Článek
Mezi filmovými adaptacemi Bohumila Hrabala a pojmem „zlatý fond“ se dodnes dává rovnítko. Poprvé se na plátnech kin objevil povídkový film Perličky na dně, dle stejnojmenné povídkové knihy z roku 1963, kde se vystřídali takřka všichni významní režiséři nové vlny. Jiří Menzel, Jan Němec, Evald Schorm, Věra Chytilová, Jaromil Jireš, a počítáme-li i z filmu vystřižené povídky, tak i Juraj Herz a Ivan Passer. Tento film však ještě zdaleka nedosáhl pozdějších úspěchů.
Hned v následující adaptaci vznikla dlouholetá spolupráce mezi Bohumilem Hrabalem a Jiřím Menzelem. Film Ostře sledované vlaky natočený dle Hrabalovy novely se hned dostal na pomyslný vrchol. Oscar za nejlepší cizojazyčný film byl výborný začátek spolupráce. Následoval trezorový film Skřivánci na niti (dle knihy Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet). Po zákazu Jiří Menzel, vrátiv se k hrabalovské látce, natočil další adaptace Hrabalových děl - Postřižiny a Slavnosti sněženek. V Čechách se pak po revoluci do poetiky hrabalovské pustil například režisér Petr Koliha s filmem Něžný barbar či Dušan Klein se snímkem Andělské oči. Adaptace jeho zřejmě nejslavnějšího románu však stále na svůj film čekala.
Zájem natočit film Obsluhoval jsem anglické krále projevil již koncem 80. let režisér Karel Kachyňa. Ve státních ateliérech to však nestihl. V květnu roku 1990 Barrandov práva na Hrabalův román kupuje, ale dlouho Barrandovu nevydrží. Po sametové revoluci se Barrandov privatizoval a práva získal producent Jiří Sirotek. Ten také počítal s nasazením Karla Kachyni k režii a Václava Nývlta (mimo jiné autora scénáře Něžného barbara) k napsání scénáře, ale nakonec osloví s projektem oscarového a s Hrabalem zkušeného režiséra Jiřího Menzela. Ten zájem o projekt má, ale podmiňuje svoji účast souhlasem Karla Kachyni. Ten však nesouhlasí. Jiří Menzel tak od projektu dočasně odstupuje.
V prosinci roku 1995 však situaci zkomplikoval sám Bohumil Hrabal, který již jednou prodaná práva prodává znovu. Práva se dostávají do rukou společnostem Fronda Film (producent Jiří Pomeje) a Whisconti (producenti Pavel Melounek a David Prudký). Existují tak již dvoje práva, dva producentské týmy a dva režiséři. Opět Menzel a Kachyňa. Jiří Menzel se totiž kolem ledna 1996 domníval, že Kachyňa, pracující již na jiných projektech, o látku zájem nemá a podepisuje tak s Jiřím Sirotkem smlouvu na scénář a režii „anglického krále“. Menzel se posléze schází s Hrabalem, ten svoji smlouvu s Karlem Kachyňou, který podepsání smlouvy již veřejně ohlásil, odvolává. Právníci se tak přou, kdo má právo točit, a kdo ne. V červnu roku 1996 Jiří Menzel dopsal první verzi scénáře, ke které ještě Bohumil Hrabal dal své připomínky. V únoru roku 1997 pak Bohumil Hrabal umírá.
V témže roce také vyjde najevo, že Jiří Sirotek tajně prodal práva na film televizi Nova. Práva, která údajně nabyl za cenu zhruba 50 tisíc korun, prodává Jiří Sirotek televizi Nova dle všeho za 4 miliony korun. „On zinkasoval ty čtyři miliony s podmínkou, že když to nerozjede, tak ty peníze mu zůstanou a ta práva bude mít Nova. Čili jasnej podraz,“ říkal k tomu režisér Jiří Menzel, ale není možné říci, zda to tak ve smlouvě skutečně bylo. Nova ještě k tomu plánuje, že kromě filmu natočí i seriál, což Jiří Menzel striktně odmítá a Jiřího Sirotka tak osočuje z podvodu. V té chvíli od projektu odstupuje a veřejně se omlouvá Karlu Kachyňovi.
