Článek
Ještě před pár lety jsme se Slováky tvořili jednu zemi. Společně jsme budovali demokracii po roce 1989, pak jsme se po rozdělení v roce 1993 paralelně snažili o vstup do NATO a EU. Dnes sledujeme, jak se náš nejbližší soused řítí do autoritářské propasti před našima očima.
Není to vzdálená krize někde v Africe či Asii. Je to drama, které se odehrává několik kilometrů od našich hranic, v zemi, kde mnoho z nás má příbuzné, přátele nebo kolegů. Otázka zní: Může se totéž stát i u nás?
Slovensko 2025: Když se soused mění před očima
Robert Fico už dávno není sociální demokrat. Po návratu k moci v říjnu 2023 otáčí Slovensko zády k Západu a čelem k Moskvě. Zastavil pomoc Ukrajině, blokuje evropské sankce proti Rusku a zaletěl si na čaj k Vladimiru Putinovi do Kremlu. Stal se jedním z pouhých tří lídrů EU, kterým se neštítilo potřást ruku muži, jenž rozpoutal největší válku v Evropě od druhé světové.
Ale to ještě není všechno. Fico začal otevřeně hrozit vystoupením z EU a NATO. Ukrajinského prezidenta nazval nepřítelem. Pro národ, který se třicet let snažil patřit na Západ, to zní jako rodinný přítel, který se přes noc stal cizincem.
Slováci to nevzdávají. Od prosince vycházejí do ulic v počtu, jaký jejich země neviděla od pádu komunismu. Jejich hlasy slyší dokonce v Praze, Berlíně a Bruselu.
Ficova odpověď? Klasická lekce z učebnice autoritářů. Obviňuje občany ze spiknutí se zahraničními agenty. Celou situaci označuje za pokus o státní převrat. Jako důkaz má utajenou zprávu informační služby - ale ukázalo se, že je založená na jediném e-mailu od občanského aktivisty.
Česká republika: Myslíme si, že jsme v bezpečí?
Na první pohled vypadáme silněji než naši slovenští sousedé. Přes 85 procent z nás podporuje EU a NATO. Máme prezidenta, který stojí za demokratickými hodnotami. Naše média píšou, co chtějí, soudy rozhodují nezávisle.
Jenže když se podíváte pořádně, najdete důvody k obavám:
Populisté získávají hlasy - Babiš a ANO pořád vedou v průzkumech, i když čelí obviněním z podivných obchodů. Okamura otevřeně šíří proruské názory. Jejich voliči nejsou jen frustrovaní důchodci - možná i někdo z vaší rodiny.
Dezinformace se šíří rychle - Na sociálních sítích přibývají příspěvky zpochybňující naše členství v EU nebo NATO. Kdo z vás neměl doma diskuzi s prarodiči o tom, jak nás Brussels ovládá?
Lidé jsou naštvaní na zdražování - Energie, potraviny, bydlení - všechno je dražší. Když jsou lidé frustrovaní, věří jednoduchým odpovědím typu: za všechno mohou Brusel nebo uprchlíci.
Jak rozpoznat varovné signály nástupu autoritářského režimu?
Když začnou označovat novináře za nepřátele - Politici říkají o novinářích, že jsou nepřátelé lidu. Média se soustředí do rukou bohatých majitelů s vazbami na vládu. Novináři nesmí na tiskové konference.
Když se justice začne podřizovat moci - Soudci rozhodují podle toho, co se líbí politikům. Na důležité posty se dosazují lidé, kteří mají jasno, jak rozhodovat ještě před tím, než případ vidí.
Když se nevládní organizace stávají podezřelými - Organizace, které pomáhají lidem nebo hlídají životní prostředí, označí za zahraniční agenty. Byrokracie jim zkomplikuje život tak, že místo pomoci jen vyplňují formuláře.
Když se ze sousedů stávají nepřátelé - Společnost se rozdělí na my a oni. Politici označují oponenty za zrádce vlasti. Lidé s jinými názory se na vás dívají jako na nepřítele.
Když se zpochybňuje, jestli volby fungují - Ještě před volbami říkají, že kdyby jejich strana prohrála, určitě to bude díky podvodům. Podkopávají důvěru v to, že naše hlasy se počítají férově.
Co můžete udělat každý den pro obranu demokracie?
Ověřujte si informace - Když vidíte na Facebooku příspěvek, který vás rozčílí, zastavte se. Zkuste najít originální zdroj. Jděte na Manipulátoři.cz nebo Demagog.cz. Nejlepší zbraň proti lžím je zdravý rozum a pět minut hledání.
Volby nejsou jen jednou za čtyři roky - Volíte pořád - krajské zastupitele, senátory, obecní zastupitele. Zaujímejte se o to, co dělají lidé, které jste zvolili. Zkuste jim napsat, když se vám něco nelíbí.
Dobrá žurnalistika má svou cenu - Pokud si nebudeme platit za kvalitní noviny, bude je platit někdo jiný - a ten pak bude chtít ovlivnit, co si přečtete. Předplatné stojí míň než káva během měsíce.
Organizujte se - Sportovní klub, hasiči, občanské sdružení. Když se lidé dokážou organizovat kvůli fotbalu, dokážou se organizovat i na obranu demokracie.
Mluvte se sousedem, který smýšlí jinak - Zkuste si popovídat s tím, co nadává na uprchlíky. Možná zjistíte, že se bojí úplně jiných věcí, než jste si mysleli.
Proč nestačí jednou za čas demonstrovat?
Slovenské protesty jsou úchvatné. Desítky tisíc lidí v ulicích, vlajky, transparenty, pocit, že se něco děje. Ale když jdete domů, autoritáři pokračují ve své práci. Jeden den demonstrujete, další den čtete zprávy o tom, jak vláda prosadila problematický zákon.
Demokracie je jako zahrádka - potřebuje každodenní péči. Když se o ni staráte jen o víkendech, rychle zaroste plevelem. Autoritáři počítají s tím, že se lidé unaví, že se vrátí ke svým životům a přestanou dávat pozor.
Demokratické instituce nejsou nedobytné hrady - jsou spíš jako dřevěné oplocení. Pokud je necháte bez údržby, rozpadnou se samy. Pokud je někdo vytrvale rozbíjí, vydržíte to jen pokud je neustále opravujete.
Slovensko nám ukazuje, co se stane, když se demokracie bere jako samozřejmost. Fico věděl, že většina lidí má svoje problémy a nebude mít čas sledovat každý jeho krok. Spoléhal na to, že než si všimnou, co se děje, bude už pozdě.
Čeká nás totéž? Autoritářské tendence se objevují i u nás, jen zatím nejsou tak viditelné. Otázka není, jestli přijdou. Otázka je, jestli budeme připraveni.