Článek
Jan Svěrák je dodnes považován za velký objev naší porevoluční kinematografie. Upozornil na sebe již v roce 1988, kdy se svým studentským filmem Ropáci uspěl i na mezinárodní scéně a dostal ocenění v podobě studentského Oscara. Tento dokument s prvky mystifikace již lehce naznačoval možnost, že by se Jan Svěrák, který vystudoval dokumentární film, mohl uplatniti i ve filmu hraném.
Příležitost na sebe nenechala dlouho čekati. V roce 1990 byla Janu Svěrákovi nabídnuta režie filmu Obecná škola. Autor scénáře Zdeněk Svěrák, který scénář napsal pro Víta Olmera, se v něm vrátil do období svého dětství v poválečném Československu roku 1945. Vít Olmer, se kterým Zdeněk Svěrák předtím spolupracoval na filmech Co je vám, doktore? a Jako jed, však scénář nakonec odmítl. Zdál se mu v porevoluční době příliš jemný a pustil se do zdánlivě atraktivnějšího projektu - Tankový prapor dle knihy Josefa Škvoreckého. Zdeněk Svěrák tak scénář nabídl svému synovi.
Svým synem si však jist nebyl. Přeci jen Jan Svěrák do té doby celovečerní hraný film netočil. K autobiografickému scénáři měl Zdeněk Svěrák velice blízký vztah, a proto se bál, aby scénář nezkazil špatným filmovým zpracováním. Jan Svěrák si však se svým debutem poradil na výbornou. Film obsadil řadou prestižních herců ve větších i menších rolích. Stejně tak si do filmu obsadil hned tři režiséry: Jiřího Menzela, Karla Kachyňu a Irenu Pavláskovou. Dle jeho slov trochu doufal, že obklopen režiséry při natáčení bude on sám jistější. Do role tatínka, kterého psal Zdeněk Svěrák dle svého otce, prosadil (oproti původnímu plánu obsaditi Oldřicha Vlacha) svého otce Zdeňka Svěráka.
Film dosáhl velkého úspěchu. V kinech jej vidělo 1 037 609 diváků. Film se stal legendou, která je dodnes reprízována a jejíž hlášky jsou citovány. O mezinárodním úspěchu v podobě nominace na Oscara ani nemluvě. Následně se Jan Svěrák uvedl do kin hned 2 filmy. V roce 1994 natočil ten rok nejdražší a divácky nejúspěšnější film roku Akumulátor 1 a naopak velice levný a svobodný projekt ve stylu road movie Jízda. V roce 1996 se do biografů dostal po letech další snímek úspěšný za velkou louží - Kolja. Příběh o malém ruském chlapci, který se dostane do péče starého osamělého mládence. Dnes již též legendární a notoricky známý.
Kolja byl úspěch snad ve všech směrech. V kinech dominoval dva roky, jen v Čechách měl návštěvnost 1 345 369, v celé Evropě pak 3 037 706. Kupříkladu jen v Německu si film nenechalo ujíti 630 077 diváků. K tomu velký počet ocenění. Kromě lokálního Českého lva Kolja dosáhl na Zlatý glóbus a samozřejmě na Oscara. Do té doby Oscara získaly jen filmy Obchod na korze režisérů Kadára a Klose a Ostře sledované vlaky Jiřího Menzela. „Jen“ s nominací vyšel Miloš Forman ještě s česky mluvenými filmy Lásky jedné plavovlásky a Hoří, má panenko a Jiří Menzel se Svěrákovým scénářem Vesničko má středisková. Po filmu Kolja se „jen“ s nominací musil spokojiti Jan Hřebejk s filmem Musíme si pomáhat a Ondřej Trojan se svými Želary.
Právě tímto filmem se začala roditi myšlenka na film Tmavomodrý svět. Již během dokončování filmu Kolja na přelomu let 1995 a 1996 si Jan a Zdeněk Svěrákovi pohrávali s myšlenkou, že by natočili film věnující se našim pilotům u britského letectva za 2. světové války. Tím, že Kolja měl velký úspěch a získal prestižního Oscara, se najednou možnost natočiti válečný film jevila jako proveditelná. Jan Svěrák od společnosti Miramax odmítl nabídku na natočení několika zahraničních scénářů. Neměl o ně zájem, vyjma snímku Pravidla moštárny, do kterého se ale pouštěti nechtěl proto, že se nezdál v tématu filmu příliš znalý a zkušený. Jan Svěrák se místo toho se svým otcem pustil do projektu o pilotech, který by se jen za české peníze v té době těžko realizoval. Zdeněk Svěrák se také pustil poprvé ve svém scénáři do pro něj velice atypického žánru - akčního dramatu. Dle jeho slov bylo tohle maximum, co dovedl.