V roce 1997 se již objevují zprávy, že se dvoje práva spojí do jednoho projektu. V roce 1998 padne poprvé v souvislosti s režií jméno tehdy již oscarového režiséra, Jana Svěráka. V červenci roku 1998 pak došlo ke kauze, kdy režisér Jiří Menzel na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech doslova sešvihal producenta Jiřího Sirotka, kterého zde potkal, proutkem. Nova se následně do realizace nepouští, neb jim v roce 1999 umírá plánovaný scénárista Václav Nývlt, a k tomu byl na odchodu ředitel Novy Vladimír Železný. Práva na „anglického krále“ se dostávají do rukou České nezávislé televizní společnosti (ČNTS). Plán na film se tak odkládá na dobu neurčitou.
Již v roce 2000 se pokusil projekt znovu rozběhnout producent Rudolf Biermann, který práva na „anglického krále“ od společnosti ČNTS kupuje. Na filmu se měla podílet v té době již proslavená dvojice - režisér Jan Hřebejk a scénárista Petr Jarchovský. V únoru 2004 pak opět přišla drobná komplikace, kdy scenárista Evžen Gogela (scénárista filmů jako Tajemství staré bambitky 1 a 2 či celé trilogie Kameňáků Zdeňka Trošky) se v ceně Sazky (oceňující scénáristy) umisťuje se svojí adaptací scénáře mezi pěti nejlepšími. Rudolf Biermann však protestuje, protože práva na dílo Obsahoval jsem anglického krále vlastní on. Gogela tak musil ze soutěže odstoupit.
Během roku 2004 se pak celý pokus postupně zastavil. Nejprve umírá v březnu režisér Karel Kachyňa, který tak svůj vytoužený scénář skutečně nerealizuje, zároveň se ani na jeho tvorbě již podílet nemůže. Společnost AQS kupuje od Rudolfa Biermanna v dubnu práva na „anglického krále“. V červenci pak Jan Hřebejk oznamuje svůj plán natočit film, ale v srpnu od projektu nakonec odstupuje. Práva se tak opět vrací do blízkosti Novy. Do toho všeho umírá původní držitel práv producent Jiří Sirotek.
V září 2004 se tak největším favoritem na natočení „anglického krále“ stává opět Jan Svěrák. Ten zájem o látku má a chce ji natočit. „Tak jsem jim říkal: „Ano, pojďme to natočit, ale pojďme to dělat na půl. Já seženu půlku peněz a bude půlka filmu moje. Vy seženete druhou půlku a je druhá půlka vaše, ale chci v tom bejt zainteresovanej jako producent,“ a voni: „No, dobře. Uvidíme. Budeme o tom jednat.“ a já jsem odjel studovat na Šumavu Bohumila Hrabala,“ vzpomínal režisér Jan Svěrák. V jeho životopise nalézá zmínku o Hrabalově zájmu o čínskou filozofii Tao, kterou u sebe běžně nosíval. Právě spojení otázek z Taa a odpovědí z Hrabalova románu bylo pro Jana Svěráka možnou interpretací, kterou by ve filmu užil.
Jiří Menzel v původním plánu nebyl. Dozvěděl se až přes Jana Hřebejka, že se o Menzelovi říkalo, že již nechce točit filmy a tak nebyl osloven. Jiří Menzel však o látku stále zájem má, a tak Jan Hřebejk sděluje producentům, že by i Jiří Menzel měl o natočení filmu zájem. Začala tak kontinuální domluva na potenciální režii Jiřího Menzela, přestože se do té chvíle počítalo a bylo to již částečně domluveno s Janem Svěrákem. „A když jsem se vrátil s tý Šumavy, tak jsem volal tomu Menzelovi (a už nevím kvůli čemu) a on mi říkal: „Ale já to dělám,“ takže oni se mnou domlouvali smlouvu a podmínky, za jakejch to budeme dělat společně, a mezitím se domluvili s Menzelem.“ vzpomínal Jan Svěrák. Z jakého důvodu Nova dala přednost si dnes můžeme jen domýšlet. Jiřímu Menzelovi bylo řečeno, že byl zvolen do projektu proto, že měl již zkušenost s Hrabalovým dílem a pokaždé šlo o filmový úspěch.
