Článek
Na seriálu Sanitka s Jiřím Hubačem spolupracoval Jindřich Fairaizl, který pro seriál sbíral materiály, dělal rešerše a jezdil s tehdejšími záchrannými službami. Autorsky se podílel i na první verzi scénáře. Zhruba šest let scénář nebyl vpuštěn do realizace. Po změně vedení v Československé televizi, kdy již byla realizace Sanitky reálnější o látku počal se zajímati režisér Jiří Adamec - režisér věhlasný především v televizní tvorbě filmů a seriálů. Z jeho tvorby se dočkaly velké obliby nejvíce jeho televizní pohádky, zejména pak Princové jsou na draka z roku 1980.
Scénárista Jiří Hubač ve svém seriálu zmapoval prostředí pražské zdravotnické záchranné služby. Děj počíná na sklonku šedesátých let, kdy mladý doktor Jandera z vlastní vůle přechází do služby záchranné, a končí v polovině 70. let, asi nejznámějším dílem inspirovaným skutečnou havárií letadla v Suchdole. Při psaní myslil Hubač hned na dva možné představitele protagonistů dr. Jandery a dr. Skalky - Jaromíra Hanzlíka a Jiřího Bartošku. Některé zdroje uvádějí, že hlavní roli dr. Jandery mohl hráti i herec Petr Čepek, který však roli kvůli jiným povinnostem odmítl.
Seriál z lékařského prostředí vznikl nepřímo v návaznosti na slavnou Nemocnici na kraji města, která se dočkala velkého diváckého úspěchu. U Sanitky se scénárista Jiří Hubač pustil do tématu záchranné služby, přičemž již v prvním díle vidíme náznaky toho, jak bylo povolání záchranářů podceňované snad až přímo nedůstojné. V některých episodách se dotýkal témat ze zdravotnictví, která se cenzorům ve své původní podobě příliš nezamlouvala. „Ministerstvo zdravotnictví kategoricky prostě protestovalo, a chtělo zakázat ten díl (nevím, který to byl) a my jsme tam měli, což bylo vysloveně autentický, jsem se několikrát těch záchranářů ptal, že když byl člověk v bezvědomí (tam jsme měli třeba utopenou dívku a jednou jednoho oběšenýho), tak prostě jezdili od čerta k ďáblu, žádná nemocnice je nechtěla přijmout, už i vrátnej okamžitě stáhnul závoru, protože „nebyli zařízeni“. Tam už došlo i k takový kritický situaci, že ti záchranáři řekli: ‚Naší povinností bylo dovézt teda raněného do střediska, teda do nemocnice, a to je vaše věc. My ji tady necháme, a jestli chcete, aby umřela, tak to je vaše věc.‘“ vzpomínal na seriál Jiří Hubač. Tuto situaci lze spatřiti v 8. episodě, kdy takto objíždí nemocnice doktor Karlík v podání Svatopluka Skopala.
Režisér Jiří Adamec na podobné konflikty, které přicházely „shora“, vzpomínal takto: „Jiří Hubač je člověk, který neuhýbal před realitou a nebyl ochoten k významným kompromisům, které by tu věc deformovaly. Samozřejmě i v Sanitce jsou věci, který jsou poplatný své době, protože i tam je stranická organisace, i tam je problém vstoupit do strany, nevstoupit, to tam všecko je, tydlety věci.“ Samozřejmě byla otázka, zda by různé angažované scény (například sliby ze 13. sjezdu Komunistické strany apod.) bylo v seriálu nutné zachovati a zda bylo možné je vystřihnouti. „Já nevím, jestli by to bylo správné. Já si myslím, že dokonce i to patřilo do té doby, že se ten nedostatek zdravotnických zařízení, přístrojů a co já vím čeho všeho, tak že se vlastně jakoby kompenzoval jednou situací, vytvořením jednoho pracoviště, které se všeobecně mediálně, jak se dnes říká „prezentovalo“, jako vklad vedoucí síly ve státě, Komunistické strany, právě v tomhle případě do zdravotnictví, a bylo myslím i dokonce to jistým… ono to bylo jistou ironií té věci.“ vzpomínal Jiří Adamec. Jiří Hubač tyto podobné „bezobsažné fráze“ přirovnával k jakési dani. Sám pro to použil zkratku DUH, tedy daň z ubrané hodnoty.
