Článek
Zájem o zpracování slavného Bassova románu projevili filmaři ještě za života autora předlohy. V roce 1938 se také v tehdejších biografech objevil film režiséra Ladislava Broma, Klapzubova XI. Autorem scénáře byl Karel Steklý, který později proslul dvoudílnou filmovou adaptací románu Jaroslava Haška Osudy dobrého vojáka Švejka. Film měl premiéru 2. 9. 1938, tedy čtyři týdny před uzavřením Mnichovské dohody. Snímek zaujal svým vyzněním vlasteneckým, částečně na úkor sportovního motivu.
Adaptace se příliš věrně své literární předlohy nedržela, ale na rozdíl od pozdějšího seriálu se tento film zapsal do povědomí diváků, a dodnes bývá různými televizními stanicemi reprízován. Roku 1967 se k této literární látce vrátila Československá televize, která chtěla Bassově románu věnovat třináctidílný seriál.
S nápadem přišel v roce 1954 Eduard Hofman, do té doby známý režisér animovaných filmů pro děti. Nejznámější byly pohádky z cyklu Povídání o pejskovi a kočičce. Eduard Hofman byl velikým fanouškem sportu. Spolu s Pavlem Hanušem, velikým fanouškem kopané, který později stál u zrodu Odboru přátel a příznivců Slavie, na kopanou pravidelně chodíval. Myšlenka na adaptaci zde také vznikla. Nápadu fandil i Jiří Procházka, který byl šéfdramaturgem filmové tvorby.
Hofman původně předpokládal, že půjde o film loutkový, následně se projekt přesunul do podoby filmu hraného a nakonec zakotvil ve formě třináctidílného seriálu, o který projevila zájem Československá televize. Oba scénáristé chtěli adaptaci ponechat jakousi pohádkovou naivitu, avšak dílo i tak přenesli z období prvorepublikového do současnosti. „Já jsem v tom viděl i možná určitej smysl pro aktualizaci v tom, že tenkrát byla řada populárních fotbalistů (…), to znamená, že se chtěly tyhle ty figury využít. Chtěly se v tom možná i určitým způsobem kritizovat nějaký poměry v tom českým činovnictví, takže Ivo Gübel, který v tom hraje, vlastně ztělesňuje takovýho, řekl bych… v dovolené míře kritika toho špatnýho funkcionaření,“ vzpomínal na seriál Miloslav Vaněk, vedoucí výroby. Celý děj, svým přenesením do doby natáčení (rok 1966/1967), přinesl nové postavy, episody, které neměly s původní předlohou nic společného. Třeba zmíněný funkcionář nebo reportér, respektive „televisní komentátor“.
Eduard Hofman také nezanevřel na svou tvůrčí doménu. V seriálu se proto pravidelně objevují různé animované sekvence a pohádky, vyprávěné převážně Otakarem Brouskem, Karlem Högerem a Janem Werichem a malované různými výtvarníky. „Eduard Hofman byl mistr svého oboru právě v těch kreslených fázích. Víte jistě, že byl ve své době i ředitelem Kresleného filmu. Je to autor Stvoření světa. (…) Já si myslím, že tam byla snaha individualizovat ty jednotlivé pohádky nebo ty vstupy, pohledem toho kterého výtvarníka. To znamená: Josef Lada určitě, kvůli té lidovosti a akceptaci lidí, té myšlenky. Navíc vím, že byl Hofman ve velice přátelském vztahu s rodinou Ladových, i tedy myslím potomků Ladových, a Miloše Nesvadbu si pamatuju taky, ale vím, že tam těch výtvarníků bylo víc, určitě byli čtyři, možná pět. Je pravda, že v tom je pořad velice nesourodý, ale zase si myslím, že v tom výkladu „jak na to“, ten režisér právo má. (…) Každý měl svoji plochu. Možná že by bylo hezký se podívat na ty pohádky dneska a vybrat z toho jednu, nebo kousek tý jedný a prezentovat i kus tý pohádky, jak ten výtvarník se k tomu stavěl a jak ji pojal.“ vzpomínal Miloslav Vaněk.