Film Jana Svěráka Tmavomodrý svět, který dostal svůj název dle stejnojmenné písně trojice Voskovec - Werich - Ježek, nás dostává do dvou rovin. Jednak tu je rovina válečná - počínající v předválečném Československu roku 1939 a končící v roce 1945 koncem války. Ve druhé rovině sledujeme osudy pilotů po únorovém převratu roku 1948. Hlavní postavy pilotů Františka Slámy a Karla Vojtíška, mezi než se postaví jedna žena, sehrála dvojice Ondřej Vetchý a Kryštof Hádek. Filmově šlo o druhé významnější zpracování tématu československých letců RAF. Poprvé se o to úspěšně pokusil režisér Jindřich Polák s filmem Nebeští jezdci, natočeným v uvolněné atmosféře roku 1968, kdy bylo možné takové téma do filmu dostati.
Reakce na film byly smíšené. Jak z řad diváků, tak z řad tehdejších filmařů. Režisér David Ondříček kupříkladu tvrdil: „Dle mýho názoru, že jeho táta (Zdeněk Svěrák) je skvělej scénárista, tak on je silnej v tom, když píše o něčem, co zná dobře a myslím, že tady měl ten problém, že si spíš říkal, jak by to mohlo bejt, než jak to opravdu bylo.“ Naopak zase režisér Karel Janák říkal: „Vůbec nechápu, proč ty lidi ho nepřijali tak, jak jsem si myslel, že ho přijmou, protože pro mě je to opravdu jeden z nejlepších Honzovejch filmů.“ Pravdou je, že Zdeněk Svěrák se pustil do tématu, které mu nebylo tolik dobově blízké. Zatímco jeho filmy jako Obecná škola, Kolja, Vratné lahve či starší Vesničko má středisková nebo Vrchní, prchni jsou filmy Svěrákovy doby, Tmavomodrý svět není. Stejně tak to není klasická komedie nebo hořká komedie, ale drama s občasnými prvky humoru. Opět něco, v čem Zdeněk Svěrák nebyl nikdy zvyklý tvořiti.
Názory se různily a různí se dodnes. Mezi řadou lidí je film dodnes velice oblíbený, stejně tak i dnešní kritiky hovoří v jeho prospěch. Na dnešních filmových databázích má poměrně vysoké hodnocení. Na ČSFD 80 % a na Kinoboxu 79 %. V kinech si ho nenechalo ujíti 1 193 913 diváků, čímž byl divácký rekord roku 2001 stanoven. V pořadí návštěvnosti filmů Jana Svěráka je na 3. místě za filmy Kolja a Vratné lahve. V České republice dokonce v rámci vydání tohoto filmu na DVD vytvořil Jan Svěrák historicky první DVD kolekci českých filmů. Se společností Centrum českého videa vydal všech 5 svých dosavadních filmů na DVD, což opět mohlo působiti na tehdejší dobu světově. Je nutné ale myslet na fakt, že je to velkofilm jen z pohledu diváka českého. S rozpočtem 230 000 000 Kč, to jest cca. 8 000 000 eur. Za tu cenu se dle slov samotného Jana Svěráka natočila (například ve Velké Británii) průměrná televizní inscenace.
Třebaže se nejedná o velkofilm, v USA nejspíše scénář k filmu zapůsobil. Herec Michal Dlouhý v rozhovoru konstatoval: „Tam akorát, co mě teda zarazilo, v tý době akorát vyšel Pearl Harbor, což byl vlastně úplně stejnej scénář. Takže já jsem se strašně dlouho pozastavoval nad tím, jestli někdo někomu ukradl ten scénář. Jestli Hozna z Ameriky nebo z Ameriky Honzovi.“ Úvaha nelogická to rozhodně nebyla. V tomto případu hrála hlavní roli distribuční společnost Miramax, které projevila zájem již o film Kolja.