Oku diváky i censorů jistě ani neušla postava dr. Mádra (ztvárněná Petrem Kostkou), která měla pro tehdejší tvorbu televizní i filmovou neobvyklý kádrový profil - bývalý letec královského anglického letectva. Jiří Adamec však nepovažoval začlenění takové postavy do seriálu, jako ukázky jakési odvahy: „Já si nemyslím, že to byla odvaha. Já si myslím, že to bylo jenom vyjádření se k některým konkrétním reálným činům, skutkům, k nějaké situaci, která v týhle zemi byla. V týhle zemi prostě byla spousta lidí, kteří byli v odboji. Buď tam nebo tam, a trpěli eventuelně emigrovali nebo toužili emigrovat, měli složitý život, měli spoustu problémů právě proto, že něco udělali, co se tenkrát nelíbilo, a nebyl, pokud vím, žádný problém s tím, tuhle situaci ukázat. Ona byla nějakým způsobem napsaná, a samozřejmě, že obsazení třeba Petra Kostky, jako vyloženě kladného hrdiny, bylo záměrně použito k tomu, abychom doktora Mádra nevystavovali kritičnosti, ale abychom naopak pro něho získávali sympatie.“
Jiří Adamec také popřel, že by se v episodě 7., kde doktor Mádr emigroval, byl proveden nějaký zásah na něčí popud. Petr Kostka však na natáčení této konkrétní scény vzpomínal jinak: „Ten dialog, když jsme ho točili, a připravovala se scéna, tak jsme si ho přeříkávali s Hanzlíčkem a dospěli jsme k tomu, že snad to není dvakrát dobře napsané. (…) Říkali jsem si: ‚Ty poslyš, tady něco chybí. Takové černobílé je to, já jsem jenom lump, nebo mám takovou polopravdu, a ty máš ve všem pravdu.‘ A tak jsem tam začali dopisovat nějaké větičky, aby to bylo vyvážené, aby ty dva názory, aby to byl střet názorů. Režisér Adamec říkal: ‚Jo, to je fajn, to je fajn, takhle to natočíme!‘ Tak jsme to takhle natočili a pak čirou náhodou, (…) poté, za pár dnů jsme se někde sešli. Na nějaké premiéře, nebo někde… tak jsme toho využili, utíkali jsme s Hanzlíkem za panem Hubačem a říkáme: ‚Pane Hubači, my jsme vám to tam přepsali‘ a protože jsme to ještě uměli, tak jsme mu to tam odehráli, jak to bylo. Pan Hubač nás vyslechl a povídá: ‚No, chlapci, no to jste dobře udělali! Takhle přesně jsem to nějak já měl, a oni mi to seškrtali, censura.‘ (…) No a pak, když to běželo, tak jsme viděli, jak to zase bylo sestříhané.“
Známým faktem byl také censurní problém se znělkou seriálu. O tu se tehdy postarala umělecká značka ORM, kterou vytvořili Petr Dvořák a Pavel Růžička. „Kluci vytvořili tak dokonalou muziku, že i legendární scenárista Hubač o ní řekl, že je lepší než celý seriál,“ nechal se slyšeti Jiří Adamec. Ani ta se však bez komentářů stran censorů. „Text Zdeňka Borovce se nám moc líbil a mysleli jsme, že stejný názor budou mít všichni. Někomu z vedení se však nelíbil slogan Příteli, chvátej, SOS. A to proto, že by si to mohl někdo vyložit, jako že žádáme o pomoc Američany, aby nám sem přijeli pomoct od Rusů,“ vyprávěl Pavel Růžička. Znělka posléze v seriálu zůstala.
Censuru také pocítila herečka Eva Hudečková (představitelka dr. Dolejšové), jejíž některé scény se musily ze seriálu kompletně vystřihnouti. „Některé moje scény vystřihovali. Byla tam velká nesvoboda. Měla jsem na sobě šachovnicový svetr a normalizační cenzura v něm viděla skrytý symbol kříže, takže všechny záběry, kde jsem ho na sobě měla, musely pryč,“ vzpomínala Eva Hudečková. Znechucena libovůlí censorskou a ideologizací divadla, televize i filmu, rezignujíc opustila kulturní prostředí. Po roce 1985 se ve filmu ani seriálu jako herečka již neobjevovala. Výjimkou byla drobná rolička v televizním filmu Ludvíka Ráži Sen o krásné panně z roku 1995. Seriál Sanitka měl na tom, pro censurní zásahy, své přičinění.
Seriál se nakonec zařadil do zlatého fondu České televize, která jej opakovaně reprízuje. Jeden čas vysílala seriál i televize Nova. V roce 2007 šlo o jeden vůbec z prvních seriálů vydaných na DVD. Dokonce v roce 2013 realizoval scénárista Ivan Hubač (syn Jiřího Hubače) a režisér Filip Renč pokus o vzkříšení seriálu pokračováním s názvem Sanitka 2. Ten se však velkého úspěchu nedočkal, třebaže do seriálu vracel některé postavy s předchozích řad a uzavřel jejich osudy. Možná tomu přispěl i fakt nelogičnosti celého pokračování, protože doktor Jandera, tedy Jaromír Hanzlík začal svou dráhu na konci 50. let, kdy mu bylo zhruba 30 let. V době natáčení seriálu by mu táhlo na devadesátku a vracel-li by se z mise Lékařů bez hranic, byl by asi jedním z nejstarších a nejsilnějších stále činných záchranářů. Což platí i o ostatní postavách vracejících se z původního seriálu.
Seriál Sanitka však své příznivce i odpůrce má dodnes. Ať máme seriál v oblibě či nikoliv, zůstává dodnes úsměvné, že seriál, který by se na první pohled jevil jako zcela bez problémový a ideologicky nezávadný, dostával stejné rány shora jako všichni ostatní.
Seznam použitých zdrojů:
Pokračování příště - Sanitka - Dostupné online https://www.ceskatelevize.cz/porady/1096084343-pokracovani-priste/203562261400014/
https://www.idnes.cz/zpravy/revue/spolecnost/serial-sanitka-40-let-hubac-adamec-hanzlik-adamovska-vinklar.A240308_174009_zajimavosti_vohr
https://www.dotyk.cz/magazin/sanitka-cenzura/
https://www.fdb.cz/serial/sanitka/televize/28528
https://sedmicka.tyden.cz/rubriky/relax/sanitka-ubehlo-ctyricet-let-od-natoceni-kultovniho-serialu_569973.html
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sanitka_(seri%C3%A1l)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Huba%C4%8D
https://cs.wikipedia.org/wiki/Jind%C5%99ich_Fairaizl
https://www.csfd.cz/film/72551-sanitka/prehled/
https://www.csfd.cz/tvurce/1364-eva-hudeckova/biografie/
https://www.csfd.cz/tvurce/17252-jiri-adamec/prehled/
https://www.csfd.cz/film/305154-sanitka-2/prehled/