Do hlavní role starého Klapzuby byl obsazen Jiří Sovák. Významnými postavami byli také manželé Vejvodovi, ztvárněni Josefem Hlinomazem a Stellou Zázvorkovou. Výše zmíněný Ivo Gübel ztvárnil roli místopředsedy fotbalového svazu, který skutečně fungoval jako satirická figurka. Z jeho úst také nejčastěji padne oslovení: „Soudruhu Klapzubo…“, které si čtenáři původního díla asi těžko spojovali dohromady.
Významnější roli zde také ztvárnil Vít Holubec, známý fotbalový komentátor (zejména kopané), průkopník českého sportovního televizního vysílání, jeden ze tří zakládajících členů sportovní redakce Československé televize a pořadu Branky, body, vteřiny. „Mě oslovil režisér Eda Hofman sám. A já si myslím, že to bylo proto, že jsem předtím vysílali ty Školy sportovního diváka s Karlem Pechem (…), to byly hraný záležitosti. No a celkem úspěšný, jak se ukázalo v ohlasu diváků. Já jsem se bránil, protože hraný film, na to jsem se nikdy necítil. Jenomže jsem nepočítal s tím, že je tady programový náměstek, který mi může poručit, a to byl Zdeněk Noháč, a už jsem měl scénář v ruce. (…) Já jsem si ten scénář nepřečetl. Protože já jsem scénář dostal do ruky, a byli tací z toho štábu, kteří říkali: ‚To nečti, to bude stejně jinak!‘ Měli pravdu,“ vzpomínal na svou roli Vít Holubec. V seriál se také objevil britský herec Peter Ustinov v roli komentátora BBC při MS ve fotbale. Jeho honorář činil pouhých 1200 Kčs.
Představitelé jedenácti synů byli většinou fotbalisté, kteří už měli kariéru za sebou, či jejich kariéra byla za jakýmsi „pomyslným vrcholem“. Někteří z nich hráli převážně v B - týmech Sparty a Slavie. Mezi hráči byl kupříkladu František „Fáfa“ Morávek, legendární útočník a bývalý kapitán Slavie (v době jeho působení ještě pod názvem Dynamo Praha). Mezi nimi byl i Jiří Vlasák, brankář pražské Slavie. Duklu Praha zastupovali bratři obránci Jaroslav a František Šimáček či Karel Jonák. Vysokého brankáře mužstva ztvárnil Miloslav Gleich, který ve skutečnosti byl také brankář, ovšem házenkářské Sparty.
V menších rolích se objevilo mnoho zvučných jmen. Mezi piráty se kterými Klapzubáci sehrají zápas, se objevují Waldemar Matuška, Darek Vostřel, Jiří Lír, Václav Lohniský, Oskar Hák, Luba Skořepová a další. V jednom díle se zase v hledišti vystřídala řada herců a filmařů, kteří zde ztvárnili sami sebe. Třeba Martin Růžek, František Filipovský, Jaroslav Štercl, Josef Bek, Martin Frič, Jiřina Bohdalová a další.
I přesto všechno seriál zůstává zapomenutý nebo bývá zaměňován se zmíněným filmem z konce 30. let. Při zpracování témat (týkajících se seriálů) často čerpám z cyklu Pavla Taussiga - Pokračování příště. V tomto případě je díl věnovaný tomuto seriálu asi nejlepším dokladem zapomenutí tohoto díla. Většina dotazovaných při prvních reakcích vůbec netušila, že se tohoto projektu zúčastnili oni sami. Nejlépe je demonstrováno v případě Luby Skořepové, které byla ze seriálu puštěna ukázka, a když se na obrazovce viděla, reagovala slovy: „To jsem já?!“ Jan Skopeček, jenž v seriálu hrál okrskáře, si vzpomněl pouze na scénu, kde se vznášel z andělskými křídly na zádech, při odhánění lanařů (lidé, kteří lanaří, to jest přemlouvají či přetahají hráče aj. do jiného klubu). „Dneska by to nebyl problém, dneska se na obrazovce lítá, že jo, jakýmkoliv směrem, ale tenkrát se to dělalo takovým primitivním způsobem. Dali takový dlouhý prkno na kozu, já jsem postavil na tu spodní část, a ten druhej konec takhle pomalu tlačili dolů čtyři chlapi, a já jsem… brali mě od kolen vejš, aby nebylo to prkno vidět, a já jsem se vznášel. Strašně jsem se bál, protože to bylo takovejch šest metrů, při mý vejšce to je skoro osm metrů, ale jsem tady dodnes, tak si myslím, že se nic nestalo, natočili jsme to,“ vzpomínal Jiří Skopeček.
