„Jsi svůj pán.“ Daniel Hůlka se v Ostravě rozloučil s Draculou

Odbila sedmá hodina a Ostravar Arénu zaplnily davy lidí. Někteří si přišli zavzpomínat, pro jiné byl příběh knížete dosud neprobádaným světem. Tisíce lidí na jednom místě, a přesto jste většinu večera nezaslechli ani hlásku.

Když se blížil konec, bylo ve vzduchu cítit, že nejde jen o ledajaké představení - nejen kvůli silnému příběhu, ale i kvůli vědomí, že se brzy uzavře jedna dlouhá kapitola českého muzikálového světa. Dracula se dočkal smířlivého konce a Daniel Hůlka dlouhého aplausu ve stoje. 

Muzikálová tradice se v Česku v podobě, jak ji známe dnes, zrodila teprve v polovině devadesátých let. V téže době, konkrétně v roce 1995, vznikl i muzikál Dracula - projekt, který byl na svou dobu překvapivě ambiciózní a odvážný. Otevíral téma smrti, utrpení, psychických muk i sexuálního života. V době, kdy se česká kultura teprve nadechovala po revoluci, přišel jako temný, dospělý příběh, na který tehdejší publikum nebylo zvyklé.

Za zrodem muzikálu stála čtyři jména, bez nichž by Dracula pravděpodobně nikdy nespatřil světlo světa. Karel Svoboda, Zdeněk Borovec, Richard Hes a Jozef Bednárik.

Svoboda se zasloužil o melodickou, lehce zapamatovatelnou, a především emocionálně silnou hudbu, Hes vytvořil příběh a dramatickou konstrukci, Borovec vtiskl textům srozumitelnost a poezii, Bednárik dohlédl na režii. Šlo o spojení čtyř legend, které se vepsaly do paměti i srdcí mnoha lidí napříč generacemi. 
Pozn.: Karel Svoboda pracoval také na muzikálech Monte Cristo, Noc na Karlštejně či pohádce Tři oříšky pro Popelku.

Není tak divu, že se muzikál hned po premiéře stal obrovským hitem. Lidé na něj stáli fronty, písně se běžně hrály v rádiích (např. Jsi můj pán či Nespravedlivý Bůh), obsazení bylo přímo ikonické.

Pro tehdy teprve sedmadvacetiletého Daniela Hůlku znamenala titulní role zásadní kariérní zlom - z operního pěvce se rázem stal muzikálový fenomén a publikum si jej už navždy začalo spojovat s rumunským knížetem Transylvánie.

Dracula se brzy stal takovým hitem, že sklidil úspěch i v zahraničí. Muzikál se uváděl mj. v Německu, Belgii či Koreji, zájem o něj projevilo i Slovensko, kde jej odehráli herci v sestavě s Danielem Hůlkou v hlavní roli, dále Leonou Machálkovou, Ivetou Bartošovou a Jiřím Kornem.

Pro český muzikál to nebyla samozřejmost - šlo o jeden z mála titulu, které dokázaly fungovat i za hranicemi domova. Jenže stejně jako většina velkých projektů, i Dracula si prošel vzestupem a pádem.

Postupem času se změnil vkus publika, přišly nové muzikálové trendy a zastaralé texty potřebovaly oprášit. Zatímco v devadesátých letech působil Dracula jako něco revolučního, jen o dekádu později už musel bojovat o místo mezi českými muzikály. Čas od času se vrátil ve velkém stylu, jindy prodělával - došlo dokonce i na chvíle, kdy se zdálo, že jeho čas už definitivně pominul. Přesto nikdy úplně nezmizel.

Jedním z důvodů, proč nakonec muzikál přece jen vydržel krásné tři dekády a několikrát se na pódia jevišť vrátil, byl jeho představitel Daniel Hůlka. Hůlka se pro mnoho lidí stal synonymem Draculy - jeho charismatický hlas, vysoká postava, výrazné rysy a temné, zranitelné oči vyvolávají v divácích tolik emocí, že si jen málokdo dokáže v této roli představit někoho jiného.

I během představení v Ostravě, jednoho z Hůlkových posledních v této roli, bylo patrné, že je v knížecím kabátě a noční košili jako doma. Ano, místy se zadýchával, při závěrečném proslovu bylo znát, že už to není jako před třiceti lety… jakmile se však rozezněla hudba, byl to zase ten knížecí pán. Jeho výkon byl naprosto suverénní, přesný, klidný, jako by pro něj Dracula nebyl jen rolí, ale součástí jeho samotného.

Mnozí namítnou, že současná verze Draculy už není 1:1 jako ta z devadesátek - role Adriany se ujala Eva Burešová, Lucii Bílou nahradila Monika Absolonová, šaška už nehraje Jiří Korn, některé scény se zkrátily, tempo se zrychlilo a texty se přizpůsobily dnešnímu publiku. Proč? Změnila se doba a s ním i publikum. Základ však zůstal stejný.

Právě díky tomu dokáže Dracula nadále oslovit různé generace, ať už ty, kteří si ještě pamatují první uvedení, nebo ty, pro které jde o úplnou premiéru. Stále nabízí klasický příběh, který nepřekvapí, ale ani neurazí. Na rozdíl od mnoha jiných muzikálů se děj netáhne, večer vám uteče opravdu rychle a písničky si budete zpívat ještě druhý den ráno.

Přesto zde můžeme vidět minimálně jednu větší změnu - proměnu samotného kníže pána. Dracula už není ten děsivý démon, který v devadesátkách ohromil nic nečekající publikum. V podání pana Hůlky, legendy, která s ním vytrvala celých 30 let, působí spíše jako symbol viny, vyčerpání a pokání. Nesmrtelník, který prožívá bezmoc, úzkost, strach z opuštění i ze smrti, nenávidí svou nesmrtelnost, a přesto v ní hledá útěchu. Nesmrtelník, který touží po konečném soudu, který by pro něj znamenal vysvobození.

Když pan Hůlka na závěr promluvil k publiku, nebylo to jen loučení s rolí - loučil se s celou érou, s muzikálem, který definoval jednu generaci, s příběhem, jenž vznikl v devadesátých letech, přežil období slávy i útlumu a dokázal se vracet znovu a znovu.

„Karel Svoboda, Zdeněk Borovec, Richard Hes a Jozef Bednárik - děkujeme!“ zvolal do nebe z posledních sil a sálem se rozezněl tleskot a povzbuzující hvízdot tisíců diváků. Následovalo rozlučkové video se vzpomínkovými záběry na zmíněné pány a zákulisí zkoušek. V tentýž okamžik se aréna za doprovodu svítilen rozzářila jako nebe plné hvězd.

To, co se ten večer odehrálo, bylo mnohem víc než jen dalším představením. Bylo to důstojné, tiché, a především emocionálně velmi silné uzavření jedné velké éry. Přestože muzikál Dracula bude i nadále žít, bez Hůlky to už nikdy nebude tak úplně ono…

Informace o průběhu představení a závěrečném proslovu čerpány z osobní účasti autora na muzikálu Dracula v Ostravar Aréně (dne 28.01.2026).

Záznam muzikálu z roku 1996 - https://youtu.be/PtoKzgikJCM?si=Iq7rzTycl8S0BFrP

Zpráva o konci D. Hůlky v Draculovi - https://zeny.iprima.cz/daniel-hulka-louceni-s-draculou-488555?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Obsazení muzikálu aj. - https://cs.wikipedia.org/wiki/Dracula_(muzik%C3%A1l)

Fotografie a informace o akci - https://www.ticketportal.cz/event/Dracula-30-let