Film Pearl Harbor natočil režisér Michael Bay a uvedený byl v témže roce jako Tmavomodrý svět, tedy 2001. Ústřední dvojici dvou přátel Rafea McCawleye a Dannyho Walkera ztvárnil Ben Affleck a Josh Hartnett. Příběh odehrávající se kolem velice známé události 2. světové války má skutečně podobný děj. Rafe je považován za mrtvého a tak se Danny časem sbližuje s jeho milou Evelyn. Rafe si po návratu uvědomí, co se stalo meze jeho milou a kamarádem Dannym a tak se s ním pustí do bitky. Následuje pak onen nálet ze 7. prosince roku 1941. Podezřele může působiti nejen onen milostný trojúhelník, ale i fakt, že jeden z pilotů koktá. Střihač Alois Fišárek se k tomu vyjádřil: „(…) To jsem byl docela hodně naštvanej, protože oni to normálním způsobem ukradli. Včetně toho koktání. Já se domnívám, že americkej pilot nesměl koktat. Prostě by nebyl vybranej.“
Jan Svěrák situaci popsal následovně: „Miramax udělal smlouvu s náma, že koupí Kolju, ale že má právo první opce na cokoliv budeme příště dělat. Takže když příště napíšeme scénář, tak, že ho oni uviděj jako první. A my jsme na to konto si říkali, tak co bychom tak mohli dělat? (…) To, co bysme normálně nemohli, tak by mohli zaplatit Američani!“ říkal Jan Svěrák. Napsaný scénář Tmavomodrého světa tak musil býti k dispozici nejprve pro společnost Miramax, která si ho jako první musela přečísti. Distribuční společnost však oficiálně moc velký zájem a ohlas ke scénáři neprojevila.
„Miramax je součástí společnosti Walt Disney Company. Tak ten scénář tam koloval, až se podivným způsobem zobrazil ve filmu Pearl Harbor. (…) A já jsem říkal Ericovi (producent filmu Tmavomodrý svět): „Počkej, počkej, ale to oni nemůžou takhle přece nám to ukrást!“ a on říkal: „Hele v Americe je jiný právní systém. Tam se můžeš soudit, pokud seš bohatej, protože soud vyhraje ten, kdo se může soudit dýl. Kdo má na ty právníky. Jestli máš 1 a půl milionu dolarů, podívej se doma, tak můžeme jít do toho.“ Tak jsem si říkal dobře. (…) Já jsem si jistej, že je to ukradený, ale to je tak všechno, co se s tím dá dělat,“ vylíčil Jan Svěrák.
Koktající pilot je dosti podivný prvek obou filmů, protože takový pilot by s největší pravděpodobností, pokud by mu nebylo rozuměti, nebyl přijat. Navíc jde o vadu celkem charakteristickou. Je skutečně možné, že někdo dostal do rukou scénář Tmavomodrého světa a dostal za úkol ho přepsati do amerického prostředí. Autorem scénáře k filmu Pearl Habor je scénárista Randall Wallce. Scénárista mimo jiné k filmům Statečné srdce (1998) a Údolí stínů (2002). Druhý jmenovaný se také dotýká válčeného prostředí. Ne však 2. světové války, nýbrž války ve Vietnamu. Scénář k Pearl Haboru by se i nehledě na situaci kolem možné krádeže scénáře mohl bráti jako americká verze Tmavomodrého světa. Film je oproti svému českému kolegovi mnohem akčnější a nemá tolik lyrických míst. Kritici na filmu oceňovali, silně ve srovnání s Tmavomodrým světem, zejména první část filmu, naopak „dokonalé“ vyústění v závěru bylo kritizováno.
Nad filmem Tmavomodrý svět, o kterém by málokdo v zahraničí řekl, že za takové peníze je možné vytvořiti celkem slušnou iluzi leteckých bitev, tak dodnes visí nevyřešený otazník. Zdali skutečně Miramax Janu Svěrákovi scénář ukradl, nebo zda šlo o pouhou shodu náhod, se asi nikdy nedozvíme.
Seznam použitých zdrojů:
DVD Tmavomodrý svět - Komentář režiséra, Jan Svěrák, Bontonfilm
Rozmarná léta českého filmu - Dostupné online https://www.ceskatelevize.cz/porady/10267861763-rozmarna-leta-ceskeho-filmu/21056226512/, Česká televize, Petr Vachler
https://www.csfd.cz/film/8803-tmavomodry-svet/prehled/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Tmavomodr%C3%BD_sv%C4%9Bt_(film)
https://www.csfd.cz/tvurce/1462-jan-sverak/prehled/
https://kinomaniak.cz/lide/jan-sverak/zebricek/divaci#tabulka
https://kinomaniak.cz/filmy/tmavomodry-svet
https://kinomaniak.cz/filmy/kolja
https://www.csfd.cz/film/545-pearl-harbor/prehled/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pearl_Harbor_(film)
https://www.csfd.cz/tvurce/3364-randall-wallace/prehled/
https://www.csfd.cz/tvurce/946-zdenek-sverak/prehled/