Proč tedy seriál zapomenutý? „Já si myslím, že ten konečný výsledek asi nebyl trhák,“ říkal Vít Holubec. Architekt Karel Černý, který tvořil scény odehrávající se na západě v Čechách (tedy na východě), zase měl pocit, že seriál byl příliš dlouhý: „Potřebuje to nůžky asi. Tenkrát se pan režisér Hofman shlédl v tom kreslení těch věcí. Já nevím, jestli to bylo šťastný.“ Miloslav Vaněk zase vzpomínal: „Já si myslím, že než stačil ten ohlas být, tak přišel osmašedesátý rok. (…) Jiné problémy, které byly složitější, překryly ty problémy těch funkcionářů, že se ti funkcionáři nemuseli bát o své posty v těch klubech, ale o své posty jinde. Takže tam, kde třeba nějakým způsobem ten seriál něco vytknul, že se dělá támhleto blbě, někdo to vztáhl na sebe, a to si pište, že tenkrát každej všechno vztahoval na sebe.“
Našlo se jen pár lidí, kteří tehdy na seriál vzpomínali. Moje osobní zkušenost se seriálem začala koupí DVD s tímto seriálem, které vyšlo 23. 11. 2011. Na e-shopu České televize jsem ho, coby sběratel DVD s českými filmy a seriály, zakoupil v doprodeji. Z ceny původních 998 Kč byl prodáván v 75% slevě za 249 Kč. Říkal jsem si, že se na seriál z fotbalového prostředí rád podívám. Ještě k tomu, když vychází z tak známé fotbalové knihy. Nemaje tušení, co jsem si vlastně koupil, mi DVD box ležel v hromadě ještě nepřehraných filmů a seriálů. Uběhl zhruba rok, když jsme náhodou během rodinné konverzace zabrousili na právě v televizi vysílané filmy – Muži v offsidu a Klapzubova XI. Jeden z příbuzných se však zmínil, že mu ve filmu chyběla scéna, kdy Vinnetou střílí do míče, aby Klapzubáky ochránil před vstřeleným gólem, kterou ve filmu kdysi viděl. V diskusi o tom, zda to není jen nějaký výmysl, jsem si vzpomněl na seriál a skutečně jsem takovou scénu našel. Tato scéna samotná působila velice zajímavým dojmem, protože scéna v americkém hotelu, do kterého vjede Vinnetou s příslibem pomoci při utkání v boji o „kulatou bizoní kůži“, mi nepřipadala úplně v souladu s původní předlohou.
Seriál jsem proto přes víkend zhlédl a víceméně jsem pořád nevycházel z údivu. Střídání kreslených sekcí s hranými působilo velmi nahodile. Pohádky byly hezké, ovšem animace měly občas až psychedelický dojem. Episody často měly dlouhé sekvence vítání, slavení, příletů, odletů či odjezdů na zápas. Scéna, kde Klapzubáci odjížděli na motorkách na své utkání, zabrala 8 minut z 30minutového dílu, aniž by se dělo cokoliv jiného. V jednom dílu se dokonce úvodních 12 minut jednoduše zkopírovalo.
