136
https://www.prahaneznama.cz/prazska-nej/odkdy-jezdi-prazske-metro/#fotogalerie/79c81423efc97d2f3bc8166114173f1e/6541
https://aukro.cz/stary-plan-metra-orientacni-plan-stare-nazvy-zastavek-gottwaldov-atd-7033801492
https://www.geograficke-rozhledy.cz/files/images/MAP2_GR.jpg
https://www.geograficke-rozhledy.cz/archiv/prilohy/historicke-plany-a-vize-rozvoje-prazskeho-metra-404
