Článek
Horké letní dny, sport, pobyt u vody nebo dlouhé cestování. To všechno jsou situace, při kterých může dojít k přehřátí organismu. Když se pak objeví bolest hlavy, slabost, nevolnost nebo závratě, mnoho lidí začne přemýšlet, jestli jde o úpal, nebo úžeh.
Tyto dva stavy se často zaměňují, protože mají podobné příznaky. Nevznikají ale stejným způsobem.
Úžeh se může objevit až večer
Úžeh vzniká po delším pobytu na přímém slunci, zejména pokud člověk nemá chráněnou hlavu.
Zrádné je, že příznaky úžehu nemusí přijít hned. Člověk se přes den může cítit relativně dobře a potíže se dostaví až večer nebo během noci. Mezi typické příznaky patří bolest hlavy, nevolnost, zvýšená teplota, citlivost na světlo, slabost nebo ztuhlost šíje.
Právě opožděný nástup potíží je důvod, proč si lidé úžeh někdy hned nespojí s pobytem na slunci.
Úpal může vzniknout i bez slunce
Úpal je stav, kdy se přehřeje celý organismus. Nemusí vzniknout jen při opalování nebo pobytu na přímém slunci. Rizikové může být i přehřáté auto, nevětraná místnost, hromadná doprava nebo fyzická aktivita v horku.
Tělo se za běžných okolností ochlazuje hlavně pocením. Pokud je ale teplo příliš velké, člověk málo pije nebo je prostředí špatně větrané, organismus už nemusí zvládat teplo odvádět.
Příznaky úpalu mohou zahrnovat bolest hlavy, nevolnost, zvracení, závratě, výraznou únavu, svalové křeče nebo zimnici. Varovné jsou hlavně zmatenost, mdloby, zrychlené dýchání, porucha vědomí nebo horká suchá pokožka bez pocení.
První pomoc při úpalu a úžehu
První pomoc je u úpalu i úžehu velmi podobná. Člověka je potřeba co nejdříve přesunout do stínu nebo chladnějšího prostředí. Důležité je ukončit fyzickou aktivitu, uvolnit těsné oblečení a zajistit klid.
Pomoci může postupné ochlazování. Vhodné jsou chladné obklady na čelo, krk nebo šíji, případně vlažná sprcha. Ochlazování by mělo být pozvolné, ne šokové.
Pokud je člověk při vědomí a nezvrací, měl by doplňovat tekutiny po menších dávkách. Pít je lepší pomalu a průběžně, ne velké množství najednou. Při větším pocení je vhodné myslet i na minerály, které tělo spolu s tekutinami ztrácí.
Kdy vyhledat lékařskou pomoc?
Lékařskou pomoc je vhodné vyhledat tehdy, pokud se stav nezlepšuje ani po ochlazování, odpočinku a doplnění tekutin. Zpozornět je potřeba také při opakovaném zvracení, křečích, vysoké horečce, zmatenosti, kolapsu nebo poruše vědomí.
Zvýšenou opatrnost si zaslouží malé děti, senioři a lidé s chronickými onemocněními. U nich může být přehřátí organismu rizikovější a stav se může zhoršovat rychleji.
Úpal ani úžeh není dobré podceňovat. Bolest hlavy, slabost nebo nevolnost po pobytu v horku nemusí znamenat jen únavu. Někdy jde o první signál, že tělo potřebuje rychle zchladit, napít a odpočinout si.
Pokud vás téma zdraví zajímá, další podobné články pravidelně vycházejí na blogu MediMedi.cz.