Když ale vynechám scény, které by zkrácením z pěti minut na jednu tak či tak neztratily uměleckou hodnotu, jsou tu ještě různé zajímavé momenty, třeba když se zničehonic vydá Klapzuba do Španělska a stává se toreadorem, nebo zoufalé počínání všech soupeřů, kteří nemají proti Klapzubově XI. šanci. Porážky 6:0, 9:0 byly normou. Klapzubova jedenáctka navíc postupně vyhrává vše, co se dá. Nejdříve ligový pohár, následně ligu, pak Pohár mistrů evropských zemí a nakonec v dresu národního týmu Československa i Mistrovství světa v kopané. Přehráli Duklu, Spartu, Slávii, Inter Milan, Manchester United i Real Madrid. Jedinou prohru mají Klapzubáci z utkání ve Spojených státech amerických, kde kontumačně prohráli po předčasně ukončeném utkání s klubem Nebrasca FC. Právě zde jim pomáhal Vinnetou, který schován v keřích střílel puškou do balónu, čímž Klapzubáky zachraňuje před obdrženým gólem, což se opakuje několikráte. Klapzubáci po prohře pověsí kopačky na hřebík a odmítají hráti, ovšem přemluví je až obyvatelé Dolních Bukviček, kteří vyhlížejí na nastávající Mistroství světa a stále nezaplněnou soupisku Československého národního týmu. Klapzuba sice prohlásil, že tým Klapzubova XI. již nikdy k zápasu nenastoupí, ale v dresu národního týmu? To je něco jiného. Odlétají tak raketou na Mistrovství světa. Přistanou přímo na hřišti, kde trenér Klapzuba ohlásí sestavu, kterou tvoří hráči Klapzuba, Klapzuba, Klapzuba, Klapzuba…
To jsem popsal jen zlomek děje 11., 12. a 13. episody. Zážitek to skutečně byl nezapomenutelný, a to jsem řadu věcí nezmínil. Namátkou třeba, kdy se (snad jako ukázka západní kultury) komentátor věnuje čtení Playboye a zničehonic se časopis změní ve skutečnou ženu, kterou si komentátor v zaujetí prohlíží. Nebo celá pasáž se zmíněnými piráty a tak dále.
Seriál neměl od svého prvního vysílání téměř žádnou reprízu. Snad jen během covidu seriál odvysílala stanice ČT 3. Kdyby seriál před lety nevyšel na DVD, asi bych na něj nenarazil. Seriál tak vešel v zapomnění zřejmě proto, že šlo o směsici všeho možného, kterou po roce 1968 nevysílali kvůli její satiře a obsazení herců (Vinnetoua hrál Jan Tříska). Po roce 1989 asi nikdo neměl velkou potřebu seriál opět pustit do vysílání. Pokud jste tedy seriál neviděli, doporučuji vám se na něj alespoň ze zvědavosti podívat, protože… když dnes slyším věty typu: „To snad museli psát opilí nebo sjetí. Dřív by tohle nevzniklo!“ pochybuji, že tvůrci seriálu se během tvorby podobným stavům minimálně nepřibližovali.
Seznam použitých zdrojů:
Pokračování příště - Klapzubova jedenáctka - https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096084343-pokracovani-priste/203324249520001/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Klapzubova_jeden%C3%A1ctka_(seri%C3%A1l)#cite_note-Kino-2
https://cs.wikipedia.org/wiki/V%C3%ADt_Holubec
https://www.filmovyprehled.cz/cs/person/22531/miloslav-vanek
https://cs.wikipedia.org/wiki/SK_Slavia_Praha#Historick%C3%A9_n%C3%A1zvy
https://cs.wikipedia.org/wiki/Pavel_Hanu%C5%A1
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Hofman
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_Mor%C3%A1vek_(fotbalista)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Vlas%C3%A1k
https://cs.wikipedia.org/wiki/Klapzubova_jeden%C3%A1ctka
https://www.csfd.cz/film/128535-klapzubova-jedenactka/prehled/
https://www.csfd.cz/film/940-klapzubova-xi/prehled/
https://www.fdb.cz/serial/klapzubova-jedenactka/26763
https://www.fdb.cz/serial/klapzubova-jedenactka/televize/26763
https://cs.wikipedia.org/wiki/Klapzubova_jeden%C3%A1ctka
https://cs.wikipedia.org/wiki/Eduard_Bass
https://www.serialzone.cz/serial/klapzubova-jedenactka/