Jiří Menzel zpětně vzpomínal, že tehdy uvažoval, zda má režii přenechati Janu Svěrákovi nebo se do ni pustiti sám. Byl si ale vědom, že by to mohla být jeho poslední filmová práce v životě. V květnu roku 2005 tak podepisuje smlouvu, v listopadu se projekt „Obsluhoval jsem anglického krále“ oficiálně představí a v březnu roku 2006 padne první klapka. V prosinci téhož roku již má premiéru, dostane se do soutěže berlínského festivalu Berlinale a 26. září roku 2007 společnost MagicBox vydává tento film na DVD, 8. 10. 2008 pak na Blue-ray.
Na Českých lvech za rok 2006 se film prosadí zejména v hlavních kategoriích. Odnesl si cenu za nejlepší film (v konkurenci filmů Grandhotel a Kráska v nesnázích), Jiří Menzel za nejlepší režii, herec Martin Huba za nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli, Jaromír Šofr za nejlepší kameru a společnost AQS za nejlepší filmový plakát. Po tomto filmu se pak Jiří Menzel jako režisér uplatní již pouze jednou, a to u nepříliš úspěšného filmu Donšajni z roku 2013.
Po zhruba dvacetileté kauze tak dostal Hrabalův román Obsluhoval jsem anglického krále filmovou podobu. V českých kinech si ho nenechalo ujíti 854 553 diváků. Film však nevyšel tak, jak by se čekalo. Většina kritiků a diváků ho hodnotila jako film průměrný nebo lehce podprůměrný a nestal se tak vyloženou klasikou jako předchozí Menzelovy filmy s hrabalovskou poetikou. I samotná dlouhá „tahanice“ o práva se na výsledku musila chtě nechtě podepsat. Jak by vypadal film v režii Karla Kachyni, Jana Hřebejka nebo Jana Svěráka se však nikdy nedozvíme.
Anketa
Seznam použitých zdrojů:
DVD Obsluhoval jsem anglického krále - rozhovor s Jiřím Menzelem - MagicBox, 2007
Rozmarná léta českého filmu - Dostupné online https://www.ceskatelevize.cz/porady/10267861763-rozmarna-leta-ceskeho-filmu/21056226517/, Česká televize, Petr Vachler
ŠTEFLOVÁ, Adriana. Komparace tvorby dvou významných českých režisérů Miloše Formana a Jiřího Menzela a jejich mediálního obrazu. BAKALÁŘSKÁ PRÁCE. Praha: Univerzita Jana Amose Komenského PRAHA, 2012.
https://www.csfd.cz/tvurce/40532-bohumil-hrabal/prehled/
https://www.csfd.cz/film/6662-krasosmutneni/recenze/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ji%C5%99%C3%AD_Menzel
https://cs.wikipedia.org/wiki/Ost%C5%99e_sledovan%C3%A9_vlaky
https://www.csfd.cz/film/1537-perlicky-na-dne/prehled/
https://www.tvguru.cz/proklety-snimek-obsluhoval-jsem-anglickeho-krale-vznikal-20-let-menzel-kvuli-nemu-zmlatil-producenta/
https://www.csfd.cz/tvurce/1462-jan-sverak/prehled/
https://www.csfd.cz/film/221330-obsluhoval-jsem-anglickeho-krale/prehled/
https://cs.wikipedia.org/wiki/Obsluhoval_jsem_anglick%C3%A9ho_kr%C3%A1le_(film)
https://www.ceskylev.cz/cz/2006/nominace
https://www.csfd.cz/tvurce/136979-jiri-sirotek/zajimavosti/
https://kinomaniak.cz/filmy/obsluhoval-jsem-anglickeho-krale
https://www.databazeknih.cz/dalsi-vydani/perlicka-na-dne-14890
